Roztoky elektrolytů odpovídají jenoduchým vztahům jen při velkých zředěních. S rostoucí koncentrací iontů rostou odchylky v chování rozpuštěné a disociované látky. Je to způsobeno vzájemným působením nabitých částic v roztoku. Roztok se chová, jako by koncenrace iontů byla podstatně menší, než naleznou analytické metody. Proto nahrazujeme analytickou nebo aktuální koncentraci aktivitou. Aktivita je součinem analytické koncentrace a aktivitního koeficientu, který je závislý na iontové síle roztoku, náboji iontu a jeho aktuální koncentraci. Pro často používané roztoky najdeme aktivitní koeficinty v laboratorných tabulkách. Existuje také řada vztahů pro výpočet aktivitních koeficientů, které jsou dostatečně přesné jen v úzkém rozmezí koncentrací.Hodnota aktivitního koeficientu se při koncentraci iontů menší než 0,001mol/dm3 velmi blíží 1.
Pokud to bude jasné, můžeme si ukázat některé důsledky aktivit.