(Upr. 09.12.2021 08:23) | Nahlásit

Při jaké teplotě roztává sníh?

Témata: fyzika
Odpověď

Sníh jsou krystalky ledu a proto za normálního tlaku taje při 0 °C.

Diskuze
| Nahlásit
0 st.celsia
| Nahlásit
Ne tak úplně, Katuško. Jestliže několik dní mrzne, a nemusí to být zrovna moc, má sníh teplotu dejme tomu -3°C. Oteplí se nad bod mrazu, ale sníh má určitou dobu tepelnou setrvačnost. Venku je třeba +3°C, ale sníh pořád ještě nemusí tát, protože svou "podnulovou" teplotu předává nejbližšímu okolí postupně. Samozřejmě že mu to nevydrží moc dlouho, teprve při vyrovnání povrchové teploty sněhu na alespoň +0,1°C, může začít tání. Je to něco podobného jako v ledničce: kolem výparníku je +3°C, ale jeho povrch je stále zmrzlý. K podobnému efektu jako na sněhu ovšem nedochází, protože výparník je zespoda stále "přikrmován" chladicícm médiem.
Proto lyžaři před závodem tak pečlivě měří teplotu vzduchu a současně i teplotu sněhu. Obě hodnoty se od sebe mohou lišit - pro laika sice ne moc výrazně, ale pro takový Světový pohár, kde v cíli rozhodují i tisíciny vteřiny, je to důležitá informace.
| Nahlásit
Jistě. A ještě zde hraje roli cosi, žemu se řáká "rosný bod". T¨Znamená to,že teplota tání je záviská i na vlhkosti vzduchu a na tlaku vzduchu.
| Nahlásit
No, o tom, že by na tání sněhu měl vliv tlak vzduchu, jsem dosud neslyšel, ani v meteorologické literatuře, kterou mám, jsem nic podobného nenašel. Vlhkost vzduchu - to je jiná, to vliv má, i když při suchém vzduchu může v určité chvíli jít ne o tání, ale spíš o odpařovaní, což i sníh dokáže. Rosný bod s tím souvisí jen volně - to je okamžik, kdy vodní páry ve vzduchu obsažené vlivem poklesu teploty začnou kondenzovat (rosa, jinovatka). Čím je vzduch sušší, tím nižší je teplota rosného bodu. Ale to už začínáme příliš zabíhat do odborné meteorologické terminologie, mohli bychom se začít bavit o suché a mokré adiabatě, a to snad k dané otázce není nezbytné.
| Nahlásit
Není Pavle..... jen se mi přihodilo zamyšlení.......
| Nahlásit
Tedy, když už to po létech vyplavalo (Pavel už sem snad ani nechodí): to co tvrdil Pavel, není pravda.
Tvrzení "teprve při vyrovnání povrchové teploty sněhu na alespoň +0,1°C, může začít tání" je, s prominutím, nesmysl - sníh nemůže mít teplotu +0,1 °C, to už to tou dobou není sníh, ale voda.

Sníh taje právě (a jedině) při teplotě 0 °C (za normálního tlaku), pokud dostává zvenku nějakou energii, tj. OKOLÍ má vyšší teplotu než 0 (nebo do toho pere slunko apod.). Tající sníh tvoří směs vody a ledu a ta si přísně drží teplotu tání vody (tj. 0 °C). Když zvenku energie přichází (okolí je teplejší), ubývá ledu a přibývá vody. Když se energie odvádí (okolí je studenější), je to obráceně - více ledu, méně vody. Ale teplota směsi se ani nehne, dokud je to směs.

Teprve až ve sledovaném objemu všechen led roztaje - máme jen vodu - teprve pak může teplota při dalším přísunu energie z okolí růst nad nulu (viz třeba tenhle graf: http://artemis.osu.cz/fypx1/Balnar/6_4_12.htm)

To jen tak, kdyby to někdo třeba ještě někdy potřeboval :-)
| Nahlásit
:-).děkuji
| Nahlásit
Koukněte se na fázový diagram vody:
http://www.stranypotapecske.cz/teorie/voda1.jpg
přitom neexistuje něco, jako přehřátý led (na rozdíl od podchlazené vody). Led rozhodně nemůže mít při normálním tlaku 100kPa nadnulovou teplotu.
| Nahlásit
Uživatel oedit upravil wikiodpověď.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek