Pb(OH)2 + NaOH nebo NH4OH (konc. amoniak)

Anonym Tyhefyv15.03.2016 10:43 Nahlásit
Pb(OH)2 + NaOH = rozpuštění sraženiny, +NH4OH (koncentrovaný amoniak) = žádná změna > chápu, že hydroxid sodný je samozřejmě silnější než amoniak, ale mohl by mi to někdo vysvětlit hlouběji? Děkuji.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Tyhefyv15.03.2016 11:20 Nahlásit
Ještě druhý doplňující dotaz, který souvisí s tím prvním. Kvůli čemu Pb(OH)2 netvoří s amoniakem komplex a tím pádem se nerozpouští? Naopak například Cr(OH)3 tvoří s amoniakem komplex? Díky moc.
Mezek15.03.2016 16:15 Nahlásit
Souvisí to s tím, že chrom je přechodný prvek a má tedy k dispozici i orbitaly 3d a 4s 4p, zatím co olovo má ukončenou výstavbu orbitalů 5d a má k dispozici jen orbitaly 6s a 6p.
Anonym Wifepob15.03.2016 19:54 Nahlásit
Díky Mezku, měl bych ještě pár otázek, budu rád za odpověď.

1. z Pb(NO3)2 jsem pomocí ZŘEDĚNÉHO NH3 (tedy NH4OH) vysrážel Pb(OH)2, respektive (?) [Pb(H2O)4(OH)2]. Při přidání roztoku NaOH (nadbytek) k Pb(OH)2 se sraženina rozpustila (vznikl (?) snad aniont [Pb(H2O)3(OH)3]- ). Přidáním KONCENTROVANÉHO NH3 (nadbytek) se sraženina naopak nerozpustila. Je to kvůli chybějící disociaci NH3 a tedy absenci OH- nebo kvůli tomu, že Pb neváže komplexně NH3? Nebo obojí?

2. Pokud jsem Pb(OH)2 vyrobil pomocí zředěného NH3 (tedy NH4OH), mohu jej také nadbytkem zředěného NH3 rozpustit? Nezkoušel jsem, proto se ptám. Myslím, že snad ano.

3. Dočetl jsem se, že většina sraženin 2+ solí již nejde za hranu precipitace (srážení) při nadbytku hydroxidu, zásady (výjimkou by měl být zinek). Chci se zeptat, zda se navázání amoniaku, a tedy vznik komplexního iontu (rozpuštění sraženiny), například: [Co(NH3)6]2+ považuje za překročení hranice precipitace nebo se tato hranice jen "obejde" jiným způsobem.

4. Když mám reakci: 4Co(OH)3 (s) + 8HNO3 (aq) >>> 4Co(NO3)2 (aq) + 10H2O + O2
-je zápis této látky: Co(NO3)2 správný i takto (?): [Co(H20)5(OH)]-2 (NO3-)2
- četl jsem i o tom, že dusičnanový aniont může nahradit i nějakou vodu v komplexu, ale tak daleko ještě nejsem
Mezek15.03.2016 20:47 Nahlásit
Pb(OH)2 se amoniakem nesráží proto, že by jej amoniak vytěsňoval z jeho solí, ale proto, že Pb(OH)2 je málo rozpustný a při vzestupu koncentrace OH- hydrolyzuje olovnatý kation. Příčinou tedy není amoniak, ale vzestup koncentrace OH-. pKb1 Pb(OH)2 je 3,02 a pKb(NH3) je 4,74. Kromě toho olovnatý kation nijak ochotně komplexy netvoří. Naproti tomu je hydroxid olovnatý slabou kyselinou, takže s alkalickými hydroxidy tvoří olovnatany. Proto se rozpouští.
Nevím, čemu říkáš hrana precipitace. Většina přechodných kovů a amfoterních kovů se amoniakem sráží podobně jako Pb++, protože jejich hydroxidy jsou málo rozpustné a při vzestupu pH prostě hydrolyzují. Pokud ochotně tvoří komplexy, podobně jako Ag, Cu, Co a řada dalších, rozpouštějí se v přebytku amoniaku, kdy v roztoku stoupá koncentrace volného NH3 díky vzestupu pH. Dobře pozorovatelné je to při opatrném přidávání amoniaku do roztoku modré sklaice. Původně poměrně kyselý roztok (okolo pH = 2,5) se zpočátku sráží jako světle modrá amorfní sraženina, která se dalším přídavkem amoniaku rozpouští na temně modrý roztok tetraamminměďnatého komplexu.
I tvorba komplexu je rovnovážnou reakcí, takže jeho existence vyžaduje nějakou rovnovážnou koncentraci volného amoniaku.
Anonym Wifepob15.03.2016 21:06 Nahlásit
Díky za odpověď, pokud tedy přidám dostatečný nadbytek NH4OH (resp. zředěný NH3) nebo dostatečný nadbytek konc. NH3, tak by se sraženina Pb(OH)2 měla rozpustit, jelikož pH a tedy [OH-] bude stoupat?
Mezek16.03.2016 07:00 Nahlásit
Ne. Sraženina se rozpouštět nebude, protože v roztoku nestoupne dostatečně koncentrace OH-. V roztoku bude stoupat koncentrace NH3, které amminkomplex s olovem netvoří.
Přidat komentář do diskuze ▾