Jak se skloňují podstatná jména cizího původu končící na -cus, mění se c na k?

Konkrétně jsem na tento problém narazila v souvislosti se slovem leviticus. Ústav jazyka českého uvádí dvě pravidla skloňování, která by se v tomto případě měla, podle mě, použít:
1. Pravidlo o odtržení koncovky -us při skloňování lat. jmen (to v každém případě)
2. Fakt, že u jména cizího původu končící souhláskou c, která se vyslovuje jako k, lze c v při skloňování jak ponechat (což je častější), tak změnit na k
Podle těchto dvou pravidel jsou tedy přípustné možnosti obě, tzn. leviticu i levitiku atd.
Je tato moje úvaha správná, nebo jsem jen špatně hledala a odpověď na tuto otázku je jednodušší?