Usměrňování střídavého proudu
Pro usměrnění střídavého proudu můžeme použít: a) příměsový polovodič b) polovodičovou diodu c) alternátor d) induktanci e) žádná odpověď není správná
Odpovědi
Diskuze
Jedna dioda jen odstraňuje záporné půlvlny napětí a nekompenzuje je, proto se diody sestavují do polovodičového můstku, který má menší energetické ztráty, nakonec se napětí filtruje kondenzátory, takže je vyhlazené a má charakteristiku skoro jako stejnosměrný proud.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polovodi%C4%8Dov%C3%A1_dioda
To, co je na obrázku výše není pravý můstek, všimněte si, že trafo má vyvedený střed vinutí a dvojice diod vždy dvojcestně usměrňuje původní střídavé napětí, jednou do kladné větve (oproti středu, 0V), jednou do záporné větve. Takto zapojené se to většinou chápe spíš jako dva zdroje (jeden pro kladnou polaritu, druhý pro zápornou) se společnou zemí. O můstku (Graetzově) obvykle mluvíme v případě, že usměrňujeme jedno napětí a na výstupu máme opět jedno napětí. Kdybychom na obrázku zrušili odbočku na trafu a celou větev 0V, pak by to byl čistokrevný Graetz.
Jednocestný usměrňovač by převáděl na výstup vždy jen jednu půlvlnu a pak ve druhé půlperiodě by tam nebylo nic. To by nám jednak komplikovalo případnou následnou filtraci kondenzátorem (musel by mát tak velkou kapacitu, aby ty díry překlenul) a druhak se nám vůbec nemusí líbit, že odebíráme energii ze zdroje jen v jedné půlvlně (takže třeba vinutím transformátoru protéká proud se stejnosměrnou složkou).
Existují i vícecestné usměrňovače, třeba při usměrňování 3-fázového proudu. Tam ale spíš požíváme jinou formulaci - mluvíme o 6 pulsních, 12 pulsních atd. usměrňovačích.
Vakuová dioda využívala poznatek, že za studena nejsou schopny elektrony opustit kov, jsou tam příliš dobře připoutány ke kladným jádrům. Pokud ale kov zahřejeme a atomy se začnou "třepat", tak při určité teplotě se už začnou elektrony utrhávat, opouštět povrch kovu. Pokud dáme do vakua jednu studenou a jednu žhavou elektrodu, může téci proud jen jedním stěrem - tím, kdy elektrony vylétají ze žhavé katody a dopadají na chladnou anodu. Z chladné anody do vakua nic nevyletí, takže opačně žádný proud neteče. Ta baňka je tam jen proto, aby se tam udrželo vakuum. Dělaly se i elektronky s kovovým pouzdrem, třeba kvůli chlazení. Zvláštním druhem elektronek jsou skleněné obrazovky, nebo třeba magnetrony, co je máme doma v mikrovlnkách.