CaCO3 + CO2 + H2O <=> Ca(HCO3)2; vzniká hydrogenuhličitan vápenatý, který je stejně jako hydrogenuhličitan hořečnatý, rozpustný. Jeho existence je podmíněna dostaečnou koncentrací rozpuštěného CO2. Únikem co2 z roztoku (třeba vyvařením, nebo snížením koncentrace CO2 ve vzduchu nad roztokem) se CaCO3 opět vysráží. Tahle reakce je vratná a je příčinou některých jevů, na příklad tvorby kotelního kamene, kdy dochází ke srážení CaCO3 a MgCO3, přítomných ve vodě jako přechoídná tvrdost. Známý příkladem jsou krasové jevy, kdy voda, prosakující půdou, se nasytí CO2 a pak rozpouští vápenec v podloží. Pokud prosákne do dutin v hornině, může se z odkapávající vody CO2 uvolnit a dojde ke vzniku krápníků. Obdobné jevy vznikají při vývěrech minerálních vod vhodného složení.
Příklad z chemie. Ahoj, prosím poraďte!! Příklad zní: Látka XX odvozená od arabinosy a valinu má LD50=2,9. Napište vzorec cukru, aminikyseliny a podle hodnoty LD50 charakterizujte látku z hlediska toxicity.
Díky.
Vzorec arabinosy (cukru) a valinu (aminokyseliny) jistě najdeš na wikipedii nebo google-obrázky, a co se týče LD 50 = 2,9 , pak se jedná o smrtelnou (lethální) dávku, která tě zabije s 50% pravděpodobnosti a udává se jako váha jedu v mg na kg váhy jedince...tzn. LD 50 = 2,9 mg/kg zabije člověka o váze 70 kg jen 203mg jedu (70*2,9mg)(s 50% jistotou)(záleží taky na jakém zvířeti se testuje a jak se jed podává...orálně, intrevenosně apod.)...přesnější definice je na wiki pod pojmem smrtelná dávka. A jestli je to jedovatá látka? Nevím sice jaké je dělení podle koncentrace na váhu jedince, ale kyanidy (kyanovodík) má LD 50 = 1,5mg/kg, takže tebou uváděná LD 50 = 2,9mg/kg je docela prudký jed srovnatelný s kyanidy (kyanovodíkem).
