Pomůže mi někdo, prosím, s příklady?
Zdravím Vás, projíždím si cca 50 příkladů, které potřebuji vypočítat a narazila jsem zhruba na 10 z nich, u kterých si prostě nevím rady. Proto mě napadlo, že se s Vámi o ně podělím a třeba se najde nějaká dobrá duše, co mi pomůže.
1) Kolik vodíku vznikne, necháme-li reagovat 4,6 g kovového sodíku s vodou? (Ar(Na)=23)
- vyšlo mi 0,1 mol a další správná odpověď je 4,4 l, což nevím, jak se na to přijde?
2)Jaký bude objem CO2, který vznikne reakcí glukosy s přebytkem kyslíku podle níže uvedené rovnice za standartních podmínek?
C6H12O6(s) + O2(g) -> H2O(g) + CO2(g)
- pořád mi vychází objem 134,4l , ale dobře je 67,2l
3)Kolik gramů vody je potřeba k přípravě 500 g 10% roztoku H2SO4 z vody a 96% kyseliny sírové?
- správný výsledek je 447,9 g
4))Jaký je objem roztoku NaOH o c= 1 mol/l, který potřebujeme k přípravě 100 ml roztoku NaOH o výsledné c= O,5 mol/l?
- správný výsledek je 50 ml roztoku
5) Jaký objem zaujme vodík, který byl připraven reakcí 30 g zinku s kyselinou chlorovodíkovou? Teplota byla 30°C, tlak 101325 Pa, Ar(Zn)=65,38 g/mol
- správný výsledek je 11,04 l
6) Kolik gramů zinku bude potřeba, aby bylo reakcí zinku s kys.chlorovodíkovou připraveno 24,055 l vodíku? Teplota v laboratoři je 20°C, tlak 101325 Pa.
Ar(Zn)= 65,38
Mr(HCl)=36,45
Mr(ZnCl2)=136,28
- správný výsledek je 65,38 g
7) Kolik litrů acetylenu se získá přidáním 2 molů vody k jednomu molu karbidu vápenatého při reakčních podmínkách p=101325 Pa a t=20°C.
- správný výsledek je 24,06 l
8) Nasycený roztok KCl obsahuje při 20°C 25,5 g rozpuštěné soli ve 100 g roztoku. Kolik soli je třeba navážit do 100 g vody, aby byl získán nasycený roztok?
- správný výsledek je 34,2
Pokud je tu někdo, koho to příliš neobtěžuje a s chemií neválčí tolik, jako já, pak budu ráda za jakkoukoliv pomoc. Děkuji.
1) Kolik vodíku vznikne, necháme-li reagovat 4,6 g kovového sodíku s vodou? (Ar(Na)=23)
- vyšlo mi 0,1 mol a další správná odpověď je 4,4 l, což nevím, jak se na to přijde?
2)Jaký bude objem CO2, který vznikne reakcí glukosy s přebytkem kyslíku podle níže uvedené rovnice za standartních podmínek?
C6H12O6(s) + O2(g) -> H2O(g) + CO2(g)
- pořád mi vychází objem 134,4l , ale dobře je 67,2l
3)Kolik gramů vody je potřeba k přípravě 500 g 10% roztoku H2SO4 z vody a 96% kyseliny sírové?
- správný výsledek je 447,9 g
4))Jaký je objem roztoku NaOH o c= 1 mol/l, který potřebujeme k přípravě 100 ml roztoku NaOH o výsledné c= O,5 mol/l?
- správný výsledek je 50 ml roztoku
5) Jaký objem zaujme vodík, který byl připraven reakcí 30 g zinku s kyselinou chlorovodíkovou? Teplota byla 30°C, tlak 101325 Pa, Ar(Zn)=65,38 g/mol
- správný výsledek je 11,04 l
6) Kolik gramů zinku bude potřeba, aby bylo reakcí zinku s kys.chlorovodíkovou připraveno 24,055 l vodíku? Teplota v laboratoři je 20°C, tlak 101325 Pa.
Ar(Zn)= 65,38
Mr(HCl)=36,45
Mr(ZnCl2)=136,28
- správný výsledek je 65,38 g
7) Kolik litrů acetylenu se získá přidáním 2 molů vody k jednomu molu karbidu vápenatého při reakčních podmínkách p=101325 Pa a t=20°C.
- správný výsledek je 24,06 l
8) Nasycený roztok KCl obsahuje při 20°C 25,5 g rozpuštěné soli ve 100 g roztoku. Kolik soli je třeba navážit do 100 g vody, aby byl získán nasycený roztok?
- správný výsledek je 34,2
Pokud je tu někdo, koho to příliš neobtěžuje a s chemií neválčí tolik, jako já, pak budu ráda za jakkoukoliv pomoc. Děkuji.
Odpovědi
Diskuze
2Na + H2O = H2 + 2NaOH; n(H2) = n(Na)/2 = m/M = 4,6/(2*23) = 0,1mol.
Za standardních podmínek (100000Pa; 273,15K) molární objem bude Vm=22,71, takže objem vzniklého vodíku bude 2,271dm3. Buď je výsledek chybný, nebo je objem stanoven při vyšší teplotě a nžším tlaku.
2: Kolkik bude té glukózy?
3:500g 10% roztoku H2SO4 obsahuje 50g H2SO4. K jeho přípraveě potřebuješ:
m(96%) = 50/0,98 = = 52,08g 96% H2SO4
m(H2O) = 500 - 52,08 = 447,92g H2O
4: Uvědom si, že c=n/V; jestliže hodnoty původního roztoku označíme c1=1M a V1 = ?, pak:
c=c1*V1/V => c*V/c1 = V1 => V1 = 0,5*0,1/1 = 0,05dm3 = 50cm3
5: Předpokládám, že znáš definici standardních podmínek podle staré specifikace IUPAC - 101325Pa, 273,15K. Za těchto podmínek je Vm=22,414dm3/mol.
Zn + 2HCl = ZnCl2 + H2; n(H2) = n(Zn) = m(Zn)/M(Zn) = 30/65,38 = 0,459 mpl H2.
p*V = n*R*T => V = n*R*T/p = 0,459*8,3145*303,15/101325 = 0,0114m3 H2.
6: Ze stavové rovnice p*V = n*R*T vypočteme n:
n = p*V/(R*T) = 101325*0,024055/(8,3145*293,15) = 0,99999 mol Zn.
m(Zn) = n*M = 1*65,38 = 65,38g Zn
7:CaC2 + 2H2O = C2H2 + Ca(OH)2 => n(C2H2) = n(CaC2) = 1 mol C2H2
Použijeme jednodušší verzi stavové rovnice (Vm při 101325Pa a 273,15K má hodnotu 22,414dm3).
V = n*Vm = 1*22,414dm3 C2H2 za podmínek 101325Pa; 273,15K.
P*V/T = p1*V1/T1; pro p = p1 dostaneme V/T = V1/T1
V1 = V*T1/T = 22,414*293,15*273,15 = 24,055dm3; ale mohli bychom to počítat z úplné stavové rovnice, jako v předchozím příkladu.
8: Hmotnostní zlomek KCl v nasyceném roztoku je
w(KCl) = m(KCl)/m(rozt.) = 25,5/100 = 0,255; v tomtéž roztoku je
w(H2O) = 1-0,255 = 0,745.
m(rozt.) = m(H2O)/w(H2O) = 100/0,745 = 134,23g
m(KCl) = m(rozt.) - m(H2O) = 134,23 - 100 = 34,23g KCl
Pokud budou nejasnoísti, dovysvětlíme, že?
mnohokrát Vám děkuji za pomoc a za ochotu! Velmi mi to všechno pomohlo, teď to konečně chápu a vím, jak na to. :))
Ještě jednou mnohokrát děkuju.
K té 1) V tom případě bude výsledek špatně.
2) Není určeno, kolik bude glukosy, není určeno žádné číslo. Počítala jsem to tak, že V(CO2)= n . Vm = 6 . 22,41 = 134,4 dm3 (n=6 jsem použila, protože O2 má 6 molů). Nikdy nevím, jak mám z rovnice zjistit, jaké moly spolu souvisí, jestli 1.reaktant s 1.produktem, nebo jak...
Ještě se chci optat na tento příklad, vyšlo mi správně 44g, ale myslím si, že jsem na to přišla podivným způsobem.
Kolik g acetaldehydu je potřeba k přípravě 1 molu kyseliny octové? Počítejte se 100% konverzí.
Vyčíslená chemická reakce definuje nejen látky, které spolu reagují a vznikající produkty, ale i poměr látkových množství. Mějme obecnou reakci
aA + bB = cC + dD kde velká písmena označují látky a malá písmena stechiometrické koeficienty. Pak platí:
n(A)/a = n(B)/b =n(C)/c = n(D)/d = k ; tento vztah umožňuje určit odpovídající množství jednoho reaktantu nebo produktu jinému. Pokud jsou reaktanty ve stechiometrickém poměru, je hodnota k pro všechny reaktanty a produkty stejná. Pokud hodnota k jednoho z reaktantů nižší než ostatních produktů, bude reagovat jen takové množství ostatních reaktantů, které určuje nejmenší hodnota k , ostatní budou v přebytku. Vraťme se k hoření glukozy:
C6H12O6 + 6O2 = 6CO2 + 6H2O
n(gluk.)/1 = n(O2)/6 = n(CO2)/6 = n(H2O)/6 . Kolik molů vody vznikne spálením 0,2 molu glukózy?
n(gluk) = n(H2O)/6 => n(H2O) = 6*n(gluk) = 0,2*6 = 1,2 molu.
Podobně - Kolik molů glukózy shoří, jsou-li k dispozici 2 moly kyslíku?
n(gluk) = n(O2)/6 = 2/6 = (1/3) molu.
V podstatě ke stejným výsledkům dojdeš pomocí trojčlenky. Základem je pochopení dvou věcí - vzorec látky ve vyčíslené rovnici znamená současně mol této látky. Takže naši rovnici spalování glukózy můžeme také číst takto:
Mol glukóžy reaguje se 6 moly kyslíku a vzniká 6 molů CO2 a 6 molů vody. Když si tohle uvědomíš, je další postup věcí matematické rutiny.
Díky vašemu vysvětlení konečně chápu, jak je to s tím látkovým množstvím, moc děkuji, sice jsem si to nějak podobně myslela, ale lepší je, když to člověk pořádně pochopí. Děkuji za vysvětlení.
Plně chápu ty dva vzorové příklady, ale pořád nějak nechápu tu glukózu.. Mohl by jste mi, prosím, ještě rozepsat, jak se přijde na to 22,41 . 6 . n(glukoza) ? Mockrát děkuji, nějak se v tom ztrácím..
Jak jste mi totiž uvedl ty dva vzorové příklady, tak tam je v každém nějaká číselná hodnota látkového množství, kdežto u té glukozy nikoliv.
Mockrát děkuji.
n(CO2) = 6*n(gluk).
Ostatně je to logické. Molekula glukozy obsahuje 6 atomů uhlíku. Při spálení v přebytku kyslíku všechny skončí jako CO2, tedy z jednoho molu glukózy musí vzniknout 6 molů CO2 (1*6) , z 0,5 molu gluózy 0,5*6 = 3 moly CO2 a tak dál. Ze zadání vypadnul podstatný údaj - množství glukózy. Nemusíme být žádní velcí chemici, aby nám bylo jasné, že čím víc glukózy bude, tím víc CO2 vznikne a naopak. Ve výsleku uvedené množství CO2 by vzniklo spálením 0,5 molu glukózy.
Za standardních podmínek - 101325Pa a 273,15K je objem jednoho molu ideálního plynu Vm = 22,414dm3/mol. Tuto hodnotu je možné vypočítat ze stavové rovnice ideálního plynu p*V = n*R*T => V = n*R*T/p. Objem V vyjde v m3, pokud jako R dosadíme hodnotu 8,3145 nebo v dm3, pokud R bude 8314,5. R je molární plynová konstanta.
6 molů CO2 bude mít objem 134,5dm3. Výsledek je poloviční, odpovídá 3 molům CO2. Pokud jsi napsala úplné zadání, pak správná odpověď je: "Nelze určit".
Ještě jednou Vám moc děkuju, nejen za spočítání, ale také za řádné vysvětlení. Doufám, že Vám nebude vadit, když se na Vás v případě mé chemické nouze znovu obrátím! :))
Já uvedla 20 C a na tom jsem vyhořela. Děkuji
Pro termodynamické výpočty je nutné používat K místo °C, protože v kelvinech není záporná teplota. Zkus počítat stavovou rovnicí objem ideálního plynu pro teplotu -10°C. Ve stupních Celsia by jsi dostala záporný objem, což je nesmysl. Známý vztah pro relace objemu, tlaku a teploty
p*V/T = p1*V1/T1 není použitelný pro teplotu rovnou 0, což u Kelvinů nehrozí pro nedosažitelnost absolutní 0. A je i řada dalších důvodů.
Poměr látkových množství n(H2) = n(Na)/2 vyplývá z reakční rovnice.