Kyselost reakce

Anonym24005901.01.2011 15:52 Nahlásit
K2CO3 a Na2CO3 reagují ve vodných roztocích:
zásaditě, kysele. Je nějaké pravidlo jak to jednoduše poznat i u jiných látek. Tyto látky přece neodštěpují H+ aby byly kyselé a ani OH- aby byly zásady. Dík za radu.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek01.01.2011 16:46 Nahlásit
K2CO3 i Na2CO3 jsou soli silné zásady a slabé kyseliny. Jako všechny soli jsou silnými elektrolyty, takže v roztoku zcela disociují:
Na2CO3 = 2Na+ + CO3(2-)
Iont CO3(2-) jako iont slabé kyseliny musí v roztoku existovat v rovnováze s iontem HCO3-. Proto bude reagovat s vodou podle rovnice:
CO3-- + H2O = HCO3- + OH- ; této reakci se říká hydrolýza, iont CO2-- hydrolyzuje za vzniku iontu HCO3- a OH-, roztok tedy bude reagovat zásaditě. Je pravidlo:
Ionty silné kyseliny a silné zásady s vodou nereagují
Iont slabé kyseliny s vodou hydrolýzuje a vznikají OH- - roztoky reagují zásaditě
Iont slabé zásady s vodou reaguje, při čemž váže OH-. V roztoku zůstávají H3O+, takže roztok reaguje kysele. Na příklad
Al(3+) + 3H2O = Al(OH)3 + 3H+
Hydrolytické reakce jsou vratné a rovnovážné. takže se většinou reakce zastaví, jakmile změna pH dosáhne patřičné hodnoty.
Mezek01.01.2011 16:48 Nahlásit
Ještě dodám:
U solí slabé kyseliny a slabé zásady hydrolyzují oba ionty. Změna pH pak bude záviset na tom, zda je slabší kyselina nebo zásada.
Benda.Josef101.01.2011 16:55 Nahlásit
Je dobré si vypsat samostatě:
slabé a silné kyseliny.
slabé a silné zásady.

Pokud je sůl ze slabé kyseliny a silné zásady,
tak je roztok zásaditý.

Pokud je sůl ze slabé zásady a silné kyseliny,
tak je roztok kyselý.

Pokud je sůl ze slabé kyseliny a slabé zásady,
tak je roztok buď trochu kyselý, nebo trochu zásaditý.
Nebo je neutrální.

Pokud je sůl ze silné kyseliny a silné zásady,
tak je roztok buď trochu kyselý, nebo trochu zásaditý.
Nebo je neutrální.

Např. NaCl je neutrální. (silná kys. + silná zásada)

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
O tom jak je která kyselina nebo zásada silná, rozhoduje její
Rovnovážná dosociační konstanta. A ty jsou v lit. tabelovány.

Voda je za normálních podmínek trochu disociována
H2O = (H+) + (OH-) ; 2H2O = (H3O+) + (OH-)

Např. K2CO3 je sůl silné zásady a slabé kyseliny.
Po rozpuštění ve vodě (je dokonale disociována) vznikají ionty:
K2CO3 = (2Na+) + (CO3)2-

Vznikající (CO3)2- si váže veškeré H+ z disiciace vody.
A vzniká nedisociovaná forma H2CO3 (CO2.nH2O),
protože je kyselina uhličitá slabá kys.
H2CO3 = H+ + (HCO3)- velmi málo disociuce
(HCO3)- = H+ + (CO3)2- prakticky vůbec

Vznikající (CO3)2- odčerpal (H+) a v roztoku převládájí (OH)-
Výše uvedené disociační reakce kyseliny uhličité proběhnou obráceně,
v důsledku přebytku (CO3)2-. Vznikne nedisociovaná forma H2CO3
Aby byla zachována hodnota rovnovážné konstanty.

Proto je roztok zásaditý.
Destination01.01.2011 18:53 Nahlásit
A to se musím naučit nazpaměť jaká kyselina je silná a jaká slabá a jaká sůl vícezasaditá a jaká méně zásadita?
Mezek01.01.2011 20:12 Nahlásit
V tabulkách jsou hodnoty disociačních konstant kyselin, většinou jako Ka nebo pKa. Čím je Ka menší (nebo pKa = -logKa větší), tím je kyselina slabší. Obdobně se pro zásady uvádí Kb nebo pKb.
Anonym42193016.05.2012 19:06 Nahlásit
Na příjímačkách přece nemohou byt tabulky....neexistuje prece nejaky vzorec nebo pravidlo, kterym bych se mohla řídit v případě, že bych byla nervozní a zrovna si to utěch příjímaček nemohla vybavit? děkuji
Anonym42193016.05.2012 19:40 Nahlásit
už vím jak to je :) silna HnXOn+3 ->to jsou koeficienty pro představu
slaba HnXOn
Mezek16.05.2012 20:03 Nahlásit
Silné jsou všechny halogenvodíky kromě HF. Tvému pravidlu neodpovídá třeba HNO3 nebo H2SO4. Obecně roste síla kyslíkatých kyselin s počtem kyslíků v molekule. U vícesytných kyselin je nejsilnější kyselinou při disociaci do 1. stupně, síla kyseliny ve vyšších stupních disociace klesá.
Anonym44889530.08.2012 13:45 Nahlásit
A záleží síla kyseliny na tom, jak je koncentrovaná?
Tedy například HCl 35% a 3,5% jsou stejně silné, protože jsou obě chlorovodíkové, nebo jsou různě silné, protože mají různé koncentrace?
Jde mi o to, jakou reakci má 3,5% HCl v lidském těle (kyselou nebo zásaditou?).
Děkuji předem za vysvětlení.
Anonym44843531.08.2012 01:53 Nahlásit
Z pohledu toho, co se tady řeší, je HCl pořád silná kyselina, to nesouvisí s koncentací. Ta "síla" je (jak psal Mezek o kus výš) daná tím, jak moc kyselina disociuje.
Mezek31.08.2012 09:47 Nahlásit
To je nepochopení problému. Silné kyseliny, jako je chlorovodíková, dusičná, sírová a další ve vodném roztoku neexistují jako chemické sloučeniny. Rozpadají se totiž na ionty - H3O+ a Cl-. Čím ochotněji a úplněji se takto rozpadají, tím jsou takové kyseliny silnější. Jak kyselý bude takový roztok, závisí na osudu iontů H3O+. Ty mohou být odstraněny na příklad zásadami - reakcí s ionty OH-, kdy vzniká voda. Kyselá nebo zásaditá reakce není vlastností kyseliny, ale jejího roztoku - prostředí. Jde o koncentraci iontů H3O+, jejichž koncentraci vyjadřuje pH. Neutrální reakce má pH = 7, odpovídající koncentrace H3O+ je 10^-7 mol/dm3. Nad touto hodnotou (pH > 7) jde o reakci zásaditou - koncentrace H3O+ je menší než 10^-7mol/dm3 (pH = 8; c(H3O+)= 10^-8mol/dm3); kyselé reakci odpovídá pH<7 a c(H3O+)>10^-7. Lidské tělo má několik mechanizmů, kterými reguluje vlastnosti vnitřního prostředí (homeostáza). pH krve je regulována v poměrně velmi úzkém rozmezí okolo pH=7,4, tedy velmi slabě zásadité. Důležitý je také osmotický tlak, regulovaný koncentrací NaCl vedle dalších solí - K, Ca, Mg a jiné. Kuchyňská sůl (NaCl) se v roztoku také rozpadá na ionty, v krvi a tělních tekutinách jsou tedy vedle organických látek přítomny i ionty Na+ a Cl-. Jsou tedy i v žaludečních šťávách. Pro trávení je ale potřeba, aby obsah žaludku byl kyselý - pH okolo 3. To zajišťují speciální buňky žaludeční sliznice, které mají "protonovou pumpu", dovedou exportovat H3O+ ionty, vzniklé rozkladem (autodisociací) vody, z buňky do okolí. A protože v tělních tekutinách jsou všudypřítomné i ionty Cl-, je kyselost žaludečních šťáv zajištěna přítomností kyseliny chlorovodíkové, správněji jejího vodného roztoku. Ale nejen jí. Ve slinách je zvýšená koncentrace dusičnanových iontů. V kyselých žaludečních šťávách se projeví oxidační vlastnosti kyseliny dusičné, které přispějí k desinfekci potravy.
Ve dvanácterníku se pak kyselá natrávená kaše dvanácterníkovými šťávami neutralizuje a ve střevech se pak z ní vstřebávají potřebné látky.
Většina organických kyselin patří mezi slabé kyseliny. Ty mohou být i ve vodném roztoku přítomny jako chemická individua. Pokud vznikne iont takové kyseliny během reakcí v živém organizmu, může zachytit iont H3O+ z tělních tekutin za vzniku nedisociované kyseliny. Zdánlivý paradox - tvorbou kyseliny se vnitřní prostředí organizmu může stávat zásaditějším. Takové reakce často potřebují ke svému průběhu kyselé prostředí. Přispívají tak k regulaci pH v organizmu. Pokud pH klesá reakce toho typu se spouštějí nebo aspoň zrychlují, pokud roste, zpomalují se nebo se zastaví.
To co jsem napsal, berte prosím jako populární informaci. Nejsem biochemik, takže odborník by jistě našel řadu nepřesností. ale jde o velice zajímavé téma, takže jsem se trochu rozepsal.
Přidat komentář do diskuze ▾