Frekvence při které praská sklo?

Wewerczaak11.10.2009 21:14 Nahlásit
Určitě si vybavíte scény ve filmech kdy někdo zaječí a praská sklo. Zajímá mě, jestli je fyzikálně možný toto provést a jaká je frekvence toho zvuku a případně čím tuto frekvence vytvořit. Díík

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Vinnie Nasta11.10.2009 23:24 Nahlásit
Jako laik mohu říct, že to možné je a je možné toho dosáhnout pouhým hlasem. Sice jsem to nezkoušel, ale četl jsem o tom.
Anonym11799612.10.2009 00:28 Nahlásit
frekvence se odviji od konkretni rezonanční frekvence skla, kterou má každé sklo jinou
Gandalf12.10.2009 09:30 Nahlásit
Viděl jsem v televizi pořad, kde opravovali obecně oblíbené omyly (o.o.o.o.). Snažili se mocným hlasem operní pěvkyně rozbít skleničky, jejichž frekvenci měli změřenou a měli spočítáno, jaký ton by měl na ně působit. Skleničky rezonovaly, ale zůstaly celé.
Gandalf12.10.2009 09:31 Nahlásit
A když praskne sklo tlakovou vlnou nízko letícího letadla .... tak to už je pak něco jiného ....
Vinnie Nasta12.10.2009 09:42 Nahlásit
No vida, tak tenhle pořad jsem neviděl... Proto žiji v omylu. Děkuji, Gandalfe :-)
Anonym15873112.10.2009 10:52 Nahlásit
Teoreticky je určitě možné zničit cokoli, máte-li zdroj (ultra/infra)zvuku s neomezeným výkonem. V praxi to nebude tak snadné, nehledě k tomu, že při podobných experimentech poškodíte pravděpodobně nejdřív své vlastní sluchové orgány :-). Co se týče lidského hlasu, řekl bych, že by to snad mohlo být dosažitelné pouze v případě, že by pokus byl zvlášť pečlivě připraven - hodně křehké sklo, vnitřní pnutí na hranici pevnosti, malé tlumení ve sklovině i upevnění, vhodný tvar, teplota, geometrické rozměry atd.
Anonym50643317.02.2013 23:22 Nahlásit
Poslední příspěvek je mimo mísu... nedávno jsem ze srandy zkoušel měřit jednu sklinku, jakou má rezonanční frekvenci, měla cca 1,15kHz což není nijak moc, ale pro člověka je to vysokej tón. Stačí dodat této sklince tuto frekvenci o dostatečné amplitudě (ta amplituda nebude nijak závratně vysoká)a sklinka se rozsype....
Kožak
Anonym Xuxygis29.02.2024 21:14 Nahlásit
Synchronní buzení na rezonančním kmitočtu. Známe to z běžných jevů jako je třeba rozhoupání houpačky - dáme jí impuls a počkáme, až se do stejné fáze vrátí, pak jí přidáme a zase počkáme, pak zase přidáme... atd. Za chvíli se dítě houpe až skoro so vodorovně. Všimněme si, že se k energii houpání přidává naší rukou postupně další a další energie. Energie v systému se zvyšuje s každým dalším pošťouchnutím. Systém "nakmitává", amplituda narůstá. Pokud se někde ustálí, pak proto, že systém má i tlumivou složku (třecí), která je zpravidla závislá na amplitudě kmitů a v jednom okamžiku už "požere" veškerou energii, kterou do systému zvenku přidáváme (rukou do houpačky, reprákem do skleničky apod.).

Protože se jedná o cyklické namáhání, mohou se zde uplatnit i únavové jevy materiálu (třeba toho skla). To také všichni známe - pokud chceme ulomit drát, ohýbáme ho chvíli tam a zpět a on se nakonec přelomí úplně snadno. U sklenice je to totéž, jen těch ohybů máme (podle výšky tónu) třeba 1000 za sekundu.

Jinak pochybuji, že zvuk u videa je identický, připadá mi, že to křápání skla je nějak šíleně hlasité ve srovnání s budícím zvukem. Pokud by byl budicí signál třeba 10W (zesilovač má 35W), reprák měl citlivost třeba 90dB/Wm a vzdálenost od repráku byla třeba 10cm (je určitě méně), pak by se stěna sklenky nacházela v poli s intenzitou 130dB (ve skutečnosti spíš více, vše jsem zaokrouhloval dolů).

Ani ostatní podmínky nemusí být úplně autentické. Sklenka může být vybraná zvlášť tenkostěnná/křehká, únavová fáze mohla trvat dlouho a být třeba vystřihnuta. Je také třeba brát v potaz, že je to nasvětleno stroboskopickým světlem.
Přidat komentář do diskuze ▾