Jaký je rozdíl mezi amfiontem, amfolytem a amfotérem?

Anonym47459418.11.2012 14:17 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek18.11.2012 14:34 Nahlásit
Amfion - obvykle podlouhlá molekula, která má na jednom konci aniont a na druhém kationt. Příkladem jsou aminokyseliny, které mají na jednom konci karboxylovou skupinu -COOH a na druhém aminoskupinu -NH2. Aminokyselina může na aminoskupinu navázat H+ a získat tak kladný náboj, karboxylová skupina může disociovat a získat tak záporný náboj. Amfiony jsou charakterizovány "izoelektrickým bodem", což je pH, při kterém nemá molekula žádný náboj.
Amfolyt je molekula, která se může chovat jako kyselina i jako zásada. Příkladem je voda: jako zásada může vázat proton - za vzniku H3O+, jako kyselina může proton odštěpit za vzniku OH-. Podobně je amfolytem amoniak, který může jako zásada vázat proto - NH4+ nebo proton odštěpit za vzniku amidového aniontu NH2-.
Amfotery jsou nazývány prvky, jejichž hydroxidy mohou disociovat jako zásady i jako kyseliny - příkladem je třeba hydroxid hlinitý. S kyselinami dává hlinité soli, se zásadami hlinitany.
Anonym47459418.11.2012 14:51 Nahlásit
A amfolyty nejsou ovlivněny pH? Kdy se voda chová jako zásada a kdy jako kyselina?
Mezek18.11.2012 15:46 Nahlásit
Samozřejmě i amfolyty jsou ovlivněny pH, ale proti amfionům se jedná o malé molekuly a příslušný náboj získává celá částice.
Voda se chová jako kyselina ve smyslu Bronstedtovy teorie, když autodisociuje:
H2O + H2O = H3O+ + OH-; Srovnej HCl + H2O = H3O+ + Cl-
Anonym47459418.11.2012 17:18 Nahlásit
Aha aha. Tak amfolyty už mi jsou jasnější, ale ještě, prosím, k těm aminokyselinám. Při pI má AK nulový náboj (obsahuje COOH a NH2), ale když je pH nižší, pak NH2 váže H+ -> vzniká NH3+, čímž aminoskupina získá kladný náboj, karboxylová skupina zůstane neutrální a tím má pak celá aminokyselina kladný náboj? Chápu to správně nebo je tam ještě nějaký háček?
Mezek18.11.2012 19:18 Nahlásit
Chápeš. Ale na skupinu NH2 se může navázat karboxyl další molekuly, a vznikne peptidická vazba. Karboxyl na druhém konci může reagovat s nějakou zásadotvornou skupinou a případně i s aminoskupinou aminokyseliny za vzniku další peptidické vazby. Jedna molekula pak jedním koncenm vstupuje do vazby jako kyselina a současně druhým koncem jako zásada. To amfolyty nemůžou. Tady může být molekula buď zasadou, nebo kyselinou, ale nikdy ne obojím najednou.
OK?
Anonym47459418.11.2012 20:20 Nahlásit
Peptidová vazba je jasná. Jo, to bude všechno :) Moc děkuju, konečně mi to někdo vysvětlil tak, že mám jasno
Přidat komentář do diskuze ▾