Danečkovi/y první vlásky.

Anonym Kuxusux28.10.2014 17:48 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Nasyjym28.10.2014 19:08 Nahlásit
Učešu (komu čemu) Danečkovi první vlásky.
Učešu (koho co) Danečkovy první vlásky.
Anonym Kuxusux28.10.2014 19:49 Nahlásit
Prosím Vás,můžete mi blíže vysvětlit jak urcuji to i/y dle slovního druhu? Příklad:Daneckovy vlásky/Danečkovi páni.?
Anonym Nasyjym28.10.2014 20:32 Nahlásit
Viacenta: Z pádu ten slovní druh logicky vyplyne.
Kuxusux: Řešíme-li problém Danečkovy vlásky/Danečkovi páni, slova Danečkovy/Danečkovi jsou v obou případech přídavná jména přivlastňovací. Koncovka i/y se v tomto případě řídí rodem podstatného jména, jemuž se přivlastňuje. Páni jsou rodu mužského životného (TI páni), proto se píše Danečkovi páni. Vlásky jsou rodu mužského neživotného (TY vlásky), proto se píše Danečkovy vlásky. Ypsilon by se psalo také v případě podstatného jména rodu ženského, např. (TY) Danečkovy hračky.
Viacenta29.10.2014 01:34 (Upr. 29.10.2014 17:31) Nahlásit
Nasyjym... Určitě to myslíte dobře, ale je asi třeba to i přesně vysvětlit.
Nechtěla jsem to psát (pořád), tazatel si může vysvětlení lehce najít na jiném z obdobných vláken ČJ.
(Tak - pokud je dotaz myšlen vážně ?)

Z pádu, Nasyjyme, vyplyne jen pád, nic jiného.
Ovšem ani to ne vždy, máte totiž dvě úvodní věty stejné, proto těžko může být v něčem rozdíl,
alespoň se nepozná jednoznačně, pokud nezměníte stylizaci.

1) "Učešu Danečkovi vlásky". komu? Danečkovi.
Můžete-li se zeptat takto, máte podstatné jméno.
K nalezení i/y můžete použít vzor podstatného jména Daneček-pán= pánovi.
Ostatně tato koncovka je ve 3. a 6. pádě, kde se vyskytuje, vždycky měkká,
jedná-li se o podstatné jméno.

2) V krabičce si léta schovávám Danečkovy první vlásky. čí vlásky? Danečkovy.
Můžete-li se zeptat ČÍ?, ulovil jste přídavné jméno.
Tady je vhodnější místo vzoru "otcovY vlásky" použít vzor "matčinY",
ve kterém je Y hned slyšet.
Ještě rychleji vhodné i/y naleznete s použitím ukazovacího zájmene TY vlásky.
V koncovce přídavných jmen přivlastňovacích totiž, na rozdíl od "pádu podstatných jmen",
hraje zásadní roli rod podstatného jména, které přivlastňujeme:
v krabičce si schovávám (ČÍ?) - Danečkovy vlásky (TY vlásky),
ale také Danečkovo autíčko (TO autíčko),
v případě, že by se něj jednou chtěli podívat Danečkovi synové (TI synové)
nebo Danečkova manželka (TA manželka).

Už ale neschovávám Danečkovy (ČÍ?) první svetříky (TY svetříky),
protože se to Danečkovi (komu? - podstatné jméno - pánovi) nelíbilo.


Je potřeba vždycky vidět slovo v souvislosti celé věty, jen tak můžete rozpoznat, o jaký slovní druh se jedná. Takhle vytržené to totiž může být obojí, takže ...
Zkuste třeba ještě (tazatel) napsat nějaká slovní spojení ve větě, abyste se přesvědčil, že
je to pro Vás jasné :)
Anonym Nasyjym29.10.2014 18:05 Nahlásit
Viacenta: Nechci to nějak zbytečně rozmazávat, ale nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že z pádu vyplyne jen pád, nic jiného. Jestliže tazateli naznačím, že ve větě "učešu Danečkovi první vlásky" je slovo Danečkovi ve třetím pádu, logicky z toho vyplyne i slovní druh, protože je jasné, že v takovém případě přídavné jméno přivlastňovací coby možný slovní druh odpadá a zůstává jen možnost, že jde o podstatné jméno. A obdobný logický postup se uplatní i u druhé varianty. Pokud by z určení pádu skutečně nevyplývalo nic jiného, než pád, k čemu by se ty pády určovaly?
Viacenta29.10.2014 20:19 (Upr. 29.10.2014 20:20) Nahlásit
V první větě určujete pád slova "Danečkovy", ve druhé určujete pád slova "vlásky".
Jak to chcete porovnávat ?
Přijde mi to zbytečně složité a nejednoznačné.
Na 1. pád máte pomůcku jakou? (Byly to Danečkovy první vlásky.)
Anonym Nasyjym29.10.2014 20:25 Nahlásit
Jak se řeší 1. pád, to jsem vysvětlil v odpovědi Kuxusuxovi 28.10. 20:32. Nevím, lze-li to nazvat pomůckou, prostě se to musí vědět.
Viacenta29.10.2014 20:50 Nahlásit
Aha, takže vy rozpoznáváte slovní druh z pádu slova?
3. + 6. pád (jednotné číslo) = podstatné jméno,
1., 2. a 5. pád (ovšem množné číslo) = přídavné jméno, v tomto případě (ve všech?).
Není to zbytečně složité?
Když si řeknete: ČÍ? - tak je to přídavné jméno. A ptáte se v obou případech na to samé slovo, viz výše.
Ale když vám to tak vyhovuje.
Evidentně může být cest k cíli daleko více, než by se zprvu zdálo.
(Protože nejsem alpinista, vybírám si ty snazší. Ale horolezci mají dávno můj obdiv :)
Anonym Nasyjym30.10.2014 17:30 Nahlásit
Viacenta: Abych řekl pravdu, už poněkud přestávám chápat, o co vám jde. Uslyším-li větu "učešu Danečkovi/y vlásky", sluchem opravdu jen těžko určím, jakým slovním druhem slovo "Danečkovi(y)" je. Převést správně takovou větu do psané podoby je nemožné, dokud se nedozvím, zda budu česat vlásky (komu) Danečkovi, nebo zda budu česat (koho) Danečkovy vlásky. V tomto konkrétním případě mi opravdu informace o pádu napomůže zjistit kontext věty, z něj pak o jaký slovní druh jde a jaký pravopis mám zvolit. Vaše rozbory s čísly pádů jsem se ani nepokoušel pochopit, jen podotýkám, že jsem žádný takový systém ani nenavrhoval, ani necitoval a už vůbec neprosazoval. Určení pádu, které jsem použil ve své úplně první odpovědi, je ukazatelem cesty k řešení, není to řešení samo. Pouhé určení pádu samozřejmě nemůže stačit, zrovna tak, jako nemůže stačit pouhé určení slovního druhu, jak stejně zkratkovitě píšete ve své první odpovědi vy. Jsem si celkem jist, že oba dva dobře víme, jak se s tímto jazykovým problémem vyrovnat, a proto mě dost překvapuje, jak obsáhlá a pro mě už opravdu dost nepřehledná debata se mezi námi na toto téma vyvinula.
Viacenta30.10.2014 19:36 (Upr. 30.10.2014 19:38) Nahlásit
Pro mě je to zatím přehledné, ačkoli o něčem jsem musela trochu přemýšlet.
Snažila jsem se jen zjistit, jak to máte/myslíte, zajímalo mě to.
Protože třeba pádů, ve kterých se daný tvar slova může objevit, je víc, tak zda je máte zahrnuté do systému všechny, nebo vám stačí některé, proto jsem to psala.

Zmiňované spojení "učešu Danečkovi vlásky" je podle mě zcela jednoznačné, pokud jsou vlasy odjakživa součástí zmiňované osoby. Kdyby byly ale třeba v kadeřnictvá na podlaze,
zase jednoznačné by bylo "zametu Danečkovy vlásky".
Pokud by však Daneček třeba vyrábí panenky a chtěl by pravý cizí materiál na hlavičky,
bylo by to stejně jednoznačně "smetu Danečkovi ty (Pavlovy) vlásky".

Pokud se totiž ptáte pádovou otázkou na přídavné jméno, střílí to podle mě vedle:
"nebo zda budu česat (koho) Danečkovy vlásky" - budu česat koho ? Danečka (takový tvar tam ani není)
Budu česat co? vlásky...

A děkuju za vaše odpovědi, nechtěla jsem vás napadat, myslím, že diskuze může být i plodná :)
Anonym Nasyjym30.10.2014 20:41 Nahlásit
Vy tedy považujete větu "učešu Danečkovy vlásky" za gramaticky nesprávnou?
Viacenta30.10.2014 21:44 Nahlásit
Ano. Alespoň tak, jak jsem to pochopila z vašeho příkladu, že jde v obou případech o stejnou situaci
(Danečkova hlava s jeho vlastním porostem, hřeben v mé ruce, Daneček je živý chlapec...).
Možná je to věc osobního vnímání ?
Anonym Nasyjym01.11.2014 10:53 Nahlásit
Asi ano. Já si umím představit, jak maminka mluví s malým Danečkem a říká "teď utřeme Danečkovo bříško, Danečkova zádíčka, Danečkovy ručičky a nožičky a ještě učešeme Danečkovy vlásky".
Viacenta01.11.2014 19:17 (Upr. 01.11.2014 19:18) Nahlásit
U malých dětí tento přístup (pokud o sobě ještě nemluví jako o "já") většinou nahrazuje oslovení zájmenem "ti" (utřu/utřeme - no, to je taky diskutabilní :-) ale maminky už to tak mívají...).
Takže místo "utřu/utřeme ti" řeknou, ..."utřeme Danečkovi bříško..." :)

No dobře, už jsem zticha.
Ale dovedu si představit, jak maminka po letechletech vyndavá svůj opečovávaný talisman,
bere hřeben, z krabičky vyndavá jemný culíček a říká si v duchu:
"Ještě si učešu Danečkovy první vlásky..." :-)))
Přidat komentář do diskuze ▾