Rozlije-li se 1 krychlový metr vody na plochu 1 kilometru čtverečního, vzniklá vrstva vody bude vysoká?

Thanksall27.03.2014 14:52 Nahlásit
Ahoj, mohl by mi někdo vysvětlit postup, jak se na takové příklady přijde prosím? Děkuji moc.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Qykiwox27.03.2014 15:05 Nahlásit
Jakkoliv tu vodu rozliješ, její objem bude pořád stejný. A objem je plocha krát výška. Takže V = S * l => l = V/S = 1 m3/10^6 m2 = 1 mikrometr.
Thanksall27.03.2014 15:27 Nahlásit
Jeeejej takový jednoduchý vzoreček:D:) Díky moc!!:)
Anonym Xewerob27.03.2014 19:44 Nahlásit
Snaž se nehledat hned nějaký vzoreček, ale pochopit, o co tam vlastně jde (jak píše Qykiwox - objem se nemění a i ta tenká vrstva je pořád hranol) a pak už to snadno vymyslíš...
Viacenta27.03.2014 20:44 Nahlásit
Ještě že nerozumím fyzice...
Takhle mi připadá, že plocha je zcela vymyšlená veličina,
když i vrstva - kolikrát ... stokrát(?) tenčí než papír je pořád hranol...
Anonym Xewerob27.03.2014 21:39 Nahlásit
:-) Jasně, je to poněkud úchylná abstrakce - já osobně si nějak ne a ne vzpomenout, kdy jsem naposled rozléval kubík vodu po sto hektarech. Ale asi jsou lidé, kteří to dělají běžně. Ti pak dodávají do škol tyhle příklady :-(

Ale jinak máš naprosto pravdu - v realitě poctivá plocha (jako rovina, jak se s ní pracuje ve škole) opravdu neexistuje - všechno má nějakou tloušťku.
thriller28.03.2014 09:30 Nahlásit
Tady je zajímavé, že tato úliha pravděpodobně předpokládá, že se voda rozlije na perfektně hydrofilní povrch. Protože jinak by se nemohla vytvořit homogenní mikronová vrstvička, ale nespojitá vrstva kapek vysokých 2-3 mm s průměrnou vzdáleností několik centimetrů od sebe.
thriller28.03.2014 09:36 Nahlásit
Xewerob: Ale kulový, pojem plochy samozřejmě má smysl i v reálném světě. Například tabulka skla má konkrétní povrch (plocha) na němž něco roste. A roste to třeba tak moc, jak moc je velký povrch toho skla. Pokud se to sklo na povrchu oleptá kyselinou, vzniknou důlky, které zvětšují povrch skla (větší plocha), a potom to něco roste ve větší míře. Vůbec nehraje vliv objemu toho skla.
Anonym Xewerob28.03.2014 12:03 Nahlásit
Thrillere, asi sis můj příspěvek nepřečetl dost pozorně - netvrdím, že tabule skla nemá povrch nebo že by POJEM plochy neměl smysl.

Tvrdím, že neexistuje reálný objekt "rovina" (něco, co by by v našem světě ideálně vyhovovalo "školní" rovnici ax+by+cx+d=0), skutečně dvourozměrný objekt - takový, který má právě jen tu plochu, ale nemá objem (stejně jako neexistuje skutečná, matematicky ideální, přímka nebo bod). Je to v reálném světě podobný nesmysl jako třeba nekonečno - to je taky jen abstrakce nutná pro život matematiky, ale fyzicky nemá ve světě žádnou skutečnou instanci.

Nepochybně víš, že ten povrch skleněné tabulky má VE SKUTEČNOSTI k rovině hodně daleko. Obzvlášť když ho poleptáš kyselinou - tam už směšuješ samotný pojem roviny s nějakou metrikou (plocha). Je to jen otázka, jak velké zvětšení použiješ, či dokonce nakolik budeš brát v úvahu kvantové jevy, které na povrchu probíhají. To pak můžeš zabřednout do nějakých fraktálních struktur a to teprve začíná ta pravá legrace :-)
thriller31.03.2014 11:39 Nahlásit
OK, ale to už se dostáváme trochu do oblasti filosofování.
Třeba, případ rekonstruovaného povrchu křemíku. "Vrcholky atomů" jsou v jedné rovině (popsatelné matematicky rovnicí roviny) a protože pro chemické a fyzikální reakce mají z těch atomů smysl jen jejich "vrcholky" (např. při adsorpci kyslíku se kyslík váže ke křemíku vazbou, která je lokalizovaná na tom "vrcholku"), je tento povrch křemíku rovina.
Anonym Nyqyhab31.03.2014 21:27 Nahlásit
Ta poznámka o hydrofilitě se mi líbila, ale pak už se to docela zvrhlo :-) Ještě chvíli a budete řešit relativistické zakřivení prostoročasu hmotností rozlité vody.

Myslím, že obecně všechny geometrické entity vycházejí z abstraktní představy spojitého kontinuálního prostoru, což v našem kvantovém světě nepůjde nikdy realizovat už z principu.
L.Sarb01.04.2014 08:21 Nahlásit
Nadto je, ač to není přímo zmíněno, zaměňována matematika s fyzikou.

Matematika je též popisována jako disciplína, jež se zabývá vytvářením abstraktních entit a vyhledáváním zákonitých vztahů mezi nimi.
To je gró úvodní otázky. Abstraktní elementární tradukce kubatury. :-)

Využití tohohle jednoduchého matematického převodu ve fyzice je např. vydatnost nátěrové barvy, na kolik m² stačí 1 litr. Tam je to samozřejmě v kombinaci s dalšími faktory.

A pokud chcete něco počítat s vodou, tak tady máte zadání .
Stačí 1m² vody na navlhčení 1km² obyčejné lepící pásky ? (také je to rozlití vody po ploše)

Za tu cenu by měli následující přístroje těch km² zvládnou několik.
http://www.cyklopack.cz/technika/uzavirani-kartonu/davkovace-papirove-lepici-pasky/
Přidat komentář do diskuze ▾