Jak se jmenuje plyn, který při každé příležitosti vzplane, ale je pro nás hodně důležitý?

Anonym48603018.12.2012 16:50 Nahlásit
potřebujeme ho neustále

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym48470818.12.2012 21:59 Nahlásit
Já teda myslel vodík, ten je pro nás důležitý v molekulách vody. Dost mě překvapila Mezkova odpověď - kyslík při každé příležitosti vzplane? On vůbec vzplane? Mezek je pro mě autorita, takže asi ano, ale neskrývám překvapení...
L.Sarb18.12.2012 22:43 Nahlásit
Hoření je oxidační exotermický děj.
Oxidace = V konkrétnějším významu se jedná o slučování s kyslíkem, například hoření.

Takže jsem pro kyslík.
Rampelník18.12.2012 22:53 (Upr. 18.12.2012 22:56) Nahlásit
a vodík v té vodě normálně hoří, ne..! Je to kyslík..
Uphillman18.12.2012 23:08 Nahlásit
To záleží jak se to myslí. "Vzplane" jakože se spotřebovává při hoření - pak je kyslík hořlavý.
Pokud se jde podle definice (jejíž znění jsem zrovna vymyslel): Hořlavina je látka ke které když přídáme okysličovadlo a dostatečně zahřejeme, tak vzplane.
Tak pak kyslík hořlavina není. Když přidám kyslík ke kyslíku, tak to budu těžko zapalovat.
Mezek19.12.2012 08:31 Nahlásit
A co si počnem s druhou částí " a je pro nás hodně důležitý"? V první chvíli mně napadl CO - tem je důležitý nejvíc pro toho, komu špatně táhne komín z karmy v koupelně. Nebo methan? S vodíkem jsem naposledy přišel do styku při nabíjení baterky v autě, ale nevzplanul. Tak vám nevím.
Anonym48470819.12.2012 21:17 Nahlásit
Rampelník (18.12. 22:56): Na to ti můžu odpovědět: a kyslík v té vodě normálně hoří, ne..! Je to vodík..

Správnou odpověď se asi nedozvíme, protože tazatel za odpověď děkoval, tudíž ji neznal. Ale možná, že mi časem dojdou zdejší vysvětlení, zatím jsem ovšem pořád v zajetí myšlenky, že jsem za celý svůj už poměrně dlouhý život neviděl kyslík vzplanout (anebo jsem celý život špatně chápal význam slovesa "vzplanout").
Mezek19.12.2012 22:03 Nahlásit
On čistý vodík taky nevzplane, musí se smíchat s kyslíkem, chlorem nebo nějakým dalším plynem. Vzplane jen směs dvou plynů. explozivní rozklad čisté látky je dost výjimečný. Takže vodík nevzplane sám o sobě, stejně jako nevzplane směs třeba s dusíkem. Ale vzplane směs s kyslíkem. A proč to vzplanutí přisuzujeme jen tomu vodíku?
Anonym48470819.12.2012 22:11 Nahlásit
No, takhle do detailu, to asi bude na mé znalosti moc. Já bych teda tu dobíjenou autobaterii se zapálenou cigaretou nekontroloval, ani přesně nevím, CO vzplane, když si zapalovačem posvítím do kanystru, abych se podíval, kolik je v něm benzínu. Já asi vycházím spíš z filologického hlediska než z fyzikálně-chemického - benzín nejprve nehořel, potom ano - z češtinářského hlediska mi vychází, že benzín vzplál.
Mezek19.12.2012 22:31 Nahlásit
Nejspíš máš pravdu, proto to beru jen jako zajímavou diskuzi, která svědčí o tom, jak nepřesné je běžné vyjadřování z z odborného hlediska.
Anonym48470819.12.2012 22:45 Nahlásit
A jak je to teda s tím hořením kyslíku, Mezku? Hoření je nějaká prudká oxidace, ne? Může kyslík prudce oxidovat? Omlouvám se za své neznalosti, potažmo za zřejmě nesprávně formulované dotazy. Současně ale vím, že zrovna na tebe se můžu obrátit s plnou důvěrou, protože ať je rozdíl mezi tvými nebetyčnými znalostmi a znalostmi tazatele jakkoli velký, vždy odpovídáš trpělivě, věcně a ve tvých odpovědích jsem se nikdy nesetkal ani s náznakem povýšenosti, posměchu, ironie... Proto také patříš v mém žebříčku oblíbených Ontoláků velmi vysoko, zcela jistě jsi v TOP FIVE.
Mezek20.12.2012 10:35 Nahlásit
Děkuju. Hoření je reakce dvou látek, která je doprovázena vývojem tepla a světla. Pokud je jedním z těch dvou látek - reaktantů kyslík, vždycky se při něm redukuje. Vím, že hořlavost nějaké látky se většinou vztahuje k látce, přítomnost kyslíku, ať už čistého nebo ve vzduchu, se předpokládá automaticky. Ale reagují spolu ty dvě látky, žádná z nich sama o sobě nehoří. A pro hoření jako význam je podstatný právě ten vývoj tepla a světla - mluvíme o zapálení a hoření elektrického oblouku třeba při obloukovém svařování, hoření elektrického výboje v plynech (zářivky) a podobně. Když chvíli necháme stranou plyny, máme třeba směs síry a železných pilin. Ta, zapálena, shoří. A mluvíme o tom,že shoří tahle směs, ne o tom, že v ní hoří železo. Některé látky po zapálení shoří samy i bez přítomnosti kyslíku, třeba některé výbušniny, jako je TNT. Ta úvodní otázka je nepřesná - měla by asi znít "který z plynů ve směsi se vzduchem vzplane a je pro nás důležitý". Pak bychom mohli diskutovat o zemním plynu, bioplynu nebo benzinových parách. Ten kyslík by z úvah byl vyloučený.
Přidat komentář do diskuze ▾