Jaký je vzorec pro výpočet atmosférického tlaku?

Anonym Siredim22.04.2021 10:40 (Upr. 22.04.2021 10:54) Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Fihisuc22.04.2021 13:06 Nahlásit
Mně to tak triviální a hned jasné nepřipadá a chápu, že se na to někdo zeptá. To p v tom vzorci je ρ? To nejde, ne? Vždyť ρ vzduchu se s výškou mění.
Jinak já tě chápu, že tě to otravuje, když se někdo ptá na banality, ale já bych buď neodpovídal, nebo odpověděl bez poučení, které tu je pak jen jako smog. Samozřejmě dělej, jak chceš, ale ty lidi stejně nepředěláš, oni Google znají. A ono často, co vypadalo banálně, pak tak banální nebylo, a byla z toho poučná diskuze.
Cenobita.22.04.2021 13:33 (Upr. 23.04.2021 11:03) Nahlásit
viz barometrická rovnice:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_tlak

Tak jako klesá lineárně hustota vzduchu, tak klesá lineárně i tlak vzduchu. Poměrně dobře lze s linearitou počítat až do nadmořské výšky cca 10 km.

podle vzorce:

p=101325 - ρ0*g*h

tlak vzduchu lineárně klesá s nadmořskou výškou: h

Hustota atmosféry
Přibližně každých 1000 výškových metrů klesne hustota vzduchu o 0,1 kg/m3.
V nadmořské výšce 0 m je průměrná hustota vzduchu 1,225 kg/m3.

http://www.wikina.cz/a/Nadmo%C5%99sk%C3%A1_v%C3%BD%C5%A1ka

hustotu je tedy možné vyjádřit lineárně:

ρ0=1,225 kg/m3
k=0,1 kg/m3 / 1000 m

ρ(x)=ρ0 - k*x
ρ(x)=1,225 - (0,1/1000)*x

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch
Anonym Nibyleq22.04.2021 15:53 Nahlásit
Na svoji obhajobu dodám: nepovažoval jsem za vhodné napsat pouze "nějaký vzoreček", jako např. pro výpočet obvodu kruhu, dohledal jsem i související informace. Lidé jsme různí a nedovolím si tvrdit, že každý zná/používá Google. Pokud kohokoli můj příspěvek urazil, tak se hluboce omlouvám. Souhlasím, že z mnoha dotazů se vyvine i poučná diskuse - a tak by to mělo být.
Anonym Risunof22.04.2021 17:29 Nahlásit
Mě to určitě neurazilo a jak jsem psal, chápu motivaci. A související informace jsou určitě lepší než jen vzorec, s tím taky souhlasím. Fihisuc
Anonym Xuxygis24.04.2021 07:29 Nahlásit
Pochopitelně, že to jde aproximovat přímkou, záleží na tom, o jakou nám jde přesnost. Pokud bychom chtěli správný vztah odvodit, narazíme na problém, že směrem k Zemi působí na vzdušninu gravitační síla úměrná hustotě, zatímco proti této síle se "brání" tlak vzduchu. Ale tlak vzduchu závisí i na jeho teplotě. Naštěstí je změna teploty s výškou poměrně malá (asi -6,5 K/km), a to se oproti termodynamické teplotě (asi 300 K) neprojevuje nijak dramaticky. Barometrická rovnice tento jev zanedbává úplně, jakoby měl vzduch konstantní teplotu.

Uvedený vztah pro standardní atmosféru je model, založený na předpokladu, že u hladiny moře je všude 1013,25 hPa, 15°C, 1,225 kg/m3, což samozřejmě také není. Je to vzorec, podle kterého se kalibrují barometrické výškoměry všech letadel. Pokud třeba letí dopravní letadlo na letové hladině FL240 (24 000 ft), letí v takové výšce, kde je tlak právě takový, jako vyjde z uvedené rovnice, pokud tam dosadíte výšku 7,315 km (24 000 ft). Pokud například ve skutečnosti prolétá oblastí tlakové výše, musí trochu nastoupat, aby se zase pohybovalo po své výškové "izobaře". Samozřejmě, že při přistání se pak barometrické výškoměry přestaví na skutečný tlak na letišti.
Anonym Xuxygis24.04.2021 07:32 Nahlásit
Ještě jsem nenapsal, že uvedený model pracuje s poklesem teploty -6,5 K/km až do 11 km, a dál už uvažuje konstantní teplotu -56,5°C.
Přidat komentář do diskuze ▾