| Nahlásit

Tavení oxidu olovnatého, výpočet

Tavením oxidu olovnatého s dřevěným uhlím při teplotě 800 °C získáme olovo.
1. Vypočtěte, jaké množství oxidu olovnatého musí zreagovat, abychom získali 5 g čistého olova.
V chemické rovnici doplňte u všech látek oxidační čísla.
Tepelná elektrárna spálí přibližně 1 tunu uhlí k výrobě 1 MWh. Jeden z nejpoužívanějších způsobů,
jak zabraňovat znečišťování ovzduší oxidem siřičitým, který vznikne při spalování hnědého uhlí, je
zachycení oxidu siřičitého reakcí s vhodnou chemickou látkou (viz schéma 8 v úloze 3). Reakcí
vznikne energosádrovec, který je dále možné využít pro výrobu stavebních materiálů. Účinnost
tohoto způsobu odsíření je 95 %.
2. Vypočtěte, kolik kilogramů energosádrovce lze vyrobit ze zachyceného oxidu siřičitého
uvolněného spalováním uhlí při výrobě 1 MWh, kolik kilogramů chemické látky (viz schéma 8,
úloha 3) je k odsíření třeba.
Uhlí, které se používá v tepelných elektrárnách, obsahuje 1,5 % síry.
Témata: chemie

9 reakcí

| Nahlásit
1: PbO + C = Pb + CO (II;-II; 0 = 0; II; -II jsou oxidační čísla prvků v rovnici)
M(PbO) = 223,2 ; Ar(Pb) = M(Pb) = 207,2 . Je zřejmé, že z jednoho molu PbO vznikne 1 mol Pb:
n(Pb) = n(PbO) ; n=m/M, dosadíme za n do předchozího vztahu:
m(Pb)/M(Pb) = m(PbO)/M(PbO) => m(PbO) = M(PbO)*m(Pb)/M(Pb) = 223,2*5/207,2 = 5,386g

2: V českých elektrárnách se používá k zachycování SO2 vodná suspenze CaCO3 . Současně probíhá oxidace vzniklého siřučitanu vápenatého vzdušným kyslíkem:
S + O2 = SO2; spalování probíhá v kotli. Následuje odsiřování:
2SO2 + 2CaCO3 + O2 + 4H2O = 2CaSO4.2H2O + 2CO2; M(S) = 32,065; M(CaSO4.2H2O)=172,171; M(CaCO3) = 100,087
Na výrobu 1MWh se spotřebuje 1000kg uhlí s obsahem síry 1,5%, spálíme tedy 15 kg síry. Z tohoto množství zachytíme 95%, t.j. 15*0,95 = 14,25kg síry.
n(S) = n(CaSO4.2H2O)=n(CaCO3) ; použijeme stejný postup jako v předchozím příkladu, dosadíme za n ze vztahu n=m/M: m(S)/MS) = m(CaSO4.2H2O)/M(CaSO4.2H2O) => 14500/32,065 = x/M(CaSO4.2H2O)
x = 172,171*14250/32,065 = 76514,5g = 76,514kg energosádrovce. Spotřeba CaCO3 bude:
n(S) = n(CaCO3) => x= 100,087*14250/32,065 = 44480g = 44,48 kg vápence.

Jen ještě na závěr trošku obecného:
mějme obecnou rovnici:
aA + bB = cC + dD , kde malá písmena jsou stechiometrické koeficienty.
Pak platí, že:
n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d
Pomocí tohoto vztahu můžeme počítat z jedné látky stechiometrická množství ostatních reagujících látek, aniž bychom se museli namáhat trojčlenkou. Ale ukažme si to na zcela konkrétním příkladě:
N2 + 3H2 = 2NH3 ; ze tří molů vodíku vzniknou 2 moly amoniaku. Náž vztah o tom říká:
n(H2)/3 = n(NH3)/2 => n(H2) = (3/2)*n(NH3) = 1,5*n(NH3); na 2 moly amoniaku potřebuji 3 moly H2.
| Nahlásit
T
| Nahlásit
možná by bylo lepší, když se chceš účastnit olympiady to počítat sám, nebo aspoň ukázat nějaký krok řešení a napsat že třeba nevíš jak dál...a ne sem dát zadání celýho příkladu a čekat na řešení...taková menší rada, ale jinak hodně uspěchů :)
| Nahlásit
Nechci nic řikat, ale vychází ti to blbě...
| Nahlásit
nechci nic rikat,ale vyslo mu to dobre...
| Nahlásit
Mohu se zeptat jestli je řešení trojčlenkou taky správné?
| Nahlásit
Jaký matematický aparát použiješ, je jen tvoje věc. Ale pokud budeš pracovat s trojčlenkou s obecnými čísly, dostaneš se ke stejnému vztahu.
| Nahlásit
Děkuji pěkně :)
| Nahlásit
děkuju člověku, který to udělal - velice mi pomohl v olympiádě - sám bych to dělal dlouho
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek