Je vždy kov pevná krystalická látka?

Violet30.01.2011 13:17 Nahlásit
Je vždy kov pevná krystalická látka? ( teda kromě rtuti) jde mi o to jestli je krystalická.Děkuji

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Gandalf30.01.2011 13:42 Nahlásit
Ještě záleží na tom, v jakém je ten kov zrovna skupenství, že?
Violet30.01.2011 15:18 Nahlásit
Ano na to jsem zapomněla..A nevíš odpovědď na můj dotaz ohledně vlastnosti látek?Děkuji
Mezek30.01.2011 15:56 Nahlásit
Většina pevných látek, nejen kovy, mohou být krystalické. Jestli budou krystalické nebo ne, záleží především na tom, jak rychle budou přecházet z kapalného do pevného stavu. Bude-li ochlazování dostatečně rychlé, nestačí se struktura pevné fáze vyvinout a látka zůstane ve sklovitém stavu. Pokud chladnutí probíhá pomaleji, a zejména pokud není látka čistá, vyvíjejí se postupně krystaly různých složek taveniny a jsou pospojovány sklovinou. Takovou strukturu mají nejen horniny a nekovy, ale i kovy. Tohoto jevu se také prakticky využívá třeba k ovlivňování vlastností materiálu. Tak čistá měď při rychlém ochlazení zůstává měká a tvárná, zatím co při pomalém chladnutí roste její tvrdost. U oceli je tomu naopak a procesy, které pomocí tepelné úpravy mění její vlastnosti, jsou kalení a popouštění. Vedle rozvoje krystalové struktury může výsledné vlastnosti ovlivňovat i změna krystalických modifikací. Některé modifikace jsou stálé při vysokých teplotách, jiné při pokojové teplotě. Při pomalém chlazení krystal změní modifikaci na nízkoteplotní, při rychlém chlazení k tomu nedojde, vysokoteplotní modifikace zůstane "zamrzlá". Modifikace může významně ovlivňovat i chemické vlastnosti látky, třeba bílý a červený fosfor, nebo bílý a šedý cín (cínový mor).
Takže to shrneme: všechny pevné látky, pokud vznikají dostatečně pomalu, vyvinou krystalickou - uspořádanou - strukturu, proto, že taková struktura má nejmenší energii. Ta se uvolňuje jako skupenské teplo tání (tuhnutí). Při dostatečně rychlém ochlazení se krystalická struktura často nestačí vyvinout ani v mikroskopickém rozměru - hovoříme o sklovině nebo sklovitém stavu . K ztuhnutí ve sklovitém stavu mají různé látky různě velký sklon. Někdy takto může dojít k tomu, že zejména roztoky zůstávají v podchlazeném stavu tekuté a krystaly se vyvinou až po vhodné iniciaci. Často to dělají některé hydráty, třeba octan sodný nebo thiosíran sodný.
U kovů, které jsou často měké a plastické, je často krystalická struktura obtížně rozpoznatelná, a to i mikroskopicky, protože krystaly se snadno deformují. Poněkud lépe zřetelná je krystalická struktura kovů tehdy, jestliže jde o slitinu nebo příměs nekovů, které se základním kovem vytvářejí sloučeniny kovového charakteru. Při chladnutí pak mohou složky s nejvyšším bodem tání krystalovat ze skloviny.
Viacenta30.01.2011 17:23 Nahlásit
Ahoj, Mezku :-))
Mohl bys mi, prosím, napsat něco k dotazu "Spotřeba kyslíku při hoření"?
Přidat komentář do diskuze ▾