Molekulová fyzika a termika

Anonym Tomobyq23.02.2020 16:55 Nahlásit
Dobrý den,
u níže znázorněného prvního příkladu je správný výsledek za c), také jsem na to přišel, ale nejsem si jistý svým postupem... přijde mi, že je takový krkolomný. Proto bych Vás prosil o Váš postup.
př. 1: Určete molární hmotnost sloučeniny, která má v plynném stavu za normálních podmínek (p=101,3 kPa, t=0°C) hustotu 1,2 kg.m-3. Předpokládejte, že sloučeninu můžeme považovat za ideální plyn.
a) Mm=0,034 kg.mol-1
b) Mm=0,0012 kg.mol-1
c) Mm=0,027 kg.mol-1
d) Mm=0,0081 kg.mol-1

Dále u tohoto druhého příkladu si nejsem jist správnou odpovědí. Prý je správná odpověď difuze, ale podle mě je to osmóza. Je to opravdu difuze?
př. 2: Do nádoby s rozpustnou pevnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle zbarví těsně nad danou látkou. Zbarvení se bude stále šířit směrem vzhůru. Pozorovaný děj se nazývá:
a) Vnitřní tření
b) Povrchové napětí
c) Osmóza
d) Difúze

Děkuji za Vaše vysvětlení.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek23.02.2020 17:18 (Upr. 23.02.2020 19:23) Nahlásit
1: 1,2kg/m3 = 1,2g/dm3; 1dm3 = 1/22,41 mol = 0,04462mol => M = 1,2/0,04462 = 26,892g/mol, takže c je správně.

2: Osmóza vzniká na membráně, kterou prochází jen jedna složka roztoku. Ve tvém příkladu membrána úplně chybí, takže k osmóze nemůže dojít.
Matteo23.02.2020 17:19 Nahlásit
Ano, to druhé je opravdu difuze, protože difuze není nic jiného než pronikání částic z jedné látky do druhé, což přesně dělají částice té pevné barevné látky.
Matteo23.02.2020 18:11 Nahlásit
Mezku, *1,2/0,04462 = 26,89 g/mol, každopádně céčko to je.

Jinak, jestli máte radši složitější postupy, tak by to látkové množství šlo zjistit ještě přes pV=NkT => n=N/N(A). :D
Přidat komentář do diskuze ▾