K čemu je dobrá měď jako moderátor v jaderných elektrárnách?

Anonym Jusajep01.04.2014 19:54 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

sul_in02.04.2014 12:35 Nahlásit
Neslyšel jsem o využití mědi jako modrátoru jederné reakce.
thriller02.04.2014 13:19 Nahlásit
Měď má vysokou teplotu tání a dobře vede teplo. Že by toto byly žádané vlastnosti?
Anonym Xewerob05.04.2014 14:33 Nahlásit
Nebo obyčejná voda (Dukovany, Temelín) - sice nefunguje tak dobře, jako těžká voda, ale ta cena...
Anonym Lofapat07.07.2014 12:58 Nahlásit
Moderovat, tedy řídit, upravit, nasměrovat, vésti, a tak podobně. Otázka zní co moderovat. Odpověď zní -vznikající přebytečné teplo.
Anonym Modasiz07.07.2014 20:19 Nahlásit
Lofapate, co to plácáš za hlouposti?

Moderátor v reaktoru moderuje neutrony - v tomto případě se jedná o zpomalování. Zpomalený neutron s mnohem vyšší pravděpodobností rozštěpí další jádro uranu a wo to gou.
Moderátor v reaktoru v žádném případě nemoderuje nějaké přebytečné teplo :-(

P.S.: Nejsi ty náhodou už zase mrouba?
Anonym Lofapat08.07.2014 10:19 Nahlásit
Měď v jaderném reaktoru slouží jako reformátor, nikoli moderátor. Jde o zmatečně položenou otázku. Dobře popsané je to v diplomové práci inženýra Veseckého. A jako obvykle, neskromnost, arogance a nic neříkající duševní výlevy jsou častým průvodním jevem při odpovědích.
Mezek08.07.2014 13:24 Nahlásit
Tam není měď v reaktoru, ale v navazující výrobě vodíku z methanolu, která využívá reaktorem generované teplo.
Anonym Qybymyn08.07.2014 17:40 Nahlásit
Máme v zásadě dva druhy reaktorů, s rychlými, nebo pomalými (=tepelnými) neutrony (n).

Rychlé reaktory n nemoderují (nezpomalují), nepotřebují tedy žádný moderátor. Jenže nevýhodou je vražedné prostředí s vysoce energetickými n, což dělá problémy konstrukčním materiálům, potřebují exotická chladiva (Pb, Na) a hlavně potřebují dost obohacovat palivo, neboť rychlé elektrony, pokud se jen mihnou v blízkosti jádra paliva, nestačí vyvolat (řetězové) štěpení. Pravděpodobnost štěpení je nízká, je potřeba hodně štěpného materiálu, aby se nějaký neutron uchytil. Tedy velké množství, nebo vysoce obohacené palivo. Výhodou je možnost vytvoření množivých reaktorů, vyrábějící palivo i z neštěpných izotopů (pohlcováním neutronů), které strčíme do reaktoru. Průmyslový provoz rychlých reaktorů v současnosti zvládají jen Rusové.

Reaktory s moderátory představují prakticky všechny elektrárenské reaktory a použitý moderátor silně ovlivňuje vlastnosti rektoru. Třeba naše lehká voda (tedy vodíkové ionty) výtečně moderuje (malá hmotnost H), ale zároveň zčásti i pohlcuje neutrony. Proto takové reaktory zpravidla používají mírně obohacený uran (větší podíl U235). Obyčejná (lehká) voda je sice levná, ale má i nízký bod varu, a tak pokud pracujeme v oblasti inženýrských tlaků, dává nižší teplotu páry a tedy i nižší účinnost přeměny tepla na elektřinu. Na druhou stranu, při úniku primární vody se reaktor přirozeně odstaví ztrátou moderátoru (rychlé neutrony nejsou schopny rozštěpit dostatek jader, aby se reakce udržela).
Tak by se dalo mluvit o všech moderátorech (těžká voda, grafit). Hlavními parametry jsou míra zpomalení N (žádoucí velká), míra pohlcování N (žádoucí malá), rozsah pracovních teplot (žádoucí vysoký horní limit), stabilita, bezpečnost apod.
Když se zamyslíte, je hned jasné, proč se třeba používá těžký vodík - deuterium má jen velmi nízkou pravděpodobnost, že pohltí n (už má přebytek n), takže i když je jeho schopnost zpomalovat n horší, je celková teoretická vhodnost pro reaktory lepší, neboť umožňuje pracovat i s přírodním (neobohaceným) uranem. Podobně ostatní používané moderátory.

S mědí se jako moderátorem nepracuje, což naznačuje, že její poměr schopnosti zpomalovat ku schopnosti pohlcovat, nestojí za mnoho. Látky s nejhorším poměrem (třeba bor, kyselina boritá) se naopak používají k utlumování reakce.
Přidat komentář do diskuze ▾