Molekulový orbital

Anonym Xubegug04.01.2018 12:49 Nahlásit

Jak byste prosím definovaly protivazebný molekulový orbital sigma?

Odpovědi

Diskuze

Nela9907.01.2018 00:11 (Upr. 07.01.2018 00:20) Nahlásit

Ahoj, teorie molekulových orbitalů vychází z představy že jednotlivé elektrony se pohybují v prostoru jednotlivých jader atomů, které molekulu tvoří. Lze si přestavit že budeme mít molekulu vodíku H2, přičemž každý atom se skládá z jadra a 1 elektronu v elektronovém obalu. Kolem jádra A prvního atomu a jádra B atomu druhého se budou pohybovat oba tyto elektrony. Vlnová funkci která tento stav charakterizuje se pojmenovává molekulový orbital. Druhá mocnina této vlnové funkce v určitém místě pak udává elektronovou hustotu v témže místě. Platí, že linearni kombinaci vlnových funkci jednotlivých atomových orbitalů získáme vlnovou funkci molekulových orbitalů. Je tedy zřejmé že ze 2 atomových orbitalů vytvoříme 2 orbitaly molekulové, jeden bude mít nižší energii než je energie původních atomových orbitalů, označujeme jej jako vazebný, jelikož jeho obsazení elektrony vede ke vzniku vazby. Obecně totiž platí, že se systémy snaží dosáhnout minima své energie, proto obsazení energeticky nižšího orbitalu povede ke vzniku vazby. Naopak obsazení druhého molekulového orbitalu s energii vyšší než měly původní atomové orbitaly bude působit proti vzniku vazby, proto jej označujeme jako orbital protivazebný.
Dále označování molekulových orbitalů jako sigma/pí plyne z konvence. Je důležité říci, že například 2 molekulové orbitaly (vazebný a protivazebný) vznikají ze 2 atomových orbitalů jejich účinným překryvem. Taktéž je podstatné zmínit že účinný prekryv vedoucí ke vzniku vazby je umožněn překryvem pouze určitých typů atomových orbitalů, jedná se konkrétně o orbitaly které byly odvozeny transformací z téže magnetických kvantových čísel, například orbital s(m=0) a pz(m=0), tato problematika je ale ve svém celku složitější. Obecně lze říci že jako molekulový orbital sigma zapíšeme ten orbital který vznikl takovým překryvem, kde tento prekryv leží na spojnici jader atomů, příkladem je právě orbital s a orbital pz. Pokud tento překryv leží mimo spojnici jader, označujeme vzniklé molekulové orbitaly jako „pí". Příklad může být prekryv orbitalů px a px který leží kolmo ke spojnici atomových jader.
Snad jsem trochu pomohla :)

Přidat komentář do diskuze ▾