Ontola > Ostatní > diskuze
| Nahlásit

Co znamená "Faciální vývoj"?

Témata: geologie

7 reakcí

| Nahlásit
řekla bych - při kterém se vytváří povrch, jeho jednotlivé vrstvy
| Nahlásit
Tak je to ještě trochu jinak, Zoskí.

Facie jsou nalezené odchylky/rozdíly v zrnitosti hornin, jejich vznik vždy souvisí s pohybem (zvětraliny - usazeniny ve vodě i pohyb ledovců).

Faciální VÝVOJ se dá popsat asi jen u usazených hornin, souvisí s pohybem a následným znovuusazováním materiálu:
na dně/dole (dávným prvním silným proudem nesené) se nacházívají vždy větší/hrubší/těžší části - bloky, balvany, kamenité/písčité šterky.
Pak - ve slabším proudu - písek s oblázky, bez oblázků, nebo už jen jemné sedimenty , jílovité sedimenty.
Facie ve vývoji písků či pískovců (co do moře či řeky přinesl proud...) - jemnozrnné, hrubozrnné, štěrkovité (slepence) - hrubosti zrn. Závislé od síly příboje, větší vlny či zas menší...
(Např. v druhohorách byla u nás období, kdy se pravidelně/ji střídaly - pískovce, prachovce, jílovce, škebličky, hrubý písek... - nachází se jako facie různé hrubosti.

Facie ve spraších - prachovité, hlinité, prachovito jílovité, jílovité, písčité, vápnité žilky, cicváry, bílé spraše... (záleží na tom, z čeho byly vyfoukávané), podle síly a směru větru...

Facie - rozdíly mezi hrubostí/jemností krystalů jednoho proudu žuly, atd.
| Nahlásit
Já znám slovo faciální jiného významu. Byla jsem na kurzu orofaciální stimulace. Faciální by v tomto případě znamenalo, že je od slova face - obličej. Znamenalo by to tedy, že je to vývoj obličeje.
| Nahlásit
Ano, používá se šířeji. Vývoj obličeje (obličejové části zárodku) probíhá ve 2. měsíci embryonálního vývoje z 1. žaberního oblouku - srůstají postupně 4 párové a 1 nepárový výběžek...atd, právě se to učím na zkoušku :) :-(

Vzhledem ke klíčovému slovu ... to snad Zoski k něčemu bude... :)
| Nahlásit
Děkuji, Viacento, za vyčerpávající odpověď. Na tento termín jsem ale narazila kupodivu v souvislosti s magmatickou horninou - bazanitem.
V tomto případě se jedná o faciální vývoj v lávovém proudu. Opravdu děkuji, moc mi Tvá odpověď pomohla :-)
A Živěno, můžu se zeptat, o jaký kurz se jedná? Ten název zní zajímavě :-))
| Nahlásit
Je to kurz pro pedagogy, kteří se starají o lidi s těžkým mentálním postižením. Působením reflexní terapie na orofaciální oblast (ústa a obličej) člověka s MP ho učíme rozvíjet příjem potravy, mimiku, dýchání a fonaci.
| Nahlásit
Tak mám ještě ždibec :)
Bazanit (jako další čedičové horniny) obsahuje různé tmavé minerály /živce, pyroxeny, amfibol) a dostává se až na povrch, ale speciálně o jeho tuhnutí nic bližšího nevím.
Některé lávy jsou hodně tuhé, jiné řidší, podle teploty i svého složení. Tužší lávy tečou/se sunou pomalu, někdy z nich odpadávají i kusy materiálu jako škvára...
Řidší lávy tečou rychle, mohou vytvářet tunely, které na povrchu zchladnou, ale uvnitř zůstává žhavý proud. Může se vyskytnout menší či větší množství plynů, které pak vytvářejí dutinky atdatd.
Facie se vytvářejí prostým rozdílem teplot v jednotlivých částech proudu, kde dochází k nerovnoměrnému tuhnutí/krystalizaci vlivem venkovního ochlazování - nahoře/na povrchu materiál tuhne, pak např. klesá a noří se do ještě měkkého roztaveného, dochází k nestejnoměrně "promíchaným" shlukům zrn.
Pemzy, obsidián... se také mohou počítat do facíí lávového proudu, protože spíše než na úplně stejné složení se hledí na rozdíly v hrubosti/jemnosti či na rozdíly v příměsích.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek