Kdy vznikla žula/rula?

Anonym44710523.08.2012 10:29 Nahlásit
Ve kterém období. Děkuji

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Arbes23.08.2012 13:32 Nahlásit
Dobrý den, většina granitů (žuly) se vytvořila v období prekambria.
Mezek23.08.2012 13:38 Nahlásit
Obě horniny vznikaly v různých obdobích. Žula je vyvřelá hornina a vzniká pomalým chladnutím magmatu. Jednotlivé minerály, obsažené v tavenině pak stačí v menší nebo větší míře vytvořit krystaly a vzniká tak zrnitá struktura žuly.
Naproti tomu rula je tepelně přeměněná hornina v okolí magmatických krbů. Podle typu a stupně přeměny původní horniny má často vrstevnatou strukturu a také různé složení.
Obě horniny vznikaly v různých obdobích a často společně. Při chladnutí magmatického krbu vznikala z chladnoucího magmatu žula a současně v okolí z původních hornin i rula.
Viacenta26.08.2012 13:23 (Upr. 26.08.2012 13:26) Nahlásit
Chtěla bych ještě něco doplnit.
Ruly vznikaly před prvohorami nebo v prvohorách (kdy vznikaly např. naše Krkonoše či Šumava),
a to jako přeměněné horniny, jak píše Mezek, při horotvorné činnosti.
K jejich vzniku bylo třeba nejen velké teploty, ale hlavně velký tlak.
Tím se vytvářela charakteristická struktura ruly - vrstvičky, které jsou z rozdílných minerálů, různě silné, barevné, zrnité... podle jejich složení.

Složení rul je různé, vždy podle výchozí horniny, která se přeměňovala.
Vrstvičky mohou být z křemene, živců, slídy, když je výchozí horninou žula, na lomu se objevují světlé či tmavé proužky, bývají více či méně výrazné, ne zcela přesně oddělené, jemně/středně/hrubě zrnité.

Ruly vznikaly z různých hornin.
Když jsou z hornin usazených nebo již dříve přeměněných, nazývají se pararuly,
když vznikají z vyvřelých hornin (jako žula nebo pegmatit), říká se jim ortoruly.

V okolí magmatických krbů při sopečné činnosti docházelo účinkem velkých teplot
k dotekové metamorfóze, kdy vznikal lem přeměněných hornin a také nové minerály.
Lem v okrajích slábl, jak se zmenšovala působící teplota (ve středu 800-1000-1200°C).
Nově vzniklé minerály mohly být třeba aktionit, modrý silimanit nebo zelené chlority.

V Čechách jsou podobná naleziště např. na Moravě nebo v Českém středohoří, kde z druhohorních jílů dotekovou metamorfózou (velkým vypálením) vznikl různě barevný porcelanit.
Ten je hladký a lesklý, velmi tvrdý, ale křehký, s nepravidelným skelným lomem (zaoblené střepy, jako když se rozbije silné dno lahve) v barvě žlutavé až do oranžova. Prý to tam rozbíjejí a používají jako silniční posypový materiál...
V okolí magmatických krbů chyběl velký tlak, potřebný ke vzniku rul.
Přidat komentář do diskuze ▾