Mluvnické významy jmen a interpunkce odůvodněná větnou stavbou
Ahoj, učila jsem se MO z češtiny a narazila jsem na otázku 13. Mluvnické významy jmen a 20. Interpunkce odůvodněná větnou stavbou.
Nevíte co může být myšleno pod těmito otázkami?
Nevíte co může být myšleno pod těmito otázkami?
Odpovědi
Diskuze
Mluvnické významy = mluvnická kategorie, gramatický význam, gramatická kategorie. Mluvnické významy buď vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě (například pády u jmen), nebo plynou z obsahového významu věty (například číslo u podstatných jmen, způsob a čas u sloves). U podstatných jmen jsou MV tedy pád, číslo, rod (případně životnost u mužského rodu), u ostatních jmen (třeba přídavných) vyplývají z jejich shody s podst. jménem (červený svetr, červeným svetrem apod.). U sloves jsou MV osoba, číslo, způsob, čas, vid a slovesný rod. Důležité ale je, že vzory u jmen a vzory s třídami u sloves mezi MV nepatří, sice je běžně určujeme, ale do tvé otázky nepatří. Víc informací a těchto významech určitě najdeš na netu. Pokud máš přístup do knihovny, tak doporučuju půjčit si knihu Znáš pojmy z mluvnice češtiny?, částečně jsem z ní také čerpala :) Je to tam dcela hezky vysvětleno.
Pokud jde o druhou otázku, tak tam bych to viděla jako složitě napsanou otázku na klasickou interpunkci (tedy psaní čárek) v jednoduchých větách a souvětích. Skladba vlastně pojednává o skladbě vět a souvětí, takže by tam mělo být psaní čárek mezi větnými členy, větami hlavními a vedlejšími a podobné věci.
a) podle míry přizpůsobení (podle toho, jak moc se přizpůsobila češtině v pravopisu či výslovnosti), některá slova si nechávají svůj původní pravopis a často i výslovnost a nepřejímají české koncovky (neskloňují se), patří sem třeba slovo science fiction, fair play, pak jsou slova, která se přizpůsobila částečně, u nich pravopis často kolísá mezi původním a nově vytvořeným podle pravidel češtiny (třeba marketing i marketink, computer a komputer), pak jsou ještě slova, která úplně "zdomácněla" a už o nich v podstatě třeba ani nevíme, že jsou přejatá (třeba anděl nebo košile).
b)podle toho, z jakého jazyka byla slova přejata - například z latiny (doktor), řečtiny (demokracie), z němčiny (klempíř, hoblík). Z němčiny se přejímalo často v minulosti, dnes má velký vliv zase angličtina (fotbal, tenis, software, hardware). Zajímavostí je třeba to, že z francouzštiny bylo přejato docela hodně výrazů, které se vztahují na módu (baret, blůza, manžeta). Přejimá se samozřejmě i z jiných jazyků, ale to už by asi bylo moc do podrobností.
Jako zajímavost bych ještě uvedla, že občas přejímají i jiné jazyky slova z češtiny, takový nejprofláknutější případ je se slovem robot, které bylo vytvořeno pro hru Karla Čapak RUR (ale to vám asi říkali o literatuře, my to ve škole slýchávali docela často :).
No a slova domácí jsou ta, která nebyla do češtiny odnikud přejata, jsou původní. U nich se mi ale bohužel žádný příklad sehnat nepodařilo (použít by snad šel ten robot).