priklad na vypocet acetonu v moci

Anonym Raloboj09.05.2015 15:28 Nahlásit
analyzou 250ml moču ( ρ = 1g/cm3) sa zistilo že moč diabetického pacienta obsahuje 6 µmol uhlíka kt. pochádza z acetónu, množstvo acetónu v moči:
vysledok by mal byt 0,116mg ale mne to nijak nevychadza a netusim ako tam zapada hustota a objem mocu... mohli by ste mi poradit?? dakujem

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek09.05.2015 17:19 Nahlásit
0,116mg acetonu obsahuje těch 250cm3 = 250g moči.
manganum_pincipissa09.05.2015 18:20 Nahlásit
ano to viem ale neviem ako sa k tomu vysledku mam dopracovat pretoze mne vychadza 0,348mg a neviem co mam robit s objemom toho mocu
Mezek09.05.2015 19:31 Nahlásit
n(C3H6O) = n(C)/3 = 6*10^-6/3 = 2*10^-6 mol
m(C3H6O) = n*M = 2*10^-6*58 = 116*10^-6 = 0,116mg v 250cm3 = 250g moči.
Nepíšeš, co se má vlastně vyjádřit. Hmotnostní koncentrace je čtyřnásobkem, tedy 0,464mg/dm3.
manganum_pincipissa09.05.2015 20:13 Nahlásit
cize to kolko je mocu je nepodstatna informacia??
dakujem za postup nevedela som kde robim chybu pretoze mi to nevychadzalo, a teraz uz viem ze n som mala delit 3.. to som nespravila (aj ked si nie som celkom ista preco sme to delili)
manganum_pincipissa09.05.2015 20:25 Nahlásit
môj postup bol:
m(C)= M.n = 58 . 0,006 = 0,216
w = M(C)/M(C3H6O) = 0,62.... 62%
a z toho m(C3H6O) = 100/62 . 0,216 = 0,348 mg
ak vydelim n 3 tak vysledok bude spravne (0,116mg) ale neviem preco mame to n delit
Mezek09.05.2015 22:44 Nahlásit
1 molekula acetonu obsahuje 3 atomy uhlíku. Látkové množství atomů uhlíku n(C) je trojnásobkem počtu molekul acetonu. Zapsáno rovnicí:
n(C) = 3.n(aceton) a po úpravě n(aceton) = n(C)/3

Stačí?
manganum_pincipissa09.05.2015 23:15 Nahlásit
ano dakujem...
a to je tak v kazdej zlucenine co sa ze n latky je aj n atomu?? (v tomto pripade teda bude n(O) tiez 0,002mmol??)
Mezek10.05.2015 06:48 Nahlásit
Mějme třeba H2SO4: n(H2SO4) = n(S) = n(H)/2 = n(O)/4, takže n(O) = 4*n(H2SO4)
Když to zobecníme: mějme látku AaBbCc. Pak
n(AaBbCc) = nA/a = nB/b = nC/c kde velká písmena označují prvky a malá stech. koeficienty
Je to docela užitečné pro některé typy výpočtů. Podobný vztah platí i pro chemické rovnice:
aA + bB = cC + dD => nA/a = nB/b = nC/c = nD/d
Když vypočítáš tyhle poměry pro reaktanty ze zadaných údajů, musí být jejich zlomky stejné. Pokud nejsou, je ten reaktant který má zlomek větší, v přebytku. Vezmeme tedy nejmenší zlomek a z něj můžeme počítat spotřebu ostatních reaktantů i množství vzniklých produktů. Příklad:
N2 + 3H2 = 2NH3; n(N2) = n(H2)/3 = n(NH3)/2; v reaktoru máme 1,5 molů vodíku a mol dusíku.
n(N2)/1 = 1; n(H2) = 1,5/3 = 0,5; dusík je tedy v přebytku.
Odpovídající množství dusíku je 0,5mol, NH3 vznikne n(NH3)/2 = 0,5 => n(NH3) = 1mol. Dostaneme tedy směs 1molu amoniaku a 0,5molu dusíku.
Přidat komentář do diskuze ▾