Proč jsou dráty elektrického vedení vždy prověšené

Anonym Dikokix14.02.2021 17:56 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.14.02.2021 18:26 (Upr. 15.02.2021 08:50) Nahlásit
Protože vlivem chladného počasí dochází ke smršťování materiálu, zvláště délky a tím se zabraňuje napínání vodičů. Jako materiál se používá převážně měď, která je po stříbru a před zlatem a před hliníkem velmi dobrým vodičem elektřiny i tepla. (opraveno)

U kolejí je zase nutné používat dilatační spáry, aby se koleje vlivem vysokých teplot neprohýbaly.
Anonym Qukequg14.02.2021 20:49 Nahlásit
Míval jsem za to, že měď lépe vede proud než hliník. Ale hledat to nebudu.
Dilatační spáry kolejnic jsou dávno minulostí u elektrifikované vlakové dopravy. Aby proud mohl téct zpět do rozvodny kolejemi. Tuším, že u materiálů jde o objemovou roztažnost, takže pevně uchycená kolejnice se natahuje do výšky a šířky a do délky to její uchycení nedovolí.
Anonym Mirorum14.02.2021 20:59 Nahlásit
https://www.google.com/search?source=univ&tbm=isch&q=koleje+v+horku&client=ms-android-alcatel-rev1&fir=vn5GB4rI2OmrWM%252Cqbs96GTLPf3MZM%252C_%253BY7qzEgJtMojhTM%252CRMtGqz3Vxs74eM%252C_%253BKVVFiSSJwJWJwM%252C1NCSTZSC9hwlAM%252C_%253BGNDaN3XKzmt4RM%252Cqbs96GTLPf3MZM%252C_%253BJfMnLhzF4PD_6M%252C2UwXBpZTRJ4dhM%252C_%253BTvEa8To_JmxJUM%252C2t4u_HOvPJO6HM%252C_%253B23zsufJqm_5fUM%252C_3FpskU0kpxAaM%252C_%253BFC04HXcnRj8cKM%252C5tzqTEgtZV0g4M%252C_%253BEwxKirNGq7hAeM%252C3_dS8ZlAbK956M%252C_%253BE3sfcicZkMC60M%252CgtFj3a9HYEEvCM%252C_%257Ckoleje%2520natrene%253Bzenklov%25C4%259B%2520ulici%253Btramvajove%2520koleje%253Btramvajov%25C3%25A9%2520linky%253Bhorko%2520ponicilo%253Bpalmovku%2520nejezdily%253Bnejezdily%2520tramvaje%253Bulici%2520koleje%253Bhorko%2520zpomalilo%253Bkolejnice&usg=AI4_-kQlMS6d4g6f7eYn1uh8X4tG24TPWQ&sa=X&ved=2ahUKEwiZ0t-Gk-ruAhXQAWMBHYubB58Q7Al6BAgLEDM&biw=534&bih=766&dpr=1.5
Cenobita.15.02.2021 00:13 Nahlásit
Anonym Qukequg: zde neřešíme co je lepší vodič, jde o to vysvětlit, co jsou to dobré vodiče tepla a elektřiny.
Anonym Hubygel15.02.2021 08:29 Nahlásit
Anonym Qukequg - Pro Cenobita
Prověšení "drátů" elektrického vedení?
Vyjadřoval jsem se k Vaši "nepřesnostem":
Snad jste mohl přiznat, že jste dal mylnou informaci o mědi a hliníku ohledně elektrické vodivosti v 18:27?
https://publi.cz/books/353/04.html
Odmítnout či přiznat o dilatačních spárách kolejnic?
Anonym Vuhekag15.02.2021 11:36 Nahlásit
Pokud je řeč o vedeních vysokého a velmi vysokého napětí, pak prakticky vždy jsou lana z Al s Fe duší. Nikdy netaháme za hliník (nebo měď). Vedení se obecně navrhují tak, že většina podpěr (stožárů) jsou jen podpůrné, nejsou schopny přenášet žádné významné vodorovné síly. Čas od času jsou tam vloženz kotevní stožáry (poznáte je podle izolátorů, které nevisí dolů, ale směřují v ose vodiče, musí být mj. ve všech bodech, kde vedení mění směr), které jsou plně schopny přenášet osové síly v lanech.
Naší snahou by bylo lana co nejvíc napnout, aby průhyb byl minimální, lana nebyla moc nízko nad terénem a ani při zkratu, kdy s nimi cvičí magnetické síly se nemohla vzájemně dotknout. Už z fyziky ZŠ je jasné, že pokud bychom chtěli lana úplně neprověšená, museli bychom je napínat nekonečnou silou. Pro malinké průhyby nám vyjdou napínací síly pořád hodně astronomické.
Proto musíme volit nějaký rozumný kompromis mezi pevností lan, průhybem, pevnostní izolátorů, ohybovou pevností kotevních stožárů, velikostí jejich základů atd. Natahujeme lana podle normy na určité hodnoty (pochopitelně, v hlubokých mrazech síly narůstají tepelnou dilatací, námrazou, větrem atd.).

Jen pro přesnost, velká část kolejí jsou dnes bezstykové, kde žádné dilatace nejsou. Pokud je třeba mráz a kolejnice by se chtěly zkracovat, vzniká v nich takové napětí, že mechanicky protáhne kolejnici do původní délky. Dilatační kusy se pak dávají třena k výhybkám, tunelům a pod.
Anonym Vuhekag15.02.2021 11:47 Nahlásit
K místním sporům se nechci připojovat, takže jen krátce, elektrovodná měď je opravdu lepším vodičem než el. hliník. Hliník je ovšem lehčí (což je u lan VVN velmi dobře). Pro stejný přenášený výkon vychází i AlFe lana lehčí než hypotetická CuFe. Větší průměr AlFe nás netrápí, naopak, brání vzniku koronového výboje. U VVN se ovšem používají svazkovaná lana, aby měla jakoby větší průměr. Přesto pod vedením výboje slyšíme.
Rozhodně ale není průhyb na lanech primárně kvůli teplotní dilataci, ale proto, že je to inženýrské optimum (nebo chcete-li kompromis) z hlediska konstrukce všech komponentů vedení.
Anonym Vuhekag15.02.2021 12:43 Nahlásit
Ještě pro představu - protože pro malé úhly (prověšení) je tgα rovno přibližně sinα, můžeme sice velmi nepřesně, ale pro orientaci napsat, že pokud máme od sebe sloupy třeba 300m a lano váží třeba 1t, pak pro průhyb 5m bychom museli napínat lano "silou" 60t. Tuto sílu by musely udržet izolátory (představte si lokomotivu, visící na izolátoru...), lano by muselo být tak pevné, aby se nepřetrhlo (to by ale pak těžko vážilo jen 1t), stožár výšky třeba 40m by měl u paty docela impozantní moment (dovedete si představit ty základy?) atd. Pokud povolíme průhyb 25m, vyjde vše 5x menší. I tak jsou to ještě velké hodnoty, ale už inženýrsky rozumně realizovatelné.

Ta čísla berte jen jako srovnávací hodnoty, ne skutečná čísla.
Anonym Vuhekag15.02.2021 15:35 Nahlásit
Pardon chyba, opravím se sám. Těch myšlených 300m metrů by nebylo celé rozpětí mezi podpěrami, ale půlrozpětí.
Cenobita.15.02.2021 15:57 Nahlásit
Anonym Vuhekag: Hezky jsi to popsal, ovšem přesto platí, že je nutné počítat u těch lan i prověšením ve vztahu k teplotní roztažnosti. Vlivem chladného počasí se lana smrští a napínací síly by se zvětšovaly, jak jsi podrobně vysvětlil.
Anonym Vuhekag15.02.2021 18:37 Nahlásit
Nepochybně je to jeden z faktorů, nikdy ale nesmíme zapomenout, že prověšené lana musí být vždy, i v nejhlubších mrazech. Pro malé úhly prověšení je napětí v lanech mnohonásobně větší, než je tíha lana.
Přidat komentář do diskuze ▾