Původ příjmení Letzian

Anonym45238310.09.2012 22:13 Nahlásit
Můj prapředek, účastník napoleonských válek, jmenoval se Letzian. Jaký je původ jeho příjmení?
později 2.pol. 19.st.přepis lecián

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb11.09.2012 08:29 Nahlásit
Prošel jsem slovníky a všechna následující hesla mají něco společného.

Může to být z něm. - Letz = poslední, minulý;
Letzt = poslední; případně i Letten = jíl, jílovačka (lepivá zem);
K. I. Thám – Leßte = poslední; Leßtns = onehdy, ondy, nedávno

Česky je možná (podobné) :
lézti, lezu, -zeš, impftiv., stsl. lêsti, lêzą, laziti
loza, zvratnou analogií také hloza, -y, fem., kmen, stsl. loza palmes, z koř. lez-, lézti; loza vzato ve smyslu potupném m. modla (srov. lat. frutex = kmen, a ve smyslu potupném pro člověka = poleno, špalek).

Latina :
lente (lentus) = 1) zdlouhavě, zdlouha, pomálu, zvolna, váhavě, líně, lhostejně, vlažně
letum = smrt, záhuba , zkáza; letalis (letum) = smrtelný, záhubný

Slovník :
lézti ned. (fut. polezu)
- plazivě s pomocí rukou n. i kolenou se pohybovati s tělem k zemi přikloněným n. po břiše, šplhavě se pohybovati po něčem strmě vystupujícím (stráni, zdi, žebříku a p
- je k němu přepjatě uctivý, podlízavý
- - pokořiti se, odprošovati
- - pokorně se ucházet o přízeň.
- - o normálním pohybu některých živočichů (brouků, červů a j
- - Pejor. choditi, docházeti, přicházeti (zvl. nevhod, nevítán
- - (na koho, za kým) přicházeti k někomu s žádostí, dotírati,
- - Expr. namáhavě, obtížně jíti n. jeti, vléci se, zvolna postupovati n. pohybovati se.
- - Lid. vstupovati, vcházeti, dostávati se někam
- - sahal, dostával se rukou
- - přebírati milou
- - vynikati, vyvstávati odněkud, zvl. zvolna, objevovati se, stávati se viditelným, zjevným, zvl. znenáhla
- - vychází najevo
- - (o věci) dostávati se někam, ocítati se někde, zvl. zvolna n. nenápadně
- - „Lezú vám tenké do tlustých?“ - jste v úzkých
- - znenáhla se ztráceti (na př. vypadáváním), mizeti,
- - (o čase) pomalu
- - Ob. míti tendenci stoupavou n. klesavou
- - znenáhla zasahovati, působiti někam, vliv, účinek projevovati
- - v situaci velmi zlé, nepříjemné
- - Ale to víno leze do hlavy! - působí opojně
- - dělá starosti
- - leze do kapsy - stojí hodně
- - (o něčem nepříjemném) znenáhla postihovati, zachvacovati někoho
Anonym45271711.09.2012 22:04 Nahlásit
Děkuji za široký výklad, ale ze znalosti historie tohoto příjmení se bohužel ke konkrétnímu výsledku (výběru) nedostanu. Dotyčný přišel odněkud ze světa v r. 1816 jako demobilizovaný německy hovořící voják, farář si zapsal, že byl kovářem u jezdectva, řemeslo se tehdy většinou dědilo, bývali to pořádní chlapi... Nesedí mi tam výklad o podlézání a plazení se před autoritami. Je-li možný výklad, že byl původní nositel příjmení posledním, za kým se např. jako ranhojičem či zubařem (i to byli kdysi dávno kováři) šlo, nebylo by to zase tak špatné. Většinou byli šikovní, zruční, mnohdy hřmotní, většinou rebelující, ale kovárna bývala obce, tak musel být s místní správou zadobře... Škoda, že se zde dál nedostanu. Jedině, že by se ozval nějaký Lecián, Letzian, který dospěl při hledání svého prapředka před napoleónské války. V TV jsem viděl pořad z bývalých Sudet na Opavsku, kde vystupovali Letziani...
L.Sarb11.09.2012 23:35 (Upr. 12.09.2012 00:11) Nahlásit
Směšujete několik věci dohromady.
Jedna z nich je historie příjmení, ta jako příjmí začínají někdy v 13-14 století, to je od r. 1816 hodně vzdálené, a váš zmiňovaný předek Letzian, nebyl určitě prvním nositelem.
www.phil.muni.cz/cest/lide/pleskalova/CJBA20_Typy_prijmeni.rtf
To druhé je charakteristika člověka podle oboru, a vztah k jeho příjmení není vždy Nomen omen. Kováři byli opravdu svérázné osobnosti.
To třetí. Přání je sice otcem myšlenky, ale někdy se nám to co zjistíme, nemusí moc líbit.

Jednu, celkem běžnou věc jsem nezmiňoval ani po ní nepátral. Příjmení může být i dle místa, např. narození. Na tohle vládl našim předkům dost patriotizmus.
Anonym45316613.09.2012 11:05 Nahlásit
Máte, pravdu, přání otcem myšlenky. Mohl být pojmenovám třeba podle toho, že žil v posledním domě ve vesnici. Je třeba ještě popracovat a dostat se blíž k 13. st.:-)
amálka213.09.2012 17:23 Nahlásit
L.Sarb byl podrobný.

Koukla jsem k D. Moldanové, autorce kniha Naše příjmení.

Uvádí, že toto příjmení má základ v střhn. příd. jm. lez = špatný; nebo střhn. letze = hráz, hradba. Nebo z osobního jména Lecián.
L.Sarb13.09.2012 20:27 (Upr. 13.09.2012 20:30) Nahlásit
Zdravím Amálko. Jsem vždycky rád, když se objevíš. "Peru" se s tím jak umím. :-))

453166, už jsem tady osvětloval význam příjmení u kterých se dá říci, že jsou to úctyhodně stará slova, a tak na ně také pohlížím, např. www.ontola.com/cs/di/jaky-je-puvod-a-vyznam-2 to je z těch lepších. Ono příj. Novák, byť je nejčetnější, tak o předcích vlastně nic neřekne.
Zapojit do pátrání fantazii je možné, např. kováři jezdectva byli určitě ti poslední (cestovali s trénem), a nikdy nebyli v první linii :-)
Jinak, to nejspíše nebyl kovář, ale podkovář (koval koně). Tj. podkovářem se dle c.a k. předpisů, mohl stát pouze pokud měl předepsanou praxi jako kovář (3-5 let), a složil příslušné zkoušky. Podkovář není pod- kováře, ale nad ním, nebo spíše mimo, koňský doktor. :-)))
Když mu koně předvedli, tak musel poznat vady, jestli např.stříhá, vady chůze, postoje, rozštěpy kopyt, atd. Podle toho potom koval nebo přizpůsoboval podkovy, aby vady eliminoval. Cena koně je v jeho nohou. (podkova je hladká, s ozuby jsou pantoflice) Atd. atd. :-)
Pokud někdo pátrá po předcích, tak aby našel mezi nimi nějakého šlechtice, tak většinou bude zklamán. Když jsem četl Kosmovu kroniku, tak jsem jenom konstatoval, že česká knížata byli vlastně loupeživí rytíři (a někdy i hůř), tak není o co stát.
Přidat komentář do diskuze ▾