Jak poznat, zda je sloučenina oxidační nebo redukční činidlo

Anonym Potiquq06.06.2019 11:42 Nahlásit
jak poznám, jestli je daná sloučenina oxidačním či redukčním činidlem nebo obojím?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Soudruh_K06.06.2019 12:12 Nahlásit
Ne úplně vždy to platí, ale pokud znáš oxidační čísla daného prvku a sloučeniny, které tvoří, stačí se podívat, jaké má oxidační číslo v dané sloučenině - např. H2SO4, síra zde má ox. č. VI, rozsah ox.č. u síry je -II až VI, proto se může redukovat až dolu na -II, proto redukuje sama sebe - je oxidačním činidlem ostatních. Opačně třeba H2S, zde má síra ox. č. -II, proto se může jen oxidovat a bude tak redukčním činidlem. A mezi těmito je třeba SO2 s ox. č. IV, což znamená, že bude jak oxidovadlo, tak redukovadlo.
Anonym Fykypeq22.09.2019 09:46 Nahlásit
Takto to bohužel nefunguje. Musíš vědět, v jakém oxidačním stavu je prvek STABILNÍ (ve většině případů to znamená na jaký oxid daný prvek hoří). Například takový zinek --- patří do 12. skupiny, a tudíž má 12 valenčních elektronů, což znamená, že může tvořit veškerá, námi, známé oxidační stavy, ale v praxi se setkáváme hlavně se sloučeninami ZINEČNATÝMI (ox stav +2). Zinek hoří na oxid ZnO. Logicky z toho vyplývá, že je zinek stabilní v +2. Jakmile se zinek dostane do oxidačního stavu vyššího (například +4,+3,+5...), chce se ale zpátky vrátit do svého konfortního stanu +2, tudíž se bude zinek REDUKOVAT (chce z +4 na svoji +2 kterou má rád) , ale ostatní látky bude OXIDOVAT - bude mít tedy oxidační účinky.
Na druhou stranu si můžeme představit, že zinek bude v nižším oxidačním stavu než chce být, což je třeba +1 --> postup stejný--> zinek má rád +2, ale jev +1, takže se musí ZOXIDOVAT a látky okolo sebe bude REDUKOVAT --> má redukční účinky.
Dotaz na "obojí" je špatný, jelikož žádná látka, bez ovlivnění okolích podmínek, nemůže mít obojetné vlastnosti.
Mezek22.09.2019 11:02 (Upr. 22.09.2019 11:07) Nahlásit
Co myslíš tím "ovlivněním okolních podmínek"?
3KClO3 + 3H+ = 3K+ + 2ClO2 + HClO4 + H2O; 2Cl(V)+ 2e = 2Cl(IV); Cl(V) = Cl(VII) + 2e
2H2O2 = O2 + 2H2O; 2O(-I) = O2(0) + 2e; 2O(-I) + 2e = 2O(-II)
V zásadě máš pravdu. Ale ani ten zinek, který je skutečně jen redukční činidlo, nebude vždycky redukčně reagovat. Začne se redukčně chovat jen za určitých podmínek - přítomnosti látky, která se vůči němu chová oxidačně a dodáním aktivační energie. Naproti tomu zinek jako Zn(II) se může chovat jako oxidační činidlo, takže může být vyredukován látkou, která má větší redukční schopnosti. Viz Beketovova řada kovů jako příklad.
Přidat komentář do diskuze ▾