Chemie vyzarovani

Anonym Cemamom11.04.2020 20:12 Nahlásit
prosím a jednoduché vysvětlení. Našla jsem tady stejný příklad ale vysvětlení moc nechápu.
1) Při vyzáření částice alfa z atomu Ra(prot.číslo = 88, relat.atom hmot. 226) vznikne

a)Ac (227,89)
b)Fr (223,87)
c)Rn (222,86)
d)At (210,85)

správná odpověď je C. děkuji :)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Zupetiw11.04.2020 20:18 Nahlásit
Alfa částice má nukleonové číslo 4 a protonové 2. Když je z něčeho tato částice vyzářena, tak se musí o 4 snížit nukleonové a 2 protonové číslo. Tedy 226-4 = 222 a 88-2=86. Ju?
Anonym Cemamom11.04.2020 20:24 Nahlásit
Super ! Tak to není těžký moc díky
Ještě tu mám jeden : pri vyzáření částici beta z atomů P - protonové 15, nukleonove 32 vznikne
A) S (32,16)
B) P (33,15)
C)Al (28,13)
D) Al(30,13)
Anonym Zupetiw11.04.2020 20:39 Nahlásit
Zkus na to přijít sama :) a dej výsledek a postup. Zkontrolujeme :) Návod má v předchozím příkladě.
Mezek11.04.2020 20:45 Nahlásit
Není tam, že vyzáření částice beta (elektronu) znamená, že se neutron přemění na proton. Tedy protonové číslo +1, nukleonové číslo beze změny.
Anonym Zupetiw11.04.2020 20:50 Nahlásit
Pokud by neměla zadané možnosti, klidně to může být beta plus záření. Zadání nic o typu záření neříká...
Anonym Cemamom11.04.2020 21:04 Nahlásit
Když záření beta je, ze se z neutronu stanou protony. Mam 15 protonu a 17 neutronu. Co to tedy znamená ?
Anonym Zupetiw11.04.2020 21:25 Nahlásit
Beta záření je, že bud se 1 přičítá k protonovému číslu, a nebo se 1 odečítá od protonového čísla - záleží, jestli se jedná o beta plus nebo beta minus. Podle těch výsledků co máme k dispozici je možné udělat 15+1 = 16 a správně je A
Anonym Zupetiw11.04.2020 21:56 Nahlásit
Jak psal mezek, to je důvod proč se přičítá +1, jde o beta minus záření. Ještě je i beta plus záření, které nám říká že vyzáření částice (pozitronu) znamená, že se proton přemění na neutron a tedy se odčítá -1. Mrkni do učebnice, tam to máš :)
Soudruh_K12.04.2020 01:27 Nahlásit
Ono většinou modelovky moc neupřesňují beta záření, ani následně moc LF. Protože pro praktické účely je považovat beta plus přeměnu za záření pro dolet a průraznost pozitronů "směšné". Takže v modelovkách obvykle beta záření = beta minus.
Anonym Kiqimus12.04.2020 07:05 Nahlásit
Je divné, jak všichni stojí o návod a málokdo se ptá dál. Musíme si v první řadě říct, že ani neutron ani proton (antiproton) nejsou absolutně stabilní částice. Za vhodných podmínek se mohou měnit jedna v druhou, ale při tom se musí zbavovat/získávat náboj. Při přeměně neutronu na proton se vyzáří elektron (mohl by se třeba i pohltit pozitron, ale kde by se tam vzal) a neutrino. Obě tyto částice ale vznikají z ničeho, předtím v jádře určitě nebyly. Tedy ony nevznikají úplně z ničeho, ony vznikají díky tomu, že jádro v nové kofiguraci (prvek, který má o jeden P víc a o jeden N méně) je takové kompaktnější, ten důlek, co se v něm tetelí jaderné částice je "hlubší". Rozdíl energií pak stačí na zrození elektronu a neutrina a uhrazení jejich hybnosti.

Při přeměně P na N je to podobné, jen se částice svého náboje zbavuje vytvořením pozitronu (=antielektronu). Pozitron ovšem hmotou daleko nedoletí, je tam plno elektronů se kterými se může přitáhnout a anihilovat za vzniku dvou provázaných gamma fotonů. Druhá možnost pro jádro je zkanibalizovat vlastní elektron na nejnižší orbitě - v takovém případě pak začnou padat elektrony z vyšších vrstev dolů a prvek vyzařuje své typické emisní spektrum.
Přidat komentář do diskuze ▾