Frekvenci jsme schopni určit pouze u periodického signálu, který se pak nazývá tón. Nikoliv třeba u řeči. Barva souvisí mj. se spektrálním složením (podíl vyšších harmonických neboli alikvótních tónů) a s tvarem obálky amplitudy, zejména nástupem a dozníváním tónu.
Pokud mluvíme o obecném zabarvení (témbru) hlasu, podílejí se na něm kromě spektrálního složení ještě výrazné rezonance na kmitočtech, souvisejících s vlastnostmi mluvidel a akustikou dutin.