Ontola > Fyzika > diskuze
| Nahlásit

frekvencia, pomoc

preco sa frekvencia privacsine prikladov nemeni, akych oblasti fyziky sa to tyka( zvuk, optika) a preco je to tak? Veel by mi to niekto vysvetlit jednoducho polopate? Dakujem :)
Témata: fyzika

7 reakcí

| Nahlásit
Frekvence je základní vlastnost zdroje vlnění a je přímo dána fyzikálním principem, který to vlnění vytváří (přechody mezi energetickými stavy látky, rotace objektu, teplota černého tělesa, ...). Z toho plyne, že je konstantní.

Frekvence se může JEVIT jako proměnlivá, pokud se zdroj toho vlnění pohybuje vzhledem k pozorovateli/místu příjmu (Dopplerův posun).

Naproti tomu vlnová délka vlnění závisí na průchodnosti prostředí, kterým se to vlnění šíří ("rychlost šíření prostředím pro danou frekvenci") a určuje, jakou vzdálenost dokáže vlnění urazit za 1 kmit.
| Nahlásit
mohla by som sa este spytat ohladom optiky..co sa tyka disperzie bieleho svetla na farebne zlozky...ktora farba sa lame najmenej a ltora najviac, z roznych zdrojov som nasla rozne odpovede, jedny vravia, ze najviac sa lame fialova, druhy cervena, mozno to zle chapem, mozno to zavisi od situacie, ale som z toho trochu zmatená..vedeli by ste mi to, prosim, vysvetlit? :)
| Nahlásit
Je důležité nezaměňovat 3 pojmy:
- disperze (doslova "rozptýlení se")
- difrakce (ohyb na štěrbině/mřížce)
- refrakce (doslova "přelomení" = "změna úhlu lomu")

Pro připomenutí základy: v rámci frekvencí viditelného světla platí:
červená ... nejnižší frekvence ... největší vlnová délka
fialová ... nejvyšší frekvence ... nejkratší vlnová délka

Nižší frekvence (delší vlny) se vždy lépe (tj. více) ohýbají kolem rohů, proto při difrakci (průchod štěrbinou/mřížkou) budou maxima červené dále od středu než maxima fialové, protože červená jsou delší vlny a ty se prostě lépe ohýbají (viz Huygensův princip a Youngův vzorec pro výpočet úhlu maxim v závislosti na vlnové délce).

Při přechodu (lomu) do jiného prostředí dochází ke změně úhlu lomu (tzv.refrakci). Velikost změny úhlu závisí na rychlosti šíření záření v novém prostředí. Rychlost šíření je jiná pro různé frekvence. Pro různá skla (prismy) obecně index lomu (n=c/v) klesá s rostoucí vlnovou délkou ( https://en.wikipedia.org/wiki/Dispersion_(optics)#Material_dispersion_in_optics ) a proto se jednotlivé barvy lámou jinak (dochází k rozptýlení=disperzi). Červená se tedy podle Snellových zákonů lomu láme méně ke kolmici než fialová.

Jednou se tedy láme červená více (difrakce) a jednou se láme více fialová (refrakce na prismu=optickém hranolu) - viz obr. https://en.wikipedia.org/wiki/Prism#Types .

------------
Další zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Refraction
https://en.wikipedia.org/wiki/Diffraction
| Nahlásit
Ďakujem Vám veľmi pekne :)
| Nahlásit
Já sem jen přímo vložím ten obrázek z odkazu výše, protože je velmi zajímavý a spoustě lidí to ve škole v hodinách fyziky možná unikne.

Spektra při difrakci a refrakci jsou vzájemně "opačná". Je to dáno rozdílným fyzikálním způsobem jejich vzniku, jak je vysvětleno výše (jednou ohyb a interference ve stejném prostředí, podruhé přechod do jiného prostředí s frekvenčně závislou rychlostí šíření).
Opačná spektra u difrakce a refrakce
Opačná spektra u difrakce a refrakce
| Nahlásit
Pěkný, díky.
| Nahlásit
U té refrakce na hranolu to závisí na splnění té podmínky "index lomu (n=c/v) klesá s rostoucí vlnovou délkou".

Nevím, jestli existují opticky průhledné materiály, kde index lomu STOUPÁ s rostoucí vlnovou délkou. Pak by i to spektrum za hranolem mělo fialovou nahoře (lámalo by se méně) a červenou dole.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek