Chemie, příklady

miria09.11.2013 16:12 Nahlásit
1) jaka je hmotnost vody,kterou je třeba elektrolyzou rozlišit k ziskani 100 dm3 kysliku ?

2)určete teoretický výtěžek síranu barnatého, použije-li se ke srážení BaSO4 108g kyseliny sírové a 154 hydroxidu barnatého.

3) jaká je hmotnost vody, který vzniká při dokonalém shoření 44,0g propanu ?

Dekuji za pomoc.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek09.11.2013 17:38 Nahlásit
2H2O = 2H2 + O2 => n(H2O) = 2*n(O2) n(O2) = p*V/(R*T) = 101325Pa*0,1m3/(8,3145*273,15K) = 4,461mol O2
M(H2O) = 18g/mol; m(H2O) = n(H2O)*M = 2*n(O2)*18 = 160,613g H2O

M(H2SO4) = 98,08g/mol; M(Ba(OH)2) = 171,342g/mol
n(H2SO4) = m/M = 108/98 = 1,102mol; n(Ba(OH)2) = 154/171,342 = 0,899mol Ba(OH)2
Ba(OH)2 + H2SO4 = BaSO4 + 2H2O => obě látky reagují v poměru 1:1 a vzniklé látkové množství BaSO4 je rovné látkovému množství toho reaktantu, kterého je méně.
n(BaSO4) = n(Ba(OH)2) = 0,899mol; M(BaSO4) = 233,39g/mol
m(BaSO4) = n*M = 0,899*233,39 = 209,768g BaSO4 je teoretický výtěžek reakce.

C3H8 + 5O2 = 3CO2 + 4H2O => n(H2O) = 4*n(C3H8); M(C3H8) = 44g/mol
n(C3H8) = m/M = 44/44 = 1mol; n(H2O) = 4*n(C3H8) = 4 moly; M(H2O) = 18g/mol
m(H2O) = 4*18 = 72g H2O vznikne spálením 44g propanu.

OK?
miria10.11.2013 10:34 Nahlásit
Mohla bych se zeptat, jak jste prisel na 5O2 u 3. prikladu? Dekuji moc.
Mezek10.11.2013 13:03 Nahlásit
Vpravo z produktů vyplývá 10 O = 5O2. A produkty vyplývají ze zadání - dokonalé shoření znamená vznik CO2 a H2O, jejich počet je dán složením propanu - 3*C, 8*H.
Anonym Filirew12.03.2014 11:55 Nahlásit
K tomu 3. příkladu, podle výsledku by mělo vyjít 44g. Mohou to m ít špatně?
Mezek23.05.2014 18:34 Nahlásit
Podívej se na tu rovnici: z jednoho molu propanu vzniknou při dokonalém spálení 4 moly vody, z 0,1molu propanu 0,4 molu vody, ......., tedy látkové množství vody - n(H2O) je čtyřnásobkem látkového množství propanu n(C3H8). To hle je poměrně jednoduché. Ale obecně, pro stechiometrické poměry reaktanů a produktů platí následující: Máme obecnou rovnici
aA + bB = cC + dD (malá písmena jsou stechiometrické koeficienty, velká látky). Pak
n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d = k. Jsou -li látky ve stechiometrickém poměru, musí být zlomky pro všechny látky v rovnici stejné. Pokud reaktanty ve stechiometrickém poměru nejsou, určuje množství ostatních členů rovnice ten z reaktanů, který má nejmenší zlomek. Ukážeme si to na příkladu:
N2 + 3H2 = 2NH3 => n(N2)= n(H2)/3 = n(NH3)/2; touto reakcí vznikly 4 moly amoniaku. Počáteční množství vodíku bylo 8 molů. Kolik nezreagovaného vodíku ve směsi zůstalo?
n(H2)/3 = n(NH3)/2 => n(H2) = (3/2)n(NH3 = 1,5*4 = 6 molů H2 bylo spotřebováno, zbyly tedy 2 moly vodíku.
Anonym Lywyzab27.04.2015 12:25 Nahlásit
ad 2:vzniklé látkové množství BaSO4 je rovné látkovému množství toho reaktantu, kterého je méně...
proč? je to odhad, protože BaSO4 je pouze 1 mol a H2O moly 2?
Mezek27.04.2015 13:01 Nahlásit
1 mol H2SO4 reaguje právě s 1 molem Ba(OH)2. Když je Ba(OH)2 0,899 molů, může zragovat jen 0,899molu H2SO4. Zbylá H2SO4 už nemá s čím reagovat. A protože z rovnice vyplývá, že z 1 molekuly Ba(OH)2 vznikne právě 1 molekula BaSO4, je-li k dispozici dostatek H2SO4, vznikne právě 0,899 mol H2SO4.

Jasné?
Anonym Sajuliw16.03.2020 17:37 Nahlásit
Proč jste předchozí reakci (nevybavím si už zadání) ale byla stejná jako reakce u tady toho prvního příkladu : původní vyčíslení: H20 = H2 + 0,5 O2 a u této vyčíslujete takto : 2H2O = 2H2 + O2
Přidat komentář do diskuze ▾