Jaký je vztah mezi polohou jádra a orbitalů?

Anonym Johocuj10.10.2014 13:01 Nahlásit
Když jsme probírali orbitaly, tak jsme si potom dělali i nákresy různých orbitalů při vazbách (př. s-s, p-p, ...) a z toho vyplynulo, že má být uprostřed orbitalu atomové jádro. Jelikož se ale všechny orbitaly, kromě typu s právě v tomto bodě kříží, tak by mě zajímalo, jestli se ty elektrony orbitalu můžou dostat z 1 části (tvar kapky) do 2., nebo jestli jsou prostě natrvalo jen v 1 z nich. A pohybuje se nějak orbital vůči atomu, popř. jádru?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.10.10.2014 14:01 (Upr. 10.10.2014 14:07) Nahlásit
1. elektrony se vysvětlují jako hmotné body, ale nejsou to hmotné body (jsou to vlny), mají však korpuskulární vlastnosti podobně jako světlo má vlnový i korpuskulární charakter

2. elektrony (je jedno jako vlny nebo korpuskule) se vyskytují v určité oblasti, které se říká orbital (je možné si je představit jako nafouknuté balónky) není možné říct, zda je elektron v určitém místě toho orbitálu/balónku, ale 100% je tom orbitalu je. Je to jako zavřená místnost (víme že tam někdo je, ale nevíme kde), proto není možné říct podle tvé otázky kde se elektron právě v určitém čase nachází.

Všechny orbitaly (mimo typu s) se tzv. kříží v jádru atomu, ale to neznamená, že se tam nějak elektrony dostanou, jen je tam nulová pravděpodobnost jejich výskytu.
Cenobita.10.10.2014 14:12 (Upr. 10.10.2014 14:14) Nahlásit
3. "Pohyb elektronů z 1 části (tvar kapky) do 2 části kapky" - nejsem si jistý, ale myslím že to možné není. Platí jediné pravidlo, že v každém orbitalu mohou být maximálně dva elektrony, které se v nejvyšším tzv. valenčním orbitalu účastní chemických vazeb.

4. jestli orbitaly kolem jádra rotují nevím - ale podle všeho ne, protože vznikají kovalentní vazby s okolními atomy a to by musely "rotovat" celé molekuly jako pouťová atrakce a to nebylo pozorováno.

Všechny orbitaly je nutné vnímat jen jako modely, kterými se lidé snaží vysvětlit fyzikální a chemické vlastnosti hmoty. Skutečnost je možná jiná a možná ji ani nikdy příroda lidem neodhalí, protože se jedná o velmi malé rozměry a ty není možné přímo sledovat, pouze nepřímo a na základě nepřímého pozorování se vytvářejí modely.
Mezek10.10.2014 14:20 (Upr. 10.10.2014 14:24) Nahlásit
Tvar orbitalu je zobrazení pravděpodobnosti výskytu. Pokud jde o nevazebný orbital, je pravděpodobnost výskytu elektronu v obou lalocích orbitalu stejná - osmička je symetrická. Je-li tedy na orbitalu jen jeden elktron, musí mezi objema laloky přecházet. Je to možné právě tím, že tato částice má výrazně vlnový charakter. Jakmile elektron na tomto orbitalu vytvoří vazbu, dramaticky vzroste pravděpodobnost výskytu elektronu na spojnici jader a dramaticky poklesne pravděpodobnost v laloku na opačné straně jádra. V grafickém znázornění se původně symetrická osmička změní na na nesymetrickou, s velkým lalokem na straně k vazebnému partnerovi a minimálním lalokem na opačné straně. Podobně to platí i pro představy o hybridizaci a volné elektronové páry. Tam je důvodem mezielektronové odpuzování. Pokud se elektrony, zůčastněné na vytvořených vazbách soustředí v určité oblasti, pak nevazebné elektrony jsou vypuzeny do oblasti, které jsou vazebné elektrony vzdálenější.
Cenobita.10.10.2014 15:39 Nahlásit
Co nutí elektrony sdílet společný orbital (kovalence) ? Elektrony mají stejný elektrický náboj, měly by se odpuzovat. Mají pouze různý spin. Jsou tedy elektrony s různým spinem přitahovány k sobě ?
Mezek10.10.2014 16:05 Nahlásit
Nejspíš ano. Přesto ale mají o něco vyšší energii, než singl elektron. Proto se na degenerovaných orbitalech uplatňuje Hundtovo pravidlo - nejprve všechny orbitaly se stejnou energii jedním, teprve pak pár. Ale Přírůstek energie párového elektronu je menší než energetický rozdíl mezi orbitaly s a p a dokonce většinou i menší, než mezi ns a (n-1)d, i když ne vždy.
Přidat komentář do diskuze ▾