Chemie, co vznikne?

Anonym25299506.03.2011 18:30 Nahlásit
Ahoj, prosim co vsechno je produktem CuSO4.5H2O+HCl?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym25299506.03.2011 18:54 Nahlásit
No prave ze jo z modryho roztoku vznik zelenej, Hadam ze CuCl2. napadla me k. sírová
Gandalf06.03.2011 20:54 Nahlásit
Kyselina sírová je silnější, než kyselina solná, Mezek má pravdu, nestane se nic. V těch roztocích jsi měl asi něco jiného .....
Mezek06.03.2011 20:59 Nahlásit
Tak úplně pravdu nemám. Při vyšší koncentraci HCl mohou vznikat chloridové komplexy a případně i hydroxidochlorid Cu(OH)Cl. Všechno záleží silně na koncentracích.
Noxy06.03.2011 21:17 Nahlásit
Sorry jsem amater z 9. tridy takze chapu spravne ze sul muze rozlozit na puvodni kyselinu pouze kyselina ktera je silnejsi nez ta vychozi?
Anonym25318807.03.2011 16:02 Nahlásit
Sůl se v roztoku vždycky rozloží na ionty, pokud se rozpustí. Tak CuSO4.5H2O se při rozpuštění rozpadne:
CuSO4.2H2O = Cu(2+) + SO4(2-) + 2H2O
Podobně se rozpadají i silné kyseliny a zásady. Slabé kyseliny a slabé zásady se rozpadají (= disociují) jen z části:
HCl + H2O = H3O+ + Cl-
Takže v tvém roztoku byly všechny 4 ionty: Cu(2+), SO4(2-), Cl- a H3O+. Měď ochotně tvoří složitější částice - komplexni ionty. Na příklad s vodou tvoří komplexní tetraaquaměďnatý kationt [Cu(H2O)4](2+). Voda může být zcela nebo zčásti nahrazena ionty Cl-. Tak může vzniknout koplexní částice [CuCl2(H2O)2]. Změna složení komplexu je doprovázena změnou barvy. Kdybys k roztoku modré skalice přidal amoniak v dostatečném množství, vytvořil by se komplexní kationt [Cu(NH3)4](2+), který by se prozradil temně modrým zbarvením. Když budeš roztok odpařovat, bude se z něj vylučovat - krystalovat taková kombinace iontů. která má nejmenší rozpustnost. Tvorba komplexních částic je rovnovážná, tedy při změně koncentrace některého iontu se může komploexní částice opět rozpadat. To k té skalici.
Pokud se týká reakce soli slabší kyseliny se silnější kyselinou, je to proto, že slabší kyselina je v roztoku méně disociovaná. Míra disociace totiž určuje sílu kyseliny nebo zásady. A míry disociace je závislá na koncentraci oxoniových iontů. Když tedy dáme do roztoku sůl slabé kyseliny, rozloží se na ionty. Když teď přidáme silnou kyselinu, ta vytvoří oxoniové ionty H3O+, které reagují s ionty slabé kyseliny a vznikne nedisociovanéá slabá kyselina. V roztoku nyní budou ionty silné kyseliny a kationty původní soli. tomuto pochodu se říká vytěsňování - silná kyselina tímto způsobem vytěsní slabou kyselinu z její soli. Vyjímečně může slabší kyselina vytěsnit silnější. Je to v případech, kdy slabá kyselina tvoří s kationtem soli velmi málo rozpustnou sůl. Tak třeba nepříliš silná kyselina šťavelová vytěsní z chloridy vápenatého HCl, protože šťavelan vápenatý je nerozpustný. Podobně vytěsní slabší kyselina silnější v podmínkách, kdy se silnější kyselina z roztoku odstraňuje. Tak lze vytěsnit jednu z nejsilnějších kyselin - kyselinu chloristou pomocí kyseliny sírové, pokud se kyselina chloristá z reakční směsi oddestilovává. Tím se kyselina chloristá z reakční směsi odstraňuje a rovnováha reakce se posouvá ve prospěch vzniku síranu.
Přidat komentář do diskuze ▾