existuje archiv počasí posledních dvaceti let po jednotlivých dnech?
Odpovědi
Diskuze
Ale posledních dvacet let - to existuje určitě, a možná že nejen v Praze.
Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.
Ale to má spíš v malíčku Pavel. Ten to ví sám od sebe, na rozdíl ode mne. Pavle, kde jsi?
Dotaz je velice nekonkrétní a nevyplývá z něj, oč vlastně tazateli jde, zda o počasí v určitém místě, či v širší oblasti.
Archiv pozorování jednotlivých meteorologických prvků vede každá meteorologická stanice, liší se však rozsahem sledování. Nejpodrobnější pozorování provádějí profesionální meteorologické stanice, jichž je na území republiky celkem 41. Ty sledují teplotu vzduchu (denní průběh, maximum a minimum a přízemní minimum= 5 cm nad zemí), teplotu půdy v několika hloubkách (5,20,50 cm, některé i v 1 m), vlhkost vzduchu v %, rychlost a směr větru, oblačnost, sluneční svit, srážky (v zimě výšku sněhové pokrývky) a atmosférické jevy (bouřka, kroupy, mlha ap.)
Základní síť meteorologických stanic tvoří cca dalších 100-120 stanic, kde se pozorují všechny uvedené prvky s výjimkou teploty půdy.
Nejrozsáhlejší síť tvoří srážkoměrné meteorologcké stanice, kde, jak už název napovídá, se sledují pouze ovzdušné srážky (déšť či sníh). Na území ČR jich je více než 1000.
Pozorovací řady jsou různě dlouhé, na mnoha místech však již přesahují 50 let, přičemž poměrně reprezentativní údaje poskytuje již délka pozorování 25 let. Z nich pak lze zjistit (vypočítat) měsíční či roční průměry ze všech naměřených meteorologických prvků.
Pro úplnost dodávám, že existuje ještě síť tzv. fenologických stanic, které se zabývají pozorováním vlivu počasí na přírodní projevy. Jde o 12 fenologických fází, jak za sebou následují - sledují datum počátku jarních prací přes počatek setí jarního ječmene, ovsa, sázení brambor atd. až po počátek sklizně jednotlivých obilovin a setí ozimého žita. Počet těchto stanic odhaduji na 150-200.
Všechny údaje lze získat od Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou archivovány. Za službu se však platí dost velké peníze, a to i v případě, že si je zájemce sám vyhledá, podle rozsahu i v řádu několika stokorun.