chemické rovnice

NeuRotiCk06.03.2017 15:38 Nahlásit
1)Jeden krystalek manganistanu draselného rozpusťte ve zkumavce ve vodě okyselené několika kapkami zředěné kyseliny sírové (1:5). Po úplném rozpuštění manganistanu po kapkách přidejte 3 % roztok peroxidu vodíku, sledujte změnu barvy a vývoj plynu.
Rovnici mám takto:
2 KMnO4 + 5 H2O2 + 3 H2SO4 = K2SO4 + 2 MnSO4 + 8 H2O + 5 O2
==============

2)K asi 1 ml 5 % roztoku dusičnanu stříbrného ve zkumavce přidejte za protřepávání po kapkách vodný roztok amoniaku, až se rozpustí zpočátku vznikající sraženina. Roztok zahřejte ve vodní lázni a přidejte několik kapek 3 % peroxidu vodíku. Vzniká šedá až černá sraženina vyredukovaného stříbra, na stěnách zkumavky se může tvořit stříbrné zrcátko.
Rovnice:
2NH3+H2O2+2AgNO3 = 2Ag + O2 + 2NH4NO3
===================
3)Ve zkumavce smíchejte cca 1 ml 10 % roztoku jodidu draselného a cca 1 ml zředěné kyseliny sírové (1:5). Ke směsi přidejte 1 kapku 30% roztoku peroxidu vodíku.
Rovnice:
H2O2 + H2SO4 + 2 KI = K2SO4 + 2 H2O + I2
Tady k tomu mám ještě dotaz: potom k této směsi máme ještě přidávat H2O2 po kapkách, dokud budou probíhat změny. Máme to pozorování zdůvodnit a okomentovat.
To máme vysvětlit, proč ty změny probíhají? Otázku zcela nechápu, jen kdyby to někdo dělal a věděl poradit na co se mám zaměřit.
==
4)) K asi 1 ml 5 % vodného roztoku síranu draselno-chromitého (místo něj lze použít roztok jiné rozpustné chromité soli) ve zkumavce přidávejte po kapkách 20 % vodný roztok hydroxidu draselného za současného protřepávání, až se zpočátku vznikající sraženina rozpustí. Roztok zahřejte ve vodní lázni a po kapkách přidejte 3 % roztok peroxidu vodíku.
Rovnice:
2KCr(SO4)2 + 10KOH + 3H2O2 → 2K2CrO4 + 4K2SO4 + 8H2O
===
5)K 1 ml 10% roztoku Na2S2O3 ve zkumavce přidejte několik kapek konc. HCl
Rovnice:
2 HCl(aq) + Na2S2O3(aq) = 2 NaCl(aq) + SO2(g) + S(s) + H2O(l)
==
6)K 1 ml lugolova roztoku (jod ve vodném roztoku jodidu draselného) ve zkumavce přidávejte po kapkách 10 % roztok Na2S2O3, dokud vizuálně pozorujete změny.
Tady rovnici netuším, kdyby někdo věděl.
===
7)K 1 ml 5 % roztoku octanu olovnatého ve zkumavce přidejte kapku 10 % roztoku Na2S2O3. Popište probíhající děj a napište rovnici chemické reakce. Poté přidávejte za protřepávání další množství roztoku Na2S2O3 tak dlouho, dokud vizuálně pozorujete změny. Popište probíhající děj a napište rovnici chemické reakce.
Mám tu první rovnici:
Na2S2O3 + Pb(CH3COO)2 = 2 NaOOCCH3 + PbS2O3
Tu druhou nevím
===
8)Cca 20 ml zředěného vodného roztoku jodu extrahujte (resp. vytřepejte či promyjte) třikrát 5 ml petroletheru.
Popište svá pozorování a zdůvodněte.
Rafinát vylejte do odpadu.

Spojené petroletherové extrakty nalejte do dělící nálevky a vytřepejte 1 x 5 ml 10% roztoku Na2S2O3
Popište svá pozorování a zdůvodněte. Napište rovnici chemické reakce.
Stačí mi ta rovnice, kdyby někdo věděl.
==
9)Několik krystalků předložených solí (např NaNO3, NaCl, Na2CO3, Na2S, NaF, Fe(NO3)3 , Al(NO3)3 atd) rozpusťte ve 2–3 ml vody a pomocí univerzálního indikátorového papírku určete zda pH takto připravených roztoků je < 7, > 7, = 7 tak, že zbarvení indikátorového papírku účinkem roztoků porovnejte se zbarvením papírku smočeného destilovanou vodou (kyselost čisté vody předpokládáme pH = 7 a tomu odpovídá i barva papírku smočeného dest. vodou; pH neurčujeme absolutně podle čísel u barevné škály na obalu pH papírků). . Napište rovnice hydrolytických reakcí v iontové formě, k nimž dochází při rozpouštění solí ve vodě a které vysvětlují změny pH.
Tady taky nevím přesně.

Kdyby někdo věděl a mohl mi zkontrolovat rovnice, co mám a doplnit nebo poradit rovnice které mi chybí, byl bych mu zavázán.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek06.03.2017 20:01 (Upr. 07.03.2017 08:04) Nahlásit
3: Roztok se bude barvit od žluté do hněda vznikajícím jodem. jakmile klesne koncentrace KI pod množství, potřebné ke vzniku komplexního iontu I3-, bude se jod srážet jako černohnědá sraženina.

4: KCr(SO4)2 + 6KOH = 2K2SO4 + K3CrO3; 2K3CrO3 + 3H2O2 = 2K2CrO4 + 2KOH + 2H2O

6: 2Na2S2O3 + I2 = Na2S4O6 + 2NaI - vzniká tetrathionan sodný. Používá se hojně v jodometrii. Žlutohnědý roztok se odbarví.

7: Nevím určitě, ale mohlo by to vypadat takhle:
PbS2O3 + 2Na2S2O3 = Na4[Pb(/S2O3)3] - nerozpustný PbS2O3 se v nadbytku thiosírtanu rozpustí.

A zbytek zítra.
Mezek07.03.2017 08:11 Nahlásit
8: Rovnice je stejná jako v 6.

9: Soli slabých kyselin reagují zásaditě, protože ion slabé kyseliny váže protony a vytváří tím rovnováhu HA ⇄ H+ + A-. Pokles koncentrace H+ znamená vzestup pH. Analogicky ionty slabývh zásad vychytávají OH- a tím snižují pH, i když tady je pH ovlivněno přes iontový produkt vody.
Z uvedených solí jsou soli slabých kyselin Na2CO3, NaF, Na2S a soli slabých zásad Fe(NO3)3 a Al(NO3)3.

Body, které neuvádím, máš podle mně dobře.

OK?
NeuRotiCk07.03.2017 12:55 Nahlásit
A ta hydroliticka reakce je teda rozpad té soli na jednotlivé ionty?
Děkuji moc.
Mezek07.03.2017 13:46 Nahlásit
Sůl se v pevné fázi většinou skládá z iontů, uspořádaných v krystalové mřížce. Při rozpouštění v polárním rozpouštědle se uvolňují jednotlivé kationty a anionty a roztok soli tedy neobsahuje molekuly soli, ale jen ionty, ze kterých se sůl skládá. Rozpad molekuly na ionty vlivem rozpouštědla je elektrolytická disociace. Pokud anionty nebo kationty pocházejí jen ze silných kyselin nebo zásad, neprobíhají mezi nimi a molekulami rozpouštědla žádné reakce. Ionty pocházející ze slabých kyselin nebo zásad s vodou reagují: KCN = K+ + CN-; CN- + H2O = HCN + OH-. Ta první rovnice je disociace kyanidu draselného, ta druhá je hydrolýza kyanidového aniontu. Tou se vatváří rovnovážná koncentrace HCN k iontu CN- a koncentraci H+, kterou popisuje disociační rovnice kyseliny kyanovodíkové Ka(HCN) = c(H+)*c(CN-)/c(HCN) = 6,166*10^-10. Sůl dodá CN-, voda dodá H+. Aby součin jejich koncentrací odpovídal disociační konstantě, budou spolu reagovat za vzniku nedisociované HCN tak dlouho, dokud se neustaví rovnováha, odpovídající disociační konstantě.
Podobně reagují soli slabých zásead - Fe(OH)2, Fe(OH)3, Al(OH)3, NH3 a další. Jen místo H+ v rovnováze vystupuje OH-. Pokud se jedné o roztok soli v čisté vodě, ionty H+ nebo OH- poskztuje voda svou autodisociací (2H2O = H3O+ + OH-). Pokud je v roztoku vedle soli ještě jiná, zejména silná, kyselina nebo zásada, je zdrojem H+ nebo OH- ona a může posunout rovnováhu hydrolýzy příslušného aniontu nebo kationtu. Tak Al2(SO4)3 disociuje. Ion Al(3+) pak hydrolyzuje podle rovnice Al(3+) + 3H2O = Al(OH)3 + 3H+ a v důsledku toho klene pH a současně se část iontů vysráží jako hydroxid. Přídavkem zásady rovnováhu posuneme ve prospěch Al(OH)3, případně až do úplného vysrážení iontů Al(3+), přídavkem kyseliny silně snížíme koncentraci iontů OH- a zvýšíme koncentraci H+ a k hydrolýze iontu Al(3+) vůbec nedojde.
Samotná autodisociace vody je vázána iontovým produktem vody - c(H+)*c(OH-) = 10^-14 = Kw. Příslušné ionty H+ nebo OH- totiž vznikají touto autodisociační reakcí a následně pak reagují s příslušným iontem.

Ještě nějaké nejasnosti?
Přidat komentář do diskuze ▾