Chemické vazby

Anonym Qemuqyb25.12.2023 09:16 Nahlásit
O jaký druh vazby se jedná? Která vazba má nejvyšší bod varu?
O jaký druh vazby se jedná? Která vazba má nejvyšší bod varu?

Al-O
As-S
H- Br

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek25.12.2023 10:46 Nahlásit
Obávám se, že tomu nerozumím. Dej sem prosím úplné zadání úkolu.
Mezek26.12.2023 10:53 Nahlásit
Bohužel tabulka je nečitelná. Vazba Al-O je silně polární kovalentní vazba, rozdíl elektronegativit 1,6. Podler mých tabulek E(O) = 3,05 , E(Al) = 1,6. Rozdíl 1,45 je na hranici mezi kovalentní a iontovou vazbou. Vazba je relativně velmiu silná, trojvazný hliník s dvojvazným kyslíkem umožňuje tvorbu síťových struktur. Bod varu Al2O3 je cca 2950°C.
As-S i H-Br jsou téměř čistě kovalentní. málo polární vazby (E(As)=2, E(S) = 2,6; E (H) = 2,15, E(Br) = 2,8). As je opět vícevazný takže umožňuje tvorbu složitějších struktur, stejně jako síra. To zvyšuje bod varu sloučenin ws touto vazbou.
HBr je opět tvořen málo polární kovalentní vazbou. Velký ion Br- je snadno polarizovatelný molekulami silně polárních rozpouštědel, jako je voda. Ve vodných roztocích je málo polární vazba H-Br po polarizaci roztržená a molekula se rozpadá na ionty H+ a Br- a HBr je tak po HI druhou nejsilnější halogenvodíkovou kyselinou, silnější než HCl nebo HF. Malá polarita molekul a H-S-H nepřispívá ke zvýšení bodu varu (cca 90°C). Oba atomy jsou jednovazné, takže nemohou vytvářet složitější struktury.
Polarita vazby a tím i polarity molekuly může přispívat výrazně ke zvýšení bodu varu. Tak podobné molekuly H2O a H2S se strukturou H-O-H a H-S-H se liší polaritou. Bod varu vody je 100°C, sulfanu -61°C. Polární molekuly mohou vytvářet vzájemné vazby mezi molekulami , které ovlivňují výrazně jejich fyzikální vlastnosti. Snad nejvýraznějším příkladem jsou vodíkové můstky.
Tak víc mně nenapadá. Neví jak ti to pomůže, ale můžu to doplnit. Tabulku bys asi musel opsat nebo zprcovat jasko obrázek.
Mezek26.12.2023 16:58 (Upr. 28.12.2023 09:01) Nahlásit
UIž tomu rozumím. Bod varu ovlivňují mezimolekulární síly. Tady stojí v čele iontová vazba, protože u vysloveně iontové vazby jsou vazby všesměrové a tedy jeden celek tvoří celá částice - zrnko nebo krystal. Jako molekulu tedy uvažujeme kladné a záporné ionty ve stechiometrickém poměru. při přechodu do plynné fáze se opět vytvoří mikrokrystaly nebo i věší částice po kondenzaci par, ve kterých mohou existovat větší částice ze dvou nebo více iontů. Tento popis se týká podle mého soudu těch disperzních sil.
Stabilitou následují vodíkové můstky. _Tvoři je vodík, vázaný polární vazbou a tedy s parciálním kladným nábojem a nějaká část jiné molekuly, tvořící záporný dipól. _Nejčastěji jde o kyslík nebo dusík. Varem se mohou tyto vodíkové můstky zcela (všechny) nebo z části rozpadat. V parách se pak nalézají už při jejich vzniku klastry (skupiny) několika molekul.
Možná to ještě někdo doplní.
Anonym Wewomas27.12.2023 09:05 Nahlásit
takže jestli tomu dobře rozumím, takže jsou vazby Al- - intové
As-S - disperzní síly
H- Br -kovalentnín sloučeniny obsahující vodík
Mezek28.12.2023 08:57 Nahlásit
V zásadě tomu rozumíš dobře, jen s tou iontovou vazbou je trochu problém. Ve skutečnosti s rostoucí polaritou kovalentní vazby se její charakter stále více blíží představě iontové vazby. Její idealizovaná představa se prakticky nevyskytuje. Důležité je že jak se polarita kovalentní vazby zvyšuje, tak se zvyšuje "iontovost" vazby a rozšiřuje se skupina případů, kdy ji považujeme za iontovou.
Přidat komentář do diskuze ▾