Proč velmi dlouhé rádiové vlny nejsou pohlcovány mořskou vodou?

Anonym Xusozom27.08.2020 20:29 Nahlásit
Jakto, že když velmi dlouhé rádiové vlny mají tak nízkou energii, tak proniknou skrz vodu a používají se v komunikaci s ponorkami? Vlny s nízkou energií by měly být pohlceny první, ne?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Finoxox28.08.2020 08:59 Nahlásit
Nejde říct, že kilometrové vlny mají malou energii, tak ještě možná malou energii fotonu. Předpokládám, že je to dáno tím, že takto dlouhé vlny (desítky km) pronikají i pod vodní hladinu. Oni tam pronikají i kratší vlny, ale z pohledu vlny musíme hloubku vniku posuzovat v násobcích vlnoví délky.
Je jasné, že na ELF (obvykle kolem 20kHz) nejde uskutečnit něco jako hlasová komunikace a datový tok je také silně omezený, třeba řádově na 10 B/s.
Anonym Finoxox28.08.2020 09:53 Nahlásit
Jen pro představu, hloubka vniku (pokles na 1/e) je třeba pro Al a 20kHz asi 2cm, pro 1MHz pod desetinu mm. U mořské vody je to horší spočítat, kdo z vás ví, závisí na vodivosti. Já jsem zvolil 0,2 Ohm*m a vyšlo mi pro 20 kHz 50m. Pro 1 MHz je to už jen 20cm (nepřímo úměrné odmocnině frekvence).

Kromě toho velmi dlouhými vlnami je možné stabilně pokrýt celou Zemi (přesněji řečeno vlnovodný kanál mezi povrchem a ionosférou).
Anonym Finoxox28.08.2020 10:04 Nahlásit
Pardon , udělal jsem chybu, těch 50m je pro 20Hz - pro 20kHz je to asi 1,6m, neboli někde ve 3,5m pod hladinou to klesna asi na 10%.
Přidat komentář do diskuze ▾