Efekt inertního elektronového páru

Anonym Fazelih11.06.2017 12:33 Nahlásit
Hezký den všem, má otázka se týká Anorganické chemie, jednou z otázek, které nerozumím a nevím jak si s ní poradit je: "Předveďte a vysvětlete efekt inertního elektronového páru v případě reakcí sloučenin thalitých/thalných a galitých/galných". Prosím, najde se tu někdo, kdo by mi dokázal pomoci a vysvětlil by mi postup? Předem moc moc děkuji!

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek11.06.2017 17:09 Nahlásit
Pokud je orbital obsazen elektronovým párem, je jeho využití k vazbě složitější, než u orbitalu s jedním elektronem. Využití elektronového páru je možné dvojím způsobem. Pokud je k dispozici prázdný orbital v téže slupce, může být elektronový pár roztržen a jeden elektron vyzdvižen do prázdného orbitalu excitací. Ve 3. a 4. skupině PSP je elektron excitován do orbitalu p, v 5 a 6 do orbitalů d. Druhou možností je vazba typu donor - akceptor, kdy prázdný orbital poskytne vazebný partner. Pokud není využita žádná z těchto možností, je elektronový pár nevazebným a atom se vyskytuje s nižším ox. číslem.
Stabilita nevazebného elektronového páru na orbitalu s (efekt inertního elektronového páru) roste shora dolů ve skupině. Zatím co u galia a india je nejstabilnější stav s ox. č. III a ox.č. I u galia téměř neexistuje a u india je málo stabilní, u thalia je ox. č. I nejstabilnějším stavem a v ox.č. III mají sloučeniny thalité výrazné oxidační účinky.
Podobný efekt můžeme sledovat i v sousední 4 skupině PSP. Srovnej Ge, Sn, Pb.

OK?
Anonym Mukugeg11.06.2017 19:11 Nahlásit
Pokud tedy chápu správně, tak Ge by bylo nejstabilnější s ox. č. IV stejne tak jako Sn a Pb s ox.č. II?
Mezek11.06.2017 20:08 Nahlásit
Chápeš to správně. Sn má ale poměrně stabilní Sn(II) i Sn(IV), ale u Pb je situace podobná thaliu. Inertní pár je inertní a stabilní je ox.č. II. A můžeš hledat analogii i u As, Sb a Bi s ox. č. III a V.
Přidat komentář do diskuze ▾