Určitě probíhala rychleji. Je to proto, že jde o reakci probíhající na povrchu pevné fáze, a čím větší povrch (zejména měrný), tím rychlejší reakce. Ale vztah bych dohromady nedal.
Reakční rychlost se do reakční rovnice nezapisuje. Z reakční rovnice se určí řád reakce a z něj pak obecné vztahy pro reakčnáí rychlost. Ale to tady bude problém, protože jde o reakci na fázovém rozhraní.
Podívej se ve wikipedii na Beketovovu řadu kovů. Čím má kon větší záporný potenciál, tím rychlej bude s vodíkovými ionty reagovat. Samozřejmě, pokud se z produktu reakce nevytváří na kovovém povrchu nějaká pasivační vrstvička.
Aby bylo jasnio, prášek má určitě větší měrný povrch než piliny (i když oba termíny nemají přesnou definici). Ale platí, že čím jemnější je zrnitost, tím větší je měrný povrch. C9m větší měrný povrch, tím větší povrch jednoho molu látky, tím víc molekul může reagovat současně a tedy u tím větší reakční rychlost. Velmi jemný železný prach, připravený rozkladem karbonylu železa, hoří na vzduchu i bez zapálení.
Ad Elina Novak - prášek má, jak Mezek říká, větší měrný povrch. Možná je to těžší na představivost, ale představ si krychli s 6 stěnami, její celý povrch je jen 6 vnějších stěn. Teď si ale představ, že na každé straně povedeš řezy tak, že na každé straně budeš mít 9 stěn menších krychlí, čili celá velká krychle bude sestavena z 3*9 krychliček a jedna stěna krychle budou 3x3 krychličky. Teď má každá vnější stěna stále stejný povrch, ale každá krychlička má přece ještě až 5 dalších stěn, které míří dovnitř krychle, pokud bys tedy krychličky rozebrala, získáš mnohonásobně větší povrch.
