Arrheinova, Bronstedova a Lewisova teorie kyselin
Dobrý večer,
Prosím o kontrolu této otazky:
Z dané množiny( proton, oxonium, chlorid fosforitý, bromid boritý, arsan, boritanový ion, dihydrogenfosforitanový ion) látek vyber:
Arrheinovy kyseliny: H3O+, (H2PO3)2-
Brønstedovy kyseliny: H+, (H2PO3)2-
Lewisovy kyseliny: BBr3, H+, H3O+,
Je (BO3)3- brønstedova zásada.
Prosím o kontrolu této otazky:
Z dané množiny( proton, oxonium, chlorid fosforitý, bromid boritý, arsan, boritanový ion, dihydrogenfosforitanový ion) látek vyber:
Arrheinovy kyseliny: H3O+, (H2PO3)2-
Brønstedovy kyseliny: H+, (H2PO3)2-
Lewisovy kyseliny: BBr3, H+, H3O+,
Je (BO3)3- brønstedova zásada.
Odpovědi
Diskuze
Brostedova teorie: co může uvolnit H+ je kyselina, co může H+ vázat, je zásada. Kyselina se ztrátou H+ stává zásadou, zásada přijetím H+ se stává kyselinou. Kyseliny a ionty, které z nich vznikly ztrátou protonu, tvoří konjugovaný pár: HCl/Cl-, NH4+/NH3, H2SO4/HSO4- jsou příklady konjugovaných párů. H3O+, NH4+, ale i HSO4- jsou bronstedovými kyselinami Ale HSO4- současně může proton přijmout, je tedy i zásadou. Takové látky nazýváme amfolyty. Tak H2O může proton uvolnit za vzniku OH-, je tedy kyselinou. Současně může proton vázat za vzniku H3O+, je tedy zásadou. Vzniklý oxoniový kation může proton jen uvolnit je tedy pouze kyselinou, stejně jako OH- je pouze zásadou. Voda samotná je amfolyt.
Lewisova teorie jde ještě dál: Kyselinami jsou látky, schopné přijmout elektronová pár (elektrofilní), zásadami látky, které volný elektronový pár mají (nukleofilní). Amoniak má volný elektronový pár, je Lewisovou bází. BBr3 stejně jako boritanový anion má volný orbital, kterým může reagovat s elektronovým párem, je tedy elektrofilní - Lewisovou kyselinou. Od třetí periody mohou chování centrálních atomů jako Lewisových kyselin způsobovat i orbitaly 3d. Uplatňují se třeba při hydrolýze halogenidů fosforu. Důležitou Lewisovou kyselinou je i chlorid hlinitý, využití orbitalů nd je i u křemíku. SiF4 může na orbitaly nd adovat HF za vzniku hexafluorokřemičité kyseliny, ve které má záporný parciální náboj křemík.