Ontola > Chemie > diskuze
| Nahlásit

Látkové množství nebo počet částic?

Ahoj, prosím někoho o vysvětlení. Nevím jaký je rozdíl mezi látkových množství n a počtem částic N. V učebnici mám příklad "vypočítejte, kolik molekul se nachází ve 126,9045 g jodu." tady chtějí vědět počet částic N. Jiný příklad zase říká "je za normálních podmínek obsaženo více molekul ve 40dm3 vodíku nebo v 60g kyslíku?" a tady chtějí výsledek látkového množství. Oba dva příklady se ptají na počet molekul, tak jak mám rozeznat jestli myslí N nebo n? Moc prosím o odpověď, jsem zoufalá ..
Témata: Nezařazené

4 reakce

| Nahlásit
V chemii reagují vždy atomy nebo molekuly v celých číslech. Jeden atom s jedním, se dvěma atd. Dva atomy se dvěma, třemi atd. atd.

Aby bylo možné provádět chemické výpočty bylo nutné vědět, kolik atomů nebo molekul se nachází v navážce, proto byla pro všechny atomy stanovena konstanta, která udává, kolik je atomů nebo molekul v navážce látky. Tato konstanta je Avogadrova konstanta a říká nám že v jednom molu je právě tolik atomů/molekul jak velká je tato konstanta. Pro různé chemické látky je vždy navážka pro jeden mol různá.

z toho plynou vzorce:

n=m/Ar; n - počet molů; m - navážka, Ar - atomová hmotnost
n=m/Mr; n - počet molů; m - navážka, Mr - molekulová hmotnost

NA = 6,022 140 76×10^23 mol−1 = 6,02214076e23 mol−1

N=NA*n; N - počet atomů v n-molech
n=n
(Upr. 15.04. 08:33) | Nahlásit
Látkové množství čehokoliv je počet částic. Zatím co počet částic značíme N, vyjadřujeme jej většinou jako n v molech mol, milimolech mmol, kilomolech a dalších. Umožní nám to pracovat s jednoduššími čísly. Srovnejme to třeba s časem:
Jednotkou je sekunda, ale většinou používáme její násobky - minuty, hodiny, den, měsíc rok, století. 1,5 hodiny je 1,5*3600 sekund. 1,5 molu je 1,5*6,022*10^23 částic.
Příklad v učebnici chce ověřit, že chápeš, že mol je počet částic, rovný konstantě NA - Avogadrova konstanta 6,022*10^23 částic a že je možné látkové množství vyjádřené v molech, vyjadřit jednoduchým převodem na počet těch částic.
Dalším příkladem může být délka nebo vzdálenost. Základní jednotkou je metr, menšími jednotkami jsou cm, mm, mikrometr, nanometr, ... a většími kilometr, a třeba zejména v astronomii světelný rok.
A ještě k té otázce: když nevíš, na co se ptají, napiš oboje: 0,5 molu = 3,011*10^23 molekul. A ještě k tomu vodíku a kyslíku: Množstvíá látky, vyjádřené její hmotností, převedeme na látkové množstí pomocí molární hmotnosti M (nebo Mr, což je číselně totéž), jak píše kolega nahoře. U plynů navíc můžeme použít i objem. Pokud považujeme plyn za ideální, můžeme použít stavovou rovnici p*V = n*R*T. A pokud se navíc ještě jedná o standardní podmínky (101325Pa; O°C = 273,15 K) použijeme molární objem (objem 1 molu plynu) Vm = 22,4 dm3/mol. Tvých 60g O2 je n(O2) = 60/32 = 1,875 mol a 40dm3 H2 je
n(H2) = 40/22,4 = 1,786 mol. Dokonce bys jistě spočítala i o kolik molekul víc je kyslíku, že?

Stačí?
| Nahlásit
Mockrát děkuji oběma za vysvětlení, moc jste mi pomohli. Už v tom mám jasno :)
| Nahlásit
Souhlasím s tím, co tady napsali přede mnou. Řekla bych, že v tom příkladu "je za normálních podmínek obsaženo více molekul ve 40dm3 vodíku nebo v 60g kyslíku?" stačí spočítat jen ta látková množství pro obě sloučeniny. Protože počet částic se vypočítá jako N = n*Na(Avogadrova konstanta), tak platí, že čím větší je látkové množství tím větší bude i počet molekul.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek