Obecně kyselý charakter prvku roste s oxidačním číslem. Oba oxidy olova jsou amfoterní. Zatím, co hydroxid olovnatý se chová jako středně silná zásada (Kb1 = 3,02), soli olovičité rychle hydrolyzují na PbO2. Pb(IV) je tedy méně bazický, než Pb(II). O olovičitých solích i olovičitanech je v literatuře jen málo údajů. Jako anionty - olovnatany nebo olovičitany existují oba oxidační stavy jen ve formě komplexních aniontů.
