Vysvětluji si to tak, že redoxní potenciál udává míru (sílu) oxidačního činidla, tak je to potenciál mezi kationtem (H+) a vodíkem v základu (H2), protože kationt má oxidační účinky a ne aniont.
Vodíková elektroda je popsána poloreakcí H2 ⇄ 2H+ + 2e a probíhá podle toho, jestli jsou k dispozici elektrony, nebo naopak odebírány. Když bude platinová elektroda záporná, bude se vodík vylučovat, když kladná, bude se spotřebovávat. Podle toho, kterým směrem bude reakce probíhat, bude na ní probíhat oxidace nebo redukce. A když budeme jen sledovat její potenciál (aniž bychom odebírali nebo přiváděli elektrony) a zajistíme konstantní tlak vodíku, bude její potenciál úměrný koncentraci H+ (měření pH).
