Jak se může přeměnit energie v hmotu?

Anonym Witytej12.11.2017 00:33 Nahlásit
Podle Einsteina energie a hmota jedno jest. Co to znamená? Jak se třeba může přeměnit energie v hmotu, děje se to někde v přírodě?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.12.11.2017 03:42 Nahlásit
Teoreticky ano v černých dírách a neutronových hvězdách.
Anonym Dyxubew12.11.2017 07:34 Nahlásit
A jak se přeměňuje? Jak se z energie může stát částice? A jaký prvek nebo co může vzniknout?
Anonym Peculaf12.11.2017 07:47 Nahlásit
Děje se to neustále. Např. dopadající fotony, třeba sluneční světlo, ohřejí těleso/hmotu. Teoreticky tím hmotnost vzroste. Prakticky to ovšem není čím změřit, neb přírůstek hmotnosti je tak malý, že je o řády pod citlivostí měření.
Anonym Dadygob12.11.2017 09:42 Nahlásit
Tazatel asi neměl na mysli, kolik váží energie, že zmáčknutá pružina je nepatrně těžší, než uvolněná, že golfový míček v důlku je lehčí, než byl na jeho okraji, a že volný proton je těžší než ten, vázaný v jádře. Předpokládám, že mu ani nejde o virtuální částice, tedy páry částic a antičástic vznikajících ve vesmíru a zanikajících dřív, než stačí narušit Heisenbergovy relace neurčitosti. Hádám, že se ptá na kreaci, tedy opak anihilace.

Anihilace je na první pohled jednodušší, např. při srážce pozitronu s elektronem e+ a e- vzniknou dva fotony 0,51MeV, které se šíří v přesně opačných směrech. Tento proces je, stejně jako vše v kvantovém vesmíru, reverzibilní. To znamená, že ze dvou gamma fotonů nám zase může vzniknout pár e+ a e-. Tvrdí se, že v raném vesmíru tyto reverzibilní reakce probíhaly v masovém měřítku. V reálném světě nám situaci kromě zákona o zachování energie a náboje poněkud komplikuje povinnost zachovat hybnost před srážkou a po ní.

Nové částice proto nejčastěji vytváříme na úkor pohybové energie při srážkách ve velkých urychlovačích. A to nejen elektrony, ale i různé exotické částice. Podobně při interakcích kosmického záření s atmosférou.
Anonym Dadygob12.11.2017 10:07 Nahlásit
Jinak bych asi úplně nesouhlasil s formulací "Podle Einsteina energie a hmota jedno jest". Jednak asi nejde říci, že jsou jedno a to stejné, tak jako zlato a železo nejsou jedno. Ale za určitých podmínek je možno jedno za druhé nakupovat. Směnný kurz je pak c2 tedy asi 10E17.
Ohledně původnosti toho vztahu nás to v myšlenkách poněkud vrací do nacistické éry, kdy se nepřátelé židů snažili dokázat, že tento vztah už objevili dříve jiní (Hasenöhrl, Poincaré, Abraham) a nepochybně měli částečně pravdu. Tito pánové postavili schodiště, po kterém Einstein vystoupal a položil svůj další stupeň, který představoval zobecnění této rovnice pro veškerou fyziku, třeba pro golfové míčky nad jamkou nebo horké cihly.
Dnes se nacházíme tak trochu v opačné době. Einsteinův kult je tak vysoký, že kvůli němu nevidí většina lidí jiné fyziky. Docela to připomíná opak nacistické antieinsteinovské propagandy.

Uvedu jiný příklad - stejně fundamentální jako Eisteinovy teorie jsou i Maxwellovy rovnice. Nikdo ale nepěstuje jejich kult a nikdo nepopírá, že klíčový podíl na jejich vzniku měli jiní, zejména Faraday.
Anonym Dadygob12.11.2017 10:31 Nahlásit
Napadlo vás někdy definovat, co je vlastně hmota? Částice s nenulovou klidovou hmotností? Pokud si vezmeme do ruky třeba cihlu, jsou v její hmotnosti zahrnuty i interakce (především elektromagnetická a silná). Přitom ta elektromagnetická je zprostředkována nehmotnými fotony, ale přitom elektrony na různých orbitách různě "váží". Není to tak úplně jednoduché. A co například neutrina, u kterých ani nevíme, mají-li klidovou hmotnost?
Gandalf12.11.2017 11:51 Nahlásit
No - Peculafe, s těmi fotony mi napadla fotosyntéza ......
Anonym Dadygob12.11.2017 12:30 Nahlásit
Fotosyntéza je v zásadě přeměna energie fotonů do energie chemických vazeb. Nevím, jak moc to jde nazvat přeměnou hmoty na energii. Nicméně vzhledem k tomu, že pojem "hmota" není exaktně definován, proč ne.
Anonym Qiqejef12.11.2017 21:20 Nahlásit
Děkuju anonymovi Dadygob, to je přesně to, co mě zajímalo. A může dojít ke kreaci i jinak než z fotonů?
Anonym Raqaxin13.11.2017 20:52 Nahlásit
Anonym Dadygob jistě výborně zná problematiku, o které píše. Přesto mi připadá málo výstižné:
"- Maxwellovy rovnice. Nikdo ale nepěstuje jejich kult a nikdo nepopírá, že klíčový podíl na jejich vzniku měli jiní, zejména Faraday."
Je známo, a i sem kopíruji:
"Jeho (Faradayově) popularitě určitě pomohlo, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec."
Kdežto Maxwellovy rovnice = velmi složitá matematika. Maxwell převedl Faradayovy názory do matematiky, tuším.
Anonym Hyhygub16.11.2017 21:34 Nahlásit
Newton také nezapisoval své zákony do rovnic a přitom mu nikdo prvenství neupírá... To, v čem spočívala Maxwelova genialita je doplnění symetrie mezi elektřinou a magnetizmem, když zavedl nový člen, kterému se bůhví proč říká posuvný proud. Tato matematická třešnička pak umožnila vytvořit matematický popis elekromagnetických vln, vypočítat rychlost světla a v podstatě z toho vyplývá i Lorenzova transformace. Ale to jsme už u elektrodynamiky pohybujících se těles v roce 1905.
Maxwel stál na ramenou obrů jakými byli třeba Ampère nebo Faraday a na jeho ramenou stáli zase jiní velikáni jako Lorenz, Planck nebo Einstein.
Přidat komentář do diskuze ▾