Energie a gravitace

Anonym Xatufow22.01.2014 22:51 Nahlásit
Zdravím lidi, měl bych jeden takový dotaz. V poslední době jsem přemýšlel nad gravitací, zajímalo by mě jestli má energie schopnost vytvořit gravitační pole. Neříkám, že bych byl ve fyzice nějaký majstro, sice se o ní zajímám, ale na tohle jsem si nedokázal odpovědět... tak už podle rovnice E=mc2 se může energie přeměnit na hmotu a obráceně a taky víme, že např. světlo reaguje na gravici, ale znamená to že jí samo i vytváří? A nebo třeba, co když bude mít dvě naprosto stejná tělesa (se stejnou hmotností), ale jedno bude teplejší, takže bude mít více energie...vytvoří tedy silnější gravitační pole???

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.22.01.2014 23:17 Nahlásit
Gravitace je vlastnost hmoty. Přesná příčina proč vzniká není známá. Gravitace se projevuje pomocí pole (gravitační pole). Jestli je energie zdrojem pro gravitaci není jasné.
Anonym Lysosag23.01.2014 13:05 Nahlásit
Předpokládá to teorie relativity. Skoro jistě to ale nebylo experimentálně ověřeno, protože energie by měla být velmi "lehká", v SI jednotkách asi 10 na 17 krát lehčí než hmota. Podobně předpokládáme, že se hmota s antihmotou gravitačně přitahují, ale jistě to nevíme.
Anonym Xatufow23.01.2014 21:57 Nahlásit
jj, díky...takže aji světlo vytváří gravitační pole. Našel jsem ještě jeden zdroj kde se to píše, ale s tím teplejším tělesem by to mohlo být jinak, protože tepelná energie není základní interakce, tam se píše o polích elektromagnetismu apod., že právě ty budí gravitaci... tak nevím
L.Sarb24.01.2014 10:26 (Upr. 24.01.2014 10:37) Nahlásit
Píše se to i ve vlastnostech fotonu :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Foton
Lysosag ti vyčísluje, jaký je asi odstup gravitačního působení hmoty a energie. V mém odkaze (dlouhé pojednání) je v odstavci : "Aneb experimentální skepse". Že to jednoduše nemáš čím (jak) zjistit (ověřit). Odchylka měření a vnějších spolupůsobících podmínek je větší, nežli gravitační působení energie. Nadto, dříve nežli "nashromáždíš" dostatek energie v hmotě (tak aby byla měřitelná a vyloučil si odchylky), tak ta ti díky entropii změní stav. A entropie je podstatou tepla. Začarovaný kruh.
Teorie je třeba prakticky ověřit.

PS : Pokud to ovšem nechceš brát jinak. Včera mě v mém dopravním prostředku došla "šťáva", a tak vím, že těch pár elektronů potřebných k nastartování, má sakra velké gravitační působení. 45Ah na 150m vzdálenost se pronese. :-)
Anonym Newexik24.01.2014 21:39 Nahlásit
Jako příklad energie coby inflační měny malý příklad. Letadlo natankuje před letem 20t kerosinu. Spálením vznikne teplo, které by vážilo pouhých 5e-13kg, tedy asi 0,0000001 pg. Kdybychom těmi 20t petroleje ohřáli nějaké těleso (muselo by být obrovské, tisíce tun, aby se neroztavilo, nebo nevyvřelo), vážilo by pak o uvedených 0,1 nanogramu více. To je méně, než kolik váží průměrná buňka v našem těle. Takové změny neumíme zvážit ověřit, protože nejsme schopni napumpovat do jakéhokoli materiálu dostatek energie, aby to měřitelně ovlivnilo jeho hmotnost. Věříme, že stlačená pružina je těžší, horká cihla těžší, vybitá baterie lehčí, stejně jako je hmotnost CO2 o malinko menší, než byl součet C a O2, které shořely, ale zvážit to neumíme.
Anonym Xatufow25.01.2014 15:33 Nahlásit
no mě prostě nejde do hlavy jedna věc. Energii vidím jako jakousi "entitu" díky které teď můžu psát tenhle text a hmotnost je pro mě zase jiná "entita" která naopak energii klade jistý odpor, takže čím budou moje prsty těžší, tím více musím vynaložit energie, to je jasné... ale to co jaksi nechápu je to, jak může mít energie zároveň i hmotnost. vždycky jsem si myslel, nebo jsem to tak spíše chápal, že energie má jistou "potenciální" hmotnost, která jde přeměnit a platí pro ní vztah E=mc2 a taktéž to platí pro hmotnost, že má určitou "potenciální" energii. Tedy já to chápu tak, že například světlo má nulovou hmotnost, ale tuto hmotnost v sobě pouze "schovává" a ta může být přeměněna, ale světlo jako takové žádnou hmotnost nemá (samozřejmě nemyslím jeho klidovou hmotnost), asi to tak není ale příjde mi to divné, vždyť jsou to dvě rozdílné věci, tak jak může mít teplo energii a zároveň mít i určitou hmotnost...například - co když budu mít k dispozici obrovské množství energie uložené v těle v podobě glykogenu a posléze jí budu přeměňovat v kinetickou energii mých prstů a budu s nimi psát rychlostí blízkou rychlosti světla :D no tak podle teorie relativity by ty prsty měli těžknout, jenže když jsou těžší tak se vytváří větší gravitační pole, no a mě zajímá to, že co dělala ta energie kterou jsem měl uloženou ve svém těle před tím než moje prsty ztěžkli, jak to, že nevytvořila gravitační pole (a nebo vytvořila - na to se právě ptám) které by se rovnalo síle gravitačního pole (samozřejmě, že ten cukr taky něco vážil, ale i ten cukr se poté změnil v teplo, takže se tam nějaká hmotnost ztratila a přeměnila se v energii) po jejím vydání do kinetické energie prstů. Je to asi složité :D ale já už v těch mojích experimentech sám nemám přehled a bez výpočtu je to na nic a je toho víc co já všechno vymýšlím. Proto jsem se ptal jestli čistá energie budí gravitaci. A navíc co pak zákon zachování energie? ...ta energie kterou jsem na to všechno vyplýtval by se pak měla rovnat kinetické energii prstu a energii, kterou způsobil svou gravitací. Nevím jestli jste to pochopili, ale vlastně ani já sám nevím jak to myslím :D :D Díky za případné odpovědi, když tak se to budu snažit víc promyslet a pak to tu ještě nějak rozeberu...
Anonym Xatufow25.01.2014 21:03 Nahlásit
...jinak ještě jsem přemýšlel a ten příklad co jsem uváděl výše moc nedává smysl. Ale uvedl bych lepší, snad lepé pochopitelný - když budu mít obrovskou kulatou a dutou nádobu, ve které budou poletovat fotony v kruhu, sice se světlo asi jen tak bezdůvodně v kruhu pohybovat nebude, ale na tom tolik nezáleži. No každopádně nádoba má váhu a budí tedy gravitaci, fotony uvnitř dejme tomu taky, ovšem na povrchu je míč který byl někým vyhozen nějakou energií a ta se musí zachovat. Jakmile míč dosáhne nejvyšší potenciální energie, v tu samou chvíli se uvnitř nádoby přemění všechny fotony na hmotu. Pokud bude gravitace po této změně silnější než předtím, tak míč posléze dopadne na zem s vyšší energií než se kterou byl vyhozen. Zachovává se zde energie? Kde se ta energie navíc vzala? Doufám, že teď je to trochu více pochopitelné, ale jak říkám žádné výpočty jsem nedělal a bez nich je to jen tlachání. Navíc do takového systému bychom ani nemuseli zjevně vkládat žádnou energii na to aby se fotony přeměnily (mohli by se tedy přeměnit samovolně), takže pokud ty fotony nevytvářeli stejně velké gravitační pole jako hmota ve kterou byli přeměněny, tak v této soustavě vznikla energie. Možná, že je na to nějaké jednoduché vysvětlení a nebo je to celé prostě blbost.
Anonym Xatufow25.01.2014 21:17 Nahlásit
a ještě já blbec abych nezapomněl....a tady je právě ten důvod, proč jsem se ptal na to jestli energie vytváří gravitaci, kdyby jí zde světlo nevytvářelo, tak tím "tuplem" by se energie daného systému po takové přeměně zvýšila.
L.Sarb25.01.2014 22:49 Nahlásit
Ad Xatufow. Jedna z nejobtížnějších věcí je správně formulovat otázku. Pokud ji dokážeš správně položit, tak v ideálním případě si dá sama odpověď. V normálním případě specifikuje jednoznačně problém. To je obecný poznatek.
Konkrétně k tvým úvahám. Nechápu oč kráčí. Směšuješ spoustu věcí dohromady. Hrušky + jablka + švestky + ořechy + mrkev = zmatek.
Takový je alespoň můj dojem.
Anonym Xatufow26.01.2014 11:34 Nahlásit
Tak zmatek v tom vskutku je, ale pokusím se to ještě vysvětlit. Možná, že nejde o nic zvláštního, avšak moje otázka byla jestli energie (teplo, světlo, cokoliv) nebudí gravitaci, vaše odpověď byla, že to není jasné a nedá se to dokázat a pak jste i tvrdili, že např. teplá cihla je těžší než chladnější...ano, ale k tomu jsem se vyjádřil tím, že mi připadá divné aby energie měla zároveň i hmotnost. Když máte vodu a ještě předtím než jí změníš v plyn, může být vodou i párou zároveň? Ono to ani není tolik důležité k tomu, k čemu chci dojít. Nicméně, pak jsem uvedl ten příklad, ale ten nebyl moc vhodný, protože byl trochu složitější a zřejmě jsem ho špatně formuloval, ale potom jsem uvedl další a snažil jsem se Vám vysvětlit proč jsem se na to ptal... jde o to, že energie se dá přeměnit v hmotu a ta jak už víme zaručeně vytváří gravitaci. V příkladu tedy byly uvedeny fotony, které se přemění v hmotu (např. při anihalaci elektron-pozitronu vzniká foton a jde to i naopak) a vznikne tak gravitační pole, jenže pokud fotony před jejich proměnou gravitaci nebudili, anebo jí vytvářeli, ale menší než hmota v kterou se proměnili, tak pak to znamená, že z ničeho nic ten systém jaksi nabyl energie (byl tam uveden pro příklad ten míč, který tak dokázal spadnout s vyšší energií, než s kterou byl vyhozen). A to je celé, nic víc, nic miň. Když bych to řekl blbě, tak mě zkrátka zajímá jestli se zachovává gravitace. Tedy, jakto, že ty fotony nevytvářeli stejně velkou gravitaci jako hmota ve kterou byli přeměněny? Možná, že to není nic divného, ale mě to příjde docela zajímavé.
Anonym Newexik26.01.2014 22:57 Nahlásit
Ty příklady jsou opravdu poněkud zmatené. Princip přepočtu hmoty na energii je základním principem obecné teorie relativity. Hmotnost energie nemůžeme měřit přímo, ale je na tom založena celá naše relativistická fyzika, která docela dobře funguje. Takže bereme jako hotovou věc, že natažené trenýrky jsou nepatrně těžší, než ty v nichž je guma v klidu. Podobně zvednuté nahoru, nebo zahřáté od žehličky. Podobně věříme například na princip ekvivalence tíhového zrychlení a lokálního gravitačního pole.
Jinak anihilace na dvojici fotonů se vyznačuje právě tím, že vzniklé záření váží přesně tolik, co původní pár částice-antičástice. A naopak.
L.Sarb26.01.2014 23:49 (Upr. 26.01.2014 23:57) Nahlásit
Ad Xatufow. To zda se ptáš hloupě nebo chytře, je zcela vedlejší. Ptáš se a do je důležité, zvídavost je lidská vlastnost a žene nás kupředu. Pamatuji dobu, kdy se psalo, že slabý signál lze z oběžné dráhy dokáže přijímat pouze maser http://cs.wikipedia.org/wiki/Maser neb tranzistory měli tak vysoký vnitřní "šum", že přehlušíl vstupní signál. Dnes je technologie komunikace se satelity úplně jinde. Taky pamatuji, jak jsem poprvé koukal na digitální laboratorní váhy, které dokáží průběžně zvážit úbytek hmotnosti na nich položené hořící cigarety. Atd. Časem určitě dojde k tomu, že se nechá gravitační působení energie zvážit/odvodit. Dnes je to jenom teoretický předpoklad. Nakonec z toho možná vyjde závislost na kvantovém stavu a tedy další Schrödingerova kočka : http://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka
Anonym Lysosag27.01.2014 15:49 Nahlásit
Myslím, že nikdy nebyla doba, kdy platilo, že signály satelitů může zesilovat pouze maser. Je třeba to vnímat jako celou soustavu, kde hraje významnou roli výkon vysílače, zisky vysílací i přijímací antény, útlum průchodu atmosférou, druh modulace a šumové číslo přijímače. Horší šumové číslo jsme schopni vykompenzovat například přijímací anténou s větším ziskem. Ta je ovšem směrovější, takže potom je náročnější sledovat pohybující se satelit (není-li geostacionární), ale zase je anténa odolnější vůči příjmům rušení z jiných směrů. Tím pochopitelně nechci popírat technologický pokrok a zlepšení šumových čísel moderních tranzistorů, pouze se snažím ukázat, že se nemá smysl se odvolávat na nepravdivá prohlášení a následně z toho vyvozovat další závěry. Kromě toho je zásadní rozdíl mezi zlepšením šumového čísla o několik dB a zvýšením přesnosti vah víc než miliardkrát. Rozhodně nepočítám, že bychom dokázali takové váhy zkonstruovat v tomto století.
Přidat komentář do diskuze ▾