Ontola > Chemie > diskuze
| Nahlásit

Jak poznat bod varu?

Jak poznám u sloučenin jaký mají bod varu? Popř. bod tání? Například u sloučenin: CCl4, CH4, CBr4, CF4
Témata: chemie

15 reakcí

| Nahlásit
Nejlíp vyhledáním v tabulkách. Více nebo méně přesný odhad je možný jen pomocí složitých matematických modelů struktury molekul.
| Nahlásit
Neexistuje žádná periodická závislost týkající se iontovitosti nebo elektronegativity? Popř. jiných chemických parametrů?
| Nahlásit
Nějaké závislosti existují - bod varu roste s molární hmotností, ale i s tvarem molekul, přítomností a rozložením polárních vazeb, přítomností volných elektronových párů a tak dál. Proto je to tak složité.
| Nahlásit
U toho varu bych tam strčila prst, neboť v chemii nevynikám :D
| Nahlásit
Zato vynikáš v odvaze, Lorrien, protože takový olivový olej má bod varu přes 200°C, ricinový dokonce 313°C....
| Nahlásit
Kyselina sírová, H2SO4, 95 %
CAS:7664-93-9
Bod varu: 330 °C

To by teprve prstíček vypadal :-)
| Nahlásit
To už by nebyl prstíček :((((
(No vono, Jindřichu, 313 nebo 330, to už by asi bylo skoro úplně jedno...)
| Nahlásit
:-) Tak tak, ta kyselinka už by byla jen taková třešnička na hrobečku...
| Nahlásit
čím je látka iontovější tím má vyšší teplotu varu
| Nahlásit
Mám doplňující otázečku:
udává se při "teplotě varu" nějaká "ideální" nadmořská výška, při které to přesně tak funguje?
Protože s (řádově nevím) počtem m nm. (metrů nad mořem :) klesá bod varu vody, třeba.
Nebo je to u kyselin jinak?
| Nahlásit
Viacento, to co uvádíš platí obecně, nejen pro vodu. A jak správně říkáš, bod varu se vždycky musí uvádět ve vazbě na podmínky - obvykle se v tabulkách uvádí za "normálních" podmínek, což znamená tlak 1013 hPa (=760 mm Hg sloupce).

Ve vysokých horách pořádně neuvaříš vajíčko a naopak v papiňáku dáš tuhému hovězímu pokouřit klidně 120 °C...
| Nahlásit
A jaká nm. výška jsou ještě, Jindřichu, "normální podmínky"?
(vím, že horolezci si stěžují, že neuvaří chutný čaj, když se voda vaří třeba při 70°C)
| Nahlásit
Normální podmínky je technický trmín v termodynamice a znamená tlak 101325Pa a teplotu 273,15K. Bod varu se mění nejen v závislosti na nadmořské výšce, ale i při změnách počasí. Odpověď je v tabulkách, bývá tam i závislost tlaku par nad kapalinou na teplotě. A bod varu není nic jiného než stav, kdy tlak nasycené páry nad kapalinou je rovný okolnímu tlaku.
| Nahlásit
Hm, děkuji... potřebovala bych překladač :-)
Důležité je, že kdybych to konkrétně potřebovala, tak si to můžu najít, to stačí :-)))
| Nahlásit
Sice platí, že čím má látka iontovější charakter, tím má vyšší bod varu. Jenže s tímto pravidlem v tomto konkrétním případě nevystačíme. Je třeba si uvědomit působení Londonových disperzních sil a jejich vliv na bod varu. Po seřazení (sestupně): CBr4 (+190) > CCl4 (+77) > CF4 (-127) > CH4 (-162). Byť je právě tetrabrommethan nejméně iontový, přesto má nejvyšší bod varu. Naproti tomu tetrafluormethan má silně iontový charakter a velice nízký bod varu.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek