Význam příjmení Zídek
Dobrý den, potřebovala bych vědět, jaký je význam příjmení Zídek. Děkuji
Odpovědi
Diskuze
Zídek=zdrobnělina ve Slezku = nenasyta, všechno sní,zní
Zídka=malá zeď
Ale možná je to úplně jinak, jak vím z vlastní zkušenosti. Tohle je jen suchá teorie vědců.
Egrt --> Egert --> Eckert --> Eckhart -->
ze středoněmeckého osobního jména Eckhart
Ecke = roh, ostří,
hart = tvrdý, pevný
je zmiňováno už r.1540 - Jan Ekhart z Urtvínovic.
A podle mne se jednalo o poměrně časté jméno.
Děkuji
Bihár je indický stát nacházející se ve východní části země, jehož hlavním městem je Patna. Je dvanáctým nejrozlehlejším indickým státem a celkově třetím státem s nejpočetnější populací.
Při migraci jeho obyvatel do Evropy se tito dostali až do tehdejších Uher, kde se usídlili hlavně v okolí Debrecína.
Hajdú-Bihar (česky Hajducko-Bihárská župa) je župa ve východním Maďarsku na hranicích s Rumunskem.
Z původního Bihár - přes Maďarsko až k nám.
A i zajícům se dříve říkalo Matěj, z toho asi macek, macatý apod.
Další varianty jména: Vavřínek, Vavřineček, Vávra, Vavřík ap.
Podoby jména: Ben, Beny, Beneš, Benda, Benediktek
Stránský - příjmení je odvozeno od místního jména Stráň, Strana, Stránka. Mohlo též označovat člověka žijícího „po straně“ (na konci) obce anebo člověka cizího – „z jiné strany“ (pro zajímavost: it. „straniero“ = cizinec, ang. „strange“ = cizí).
četnost:2850
pořadí dle četnosti:176
Kozelsko - bývalé knížectví v Horním Slezsku.
odvození od kozelec:
kozelec = kotrmelec (staročesky)
kozelec = kozel (staročesky), kozelek malý kozlík.
kozelec = spoutání provazem tak, že má svázané všechny končetiny dohromady vpředu nebo vzadu, za zády. Jakoby do kotrmelce.
kozelek:
maškarní scéna je součástí každoročního "Kozelka" v Dolní Lhotě, s večerní taneční zábavou tvoří obvyklý způsob zakončení masopustu.
http://na.nulk.cz/1971/2/Nr.html
Pověstný je Kozelek pořádaný v Pustkovci.
Kozel postaven před soud a pro mnohé zlé činy, hlavně však pro stáří a neužitečnost, je nakonec odsouzen k smrti. Při fraškovité popravě
ho řezník střílí prakem nebo zabíjí dřevěným nožem. Kozel klesá, je naložen na máry a je mu uspořádán slavný pohřeb s hudbou, kázáním kněze, nářkem všech účastníků. Je pochován jako se jinde pochovává basa.
Eustach = Dobromír
Castullus(čistý)- Haštal-Háša
Gallus(kohout)-Havel-Hašek-Háša (uváděno r.1400 Hawlon alias Hascon)
Hase(zajíc)-Hás-Háse-Háša
Pánek:
Pán-Pánek
Štěpán-Štěpánek-Pánek
Pankrác-Pánek
R.1256 je zminován nějaký Bohusso, někdy psaný jako Buseho.
R.1289 je zminován Bohuzlaus de Merica, r. 1313 tentýž jako Buschco. Patří sem též jméno Bušek, Bušina, Bušta, Buštík.
2. Bušák - kladivo, vůl s rohy dopředu
Vaše jméno tedy s největší pravděpodobností vzniklo jako zkratka křestního jména.
Plch je hlodavec, dosahuje takřka velikosti veverky. Svrchní strana stříbrně lesklá, šedohnědá, spodní strana bílá, ostře oddělena. Uši malé, kulaté a velké oči, tmavě olemované. Ocas protáhle huňatý.
může jít o výše jmenované zvíře plcha
nebo:
nářečně též stará houba, starý mládenec
Tesárek - zde je možností více.
V každém případě je to odvozeno od slova tesati.
Tesák - lovecký nůž, velký zub, sekera k tesání. Z toho zdrobnělina.
Ale ono to stejně může být jinak. Když si přečteš jména v martikách v polovině 17.stol, uvidíš, jaké zpotvořeniny mohou vzniknout.
Bušta a Štec jsou z té knihy, Bikár z IT.
Copolla je italsky čepka, čepice - příjmení tedy zřejmě vzniklo z tohoto slova s přidáním koncovky ič.
2. ze jména Konrád - Kon(d)rád, kan(d)rád - kandrát - kandráč
Když bylo nařízeno vedení matrik - asi v polovině 17.století, lidé většinou příjmení neměli, ale museli si je dát. Tak třeba z Doroty, podruhyně u kováře se stala Dorota kovářová. Z Jana, syna Mikuláše se stal Jan Mikuláš, z toho, kdo žil ve vesnici, která předtím vyhořela a říkalo se tam Na požárech, mohlo vzniknout jméno Jan z Požárů, později Jan Požár. Nebo se mohlo jednat o někoho, kdo vyhořel. Nebo někdo, kdo o ohni stále mluvil. Nepochází toto jméno někde z blízkosti Prahy?
z řeckého jména Kyrillos = Cyril = pánův
Zde to ale nemá význam někomu patřit, ale jako zkratka ze jména Cyril.
Pivnička = jde o příjmení odvozené od názvu pivnice = sklep
Mulač je člověk s velkými rty, moulat znamená žmoulat, nesrozumitelně mluvit (huhlat, breptat), též člověk, který má na krku vole.
Podobná jména jsou Moulis, Moulík, Mulák.
poznámka: v mluvě světských - cirkusy, tuláci, znamená slovo mulák – mrtvola. Ale to asi váš případ nebude.:-)))
Moc děkuji za odpověď
2.V záznamech existuje z roku 1338 -(název vesnice) Siebitz - 1718 – Siwytz. Konečná dnešní podoba jména Sivice pochází z roku 1872. Je tedy možné, že původní nositel jména pocházel z dávných Sivic a postupem času se jméno změnilo na ze Sivic --> ze Šivic....až na Šivic. Možná, že ve vzdálenějším rodokmenu to bylo přímo jméno Šivice.
Kozel - ten kdo oravdu měl obecního kozla, a říkalo se, běž s kozou ke kozlovi, z toho vznikl název chalupy u kozla a pak i jméno dotyčného.
Svatý Marek byl jedním ze čtyř evangelistů, latinský význam = bojovník, zasvěcený bohu Martovi.
A mohu-li se zeptat odkud čerpáte informace o příjmeních, pokud z nějaké knihy či hledání na internetu?
Děkuji moc.
Kotala se sice v té knize odvozuje od slova kutálet, ale to se mi nezdá.Spíše to bude odvozeno od slova kot, kotek, což byly tzv.vepřovice, tedy cihly z nepálené hlíny.
Trdý - téměř jistě vzniklo nebalým zápise do matriky. Původně Tvrdý.
zast. a nář. kacafírek = fintivý člověk, člověk malé postavy.
Přesmyčkou vznikla slova
Hacafírek - Hacapírek = Hacaperka. Ale to už jsou lidové úpravy. Nebo spíše přezdívky, které zůstaly jako jméno.
Ale v každém případě jde o odvozeninu z něm.jména Liebhart (varianty Liebhard, Liphart), ve významu milý a silný.
Ober -Obr - Ubr
ze slova čečul, což je krajový název pro sazenici vinné révy, někde to nářečně znamená cop.
A nebo:
čečela je název pro chocholku.
Děkuji :-)
leština je krajový název pro lískový porost a jde o častý místní název. A pokud někdo pocházel z leštiny, tak se tam říkalo u leštiny a pak u Leštinů.
Hejduk:
hejduk, hajduk - lehký pěšák nebo dráb, dozorce (z madarštiny).
Slovo hajduk, slovensky hajdúch, německy Haiduke, Heiducke (odtud je i příjmení Heyduk)zní v maďarštině hajdú, hajdu; k tomu je množ.číslo hajdúk, hajduk.
Co se maďarského slova týče, vykládá se z hajtó, tvaru slovesa hajtani, hnáti; tedy "ženoucí, honec". odtud se vyvíjí jednak význam panského uniformovaného sluhy, drába (žijící i v slovenském hajdúch), jednak význam zbojníka, loupežníka (rekrutovali se hodně z bývalých vojáků);
Vývojově je vidět v maďarském hajtó překlad českého slova honec, které od dob velmi starých (jistě nejméně od XIII. stol.) znamenalo vojáka předvoje, lehce vyzbrojeného a nepřítele spíše jen znepokojujícího než s ním bojujícího.
Lískovec - Leskovec je moravský výraz pro keř lísky. Koncovka -jan je charakteristická právě pro Valašký dialekt. Leskovjan - pravděpodobně obyvatel Leskovce, nedaleko Valašské Polanky.
U slova kvinde předpokládáme starší tvar kvinda r. ž.
Původ tohoto slova je v lat. quiêtus-klidný, pokojný. Ve středověké latině toto slovo mělo také význam stavu, v němž člověk má pokoj od právních závazků. Později se vyslovovalo i psalo jako quitus. Odtud pochází i naše kvit, které se k nám dostalo prostřednictvím německým a je doloženo již od 15. st.
Slovo kvit v starých dokladech vyjadřuje vlastnost osoby nebo věci předtím zatížené závazkem, znamená tolik co "vyproštěn, propuštěn" ze závazků, a tento význam nalézáme i v dnešním používání. Slov Kvinde je zřejmě vulgární obměna některého z těchto právních termínů. A Nekvinde(a) je významový opak.
bud z přídavného jména žádný
nebo
žádný znamenal též žádoucí, milý
Bartuněk
zdrobnělina jména Bartoloměj = aramejsky Tolmajův syn (bar Tolmaj) nebo ve významu oráč.
praavděpodobně obměna jména Semerád - které je odvozeno od staročeského jména Sěmerad, přičemž Sěmi=osoba, rad=čilý, hbitý, radostný.
Dále by to mohlo znamenat obyvatele Semína (u Přelouče). Obě jména jsou takto vysvětlena v knize původu příjmení, já osobně se více přikláním k občanu Semína. Ale je to na vás.:-))
chtěla bych se zeptat jestli má něco moje příjemní Kropáčková spojeného s husitskou zbraní kropáč?
Jiné vysvětlení by mohlo být to, že to vzniklo z nějaké přezdívky dotyčného od slovesa kropiti.
Že to pravděpodobně nebude od husitské zbraně svědčí i to, že krátce před husitskými válkami se "z Frankštátu píše Jan starší Kropáč a jeho stejnojmenný bratr Jan, kteří v letech 1418 a 1420 drželi Penčičky". Zmínky tohoto jména jsou tedy již dávno před válkami husitů. Ale může vás těšit, že jste možná potomek některé z těchto zemanů a možná by stálo za to, podívat se do starých matrik.
Buď od jména Pavel - r.1399 je zminován Paulonis sutoris, dicti Pala, tedy Pavel šbec, řečený Pala
Pala též znamenala silnou hůl
ve slezkém nářečí pala - člověk s velkou hlavou.
Podle mne je to od vlastního jména Pavel.
co prosím vás znamenají tato příjmení?: Hlavsa,Fencl,Samek,Marinka? Předem mnohorkát děkuji.
Chtěl jsem se zeptat jestli někdo nezná původ nebo víznam příjmení BALAJKA. Děkuji.
- z lat. urbanus = městský, uhlazený
- Příjmení Urban patří do kategorie těch, jež byla odvozena "ze jmen osobních (křestních)"... Obecný výraz urbanus znamená v latině městský; U. je tedy člověk z města, přeneseně „ ten, kdo je uhlazený, zdvořilý, jemných způsobů apod.“
Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/hbg001/etymologicky-vyznam-prijmeni-urban
Tohle divadlo nepochopím....
Viz:
Autor: Anonym140165 [Nahlásit] 05.11.2010 15:11 A tatínek to ví? Proč s tím něco neudělá on? Je přece tvůj opatrovník. Je to dokonce i jeho povinnost. Zkus ho o to poprosit. Skarl.
DĚKUJI
bylo by možné zjistit význam příjmení Morávek,Holštejn a Hadinec?
Děkuji
můžete poradit význam příjmení Halaburda, do konce 18.století psáno Haraburda?
Moc děkuji.
můžete mi prosím říct co znamená příjmení Mičkalová?
Děkuji
Šimice bude asi tvořeno nářečním základem, bude záležet na regionu. V Brně se Šimice říká městské části Židenice, která zase dostala jméno po původním židovském osídlení ....
navrc.jose@seznam.cz
Navrátilové byli především ti, kdo utekli z určiteho panství, zbavili se všech robotních a jiných povinností a odešli do světa za lepším. Tehdy to bylo značné riziko a mnohým se vedlo asi zle, a tak se někteří z nich zase vrátili a stali se z nich navrátilové, návratové. Sledováni celou obcí, jak dopadnou, jaký trest je postihne atd., atd. Jistá část Navrátilů je mohla dostat poté, co se navrátila z ciziny, např. z řad pobělohorských exulantů.
Gumpert - toto jméno vzniklo ze slov gunt = boj a beraht = skvělý. Počeštěním jména Gumpert vznikla např. příjmení Kumpera, Kumbera, Kumprecht, Kumpricht.
Děkuji a přeji příjemný den Renáta
Velká skupina Židů dostala jméno podle místa narození nebo pobytu, např. Epstein, Horowitz, Brody, TAUSIG nebo Posner. Kaganoff zdůrazňuje, že je při výskytu jmen, která se zdají být odvozena od místního názvu, nutné dokumentovat, zda v daném místě nebo jeho okolí Židé opravdu sídlili, a navrhuje jistou opatrnost. Kupříkladu jméno Englander neodkazuje k Anglii, jak bychom se mohli domnívat, ale je podle něj odvozeno z vlastního jména Engel, vzniklého z hebrejského Maleachi.
Patří k příjmením patřícím do kategorie odvozených ze jmen křestních.
České křestní jméno Jan je stejně jako německé Johann odvozeno z latinského Joannes, to má původ v řeckém Ioánnes a ten v hebrejském Jóchánán. Původní význam tohoto jména je „Bůh je milostivý“.
Zdrobněním nebo dvojnásobným zdrobněním potom vznikla příjmení z levého sloupce. Dostávali je menší nebo nejmenší z místních Janů nebo Janovi synové či vnukové.
Chtel bych se zeptat (budete-li mit cas a naladu)
na puvod prijmeni Vanicek. Dekuji. Petr
ráda bych znala význam příjmení Basl a Svidroň.
Děkuji
Děkuji.
chtel bych se zeptat na vznik jmena KOZA. Shodou okolnosti jsem toto potkal i v Turecku. Dekuji
Zatím jsme se jej nedohledali.Předem moc děkuji
chtel bych se zeptat na vznik jmena Fajmon
díky
Příjmení z kategorie podle vlastností tělesných nebo duševních.
Vlk mohl být pojmenován podle fyzické podobnosti s vlkem - šedivých vlasů a vousů, nebo podle vlčích vlastností - stálého hladu, žravosti, krutosti.
Vlček mohl být menší z Vlků v obci nebo Vlkův syn.
Příjmení Jirků patří do kategorie těch, jež byla odvozena od jmen osobních (křestních). Tato jména bývala složena ze dvou významových základů, bývala často zkracována a modifikována, příjmeními se staly právě tyto obměněné podoby.
Příjmení u nás vznikala v průběhu 14. - 18. stol., nejprve u šlechty, měšťanů a svobodných sedláků. Jako příznak celé rodiny se začala příjmení používat v 16. století, a to dříve ve městech než na venkově. Dědičnost a neměnnost příjmení byla uzákoněna v roce 1780 - tehdy dostali příjmení i bezzemci a čeleď.
Děkuji za odpověď.
Patří mezi příjmení odvozená ze jmen osobních, křestních.
Tato konkrétně pocházejí ze jména Jakub. Vznikla vypuštěním první slabiky a přidáním různých českých přípon, což bylo v praktickém životě našich předků časté.
Samotný Jakub má původ v hebrejském Jahaqóbh. Jazykovědci toto jméno vykládají jako "držící se za patu". Podle starozákonní tradice byl Jákob druhorozeným dvojčetem a jeho jméno je obrazným popsáním této skutečnosti.
Příjmení Kurka patří do skupiny příjmení z apelativ, tj. podstatných jmen, přídavných jmen, sloves, příslovcí, částic a citoslovcí obecného významu. V tomto případu jde o příjmení z názvů ptactva domácího - kura, zdrobněle kurka = slepice. Další podoby jména jsou Kurečka a Kurek = kohout.
příjmení Říha je odvozeno z osobního jména Řehoř. Jedná se o českou variantu latinského jména Grégorios a znamená "bdělý, ostražitý." Dle statistik Ministerstva vnitra ČR žilo ke dni 15.7.2009 v České republice 5587 mužů a 5848 žen s příjmením Říha/Říhová, čímž se řadí na 58. místo nejpoužívanější jmen u nás.
marně si lámu hlavu, jaký je původ jména Kujovský.
Nikde nemůžu najít původ nebo něco o tomhle příjmení Králová ...Děkuji
Příjmení tedy mohl získat někdo, kdo měl s rodinou krále co do činění. Dá se však předpokládat, že převážná část těchto příjmení vznikla, podobně jako v případě příjmení Císař (Císařík), Král či Šafář (Šafařík), na základě fyzické či jiné podobnosti přezdívaného s úřadujícím pánem.
Nositelem tohoto jména se mohl stát také ten, kdo se choval nadřazeně vůči svému okolí apod.
Patří k příjmením patřícím do kategorie odvozených ze jmen křestních.
České křestní jméno Jan je stejně jako německé Johann odvozeno z latinského Joannes, to má původ v řeckém Ioánnes a ten v hebrejském Jóchánán. Původní význam tohoto jména je „Bůh je milostivý“.
Zdrobněním nebo dvojnásobným zdrobněním potom vznikla různá příjmení Dostávali je menší nebo nejmenší z místních Janů nebo Janovi synové či vnukové. Na otázku "Čí jseš? - odpověď "Janů....."
Děkuji za vysvětlení.
jiz dlouhou dobu hledam vyznam prijmeni Karkulin. Nevim, jestli to na neco s Cervenou Karkulkou :) nebo odkud to vlastne pochazi. Nemate nekdo potuchy?
Dekuji a preji krasny den.
můžete mi prosím objasnit význam a původ příjmení "Čondl"?
Předem děkuji.
Dekuji Krystof MECHIEREK
Piják vody, kategorie podle dějů, podle příhod a příběhů, stavů a zaměstnání. Může být i podle člověka odmítače alkoholu a propagátora pití vody. Vychvalovač místního zdroje vody (pramene, studánky).
Nebo "míchač vodiček" léčebných....
Varianta od Jan. Příjmení patří k těm, jež jsou odvozena od jmen osobních (křestních). Jde pouze o odlišení od ostatních Janů.
Jan se k nám dostal jako tolik jiných prostřednictvím křesťanství, latiny a řečtiny, jež si ovšem přizpůsobily biblického Jóchánána.
Prosím o význam příjmení ČAČALA, kdysi Czaczala. Muze to souviset se španělským Cazalla?
2. Tobiáš je mužské křestní jméno hebrejského původu. Vzniklo pořečtěním hebrejského jména a vykládá se jako „Hospodin je dobrotivý“ případně „mým dobrem je Hospodin" Podoba Tobiasz pochází zřejmě z polštiny.
3. Jerhotová a Treterová - Domnívám se, že příjmení Treter-ová souvisí se staročeskými slovy tret - zpěv, treter-ovanie - prozpěvování pro radost. Tedy ten, který si rád prozpěvoval. Příjmení Jerhot. Našla jsem, že příjmení německého původu vzniklo zřejmě zkomolením při přepisování v matrice - z Erhardta vznikl Jerhart, nakonec Jerhot.
4. Hájek - Varianta od příjmení Háj, které souvisí s pojmenováním listnatého lesíku, hájeného lesa. Příjmení zřejmě odvozeno od MJ Háj nebo z židovského OJ Chajem. Slovem hájek se rovněž označoval pastýř koní.
Kareš - mohl by souviset se slovem karé (francouzského původu) - předci se k nám mohli dostat s Napoleonem. Ten, kdo bojoval první řradě pěchoty. Slovník uvádí, že souvisí s vojenstvím. Překopíruji kontext: "Roli jakéhosi kopí bránícího pěchotu proti jezdectvu si ostatně bodák zachoval až do 19. století v rámci taktiky obranných karé, kdy první řady pěchoty seřazené do čtverce nahrazovaly „ježka" z naježených kopí, tedy klasickou taktiku pěchoty při obraně proti útočícímu jezdectvu."
Simon - z křestního jména Šimon. Křestní jméno Simon, podobně jako například Simeon nebo Simona, je variantou jména Šimon, které je hebrejského původu a znamená "slyšící" či "naslouchající". Dalo by se říci, že toto jméno se dávalo člověku, který měl dar slyšet, co jiní neslyší.
5. Vysekalová - příjmení slovesného původu od slovesa vysekat (vysekal - min. čas nebo vysekat se (vysekal se). Dotyčný třeba sekáním odstranil keře, trávu nebo z něčeho se dostal (např. z průšvihu), případně vysekal /vyprostil třeba loď z ledu), vysekal ve zdi otvory apod. Těžko říct, který význam se přímo váže k příjmení.
6. Mikulec-ká - zřejmě příjmení vzniklo z osobního jména Mikuláš (z řeckého "Nikoláos" - "vítězný v lidu, vítězství lidu"). Mohlo také vzniknout z místních jmen Mikulčice nebo Mikuleč - obyvatel této obce. Ale název obce má stejně původ od Mikuláše.
Ještě jsem našla slov pukla - staročeské slovo (opět z němčiny) - vypouklá ozdoba. Ale to se mně nějak nezdá - to by spíš byl puklář - výrobce ozdob.
2. Švastal - příjmení slovesného původu. Domnívám se, že došlo k hláskové obměně - ch v š. Takže původní příjmení znělo Chvástal, tj. člověk, který se rád vychloubá, případně je domýšlivý.
3. Ehl(e) je zkráceně Ehlert – příjmení vzniklé ze starého německého jména Adelhard(t) nebo Agilhart, Eilhard. Jednotné číslo od německého příjmení Ehlen (Ehlen – pocházející z Ehlenu v Hessensku (Dolní Sasko).
Slovo Adel znamená šlechtu, panstvo, druhá část - přísnou. Váš předek byl přísný, až tvrdý šlechtic.
4. Osobní jméno Maštera nepochází z něm. slova Meister, jak by se zdálo, nýbrž je českého původu. Vzniklo příponou -era z příjmení Mašta. Mašta pak je domácký tvar jména Matěj. V příponě je počeštěná německá přípona -er. Možná se chtěl nositel příjmení odlišit od německých obyvatel. Těžko říct.
2. Čačala - původně znělo jméno změno Czaczala. Moho by jít i příjmení polského původu, protože v češtině dvojhláska cz zanikla, ale v polštině zůstala. Slovník přeložil slovo sczacza jako slabiku smíchu chacha - že by se tedy někdo rád smál?
Trojan - příjmení může být odvozené od křestního jména Trojan. To je prastaré slovanské osobní jméno, poprvé písemně zaznamenáno roku 1184; též z podstatného jména trojan = trojče.
Frida, Frýda - hláskové změny - Frido za Siegfried,, dále Frido za Alfred; Nebo lze vyvozovat i přímo z něm. Friedrich. Jazykovědci usuzují původ na lužickosrbské předky, kteří dnes žijí v Německu.
Bimka - zřejmě ten, kdo zvonil - bim je zvuk, který vydávají zvony.
Zakončení -e- se mohlo ztratit při přepisu v matrice, zápisem podle výslovnosti apod.
Významů je tedy několik, ale tipovala bych, že nositel měl potíže, nebo musel překonávat různé překážky. Nebo nosil či používal háčky??? To by odpověděl, kdyby mohl, jedině první nositel tohoto příjmení.
Podle staročeského slovníku.
U slova kvinde předpokládáme starší tvar kvinda r. ž.
Původ tohoto slova je v lat. quiêtus-klidný, pokojný. Ve středověké latině toto slovo mělo také význam stavu, v němž člověk má pokoj od právních závazků. Později se vyslovovalo i psalo jako quitus. Odtud pochází i naše kvit, které se k nám dostalo prostřednictvím německým a je doloženo již od 15. st.
Slovo kvit v starých dokladech vyjadřuje vlastnost osoby nebo věci předtím zatížené závazkem, znamená tolik co "vyproštěn, propuštěn" ze závazků, a tento význam nalézáme i v dnešním používání. Slov Kvinde je zřejmě vulgární obměna některého z těchto právních termínů. A Nekvinde(a) je významový opak.
Já jsem ale našla jiný původ. Navíc příjmení latinského původu je u nás málo, většinou jsou odvozená od jmen křestních.
Na stránce http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2010/vyznam-prijmeni-nekvinda
Příjmení Nekvinda, dle Kotíka, pochází ze slovenského slova kvinda: ze slovesa kvinotovati = kvíliti. Váš předek zřejmě nekvílel...
Viz online z Krameria:
kvíliti. Viz online z Krameria:
(kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945924&mcp=&idpi=2252
Irein - příjmení zřejmě pochází z němčiny. Rein má v češtině mnoho významů - čistý, ryzí, nevinný. Takže opět úvaha - z nějakého sporu vyšel někdo nevinný, čistý, měl ryzí charakter, prostý. I (ve významu ten) nevinný atd. Ke spojení "i" se slovem rein došlo zejména zápisem v matrice. Třeba i když prostý, je i nevinný - irein.
Mohlo to být všechno docela jinak.
Z časopisu Naše řeč.
1. může jít o jednu z variant odvozenou z křestního jména Ferdinand – křestního jména germánského původu. Varianta- Ferda, Ferdus, Fergus - chybný zápis v matrice - Ferus.
2. nebo také o příjmení latinského původu - ferus = divoký, zuřivý.
Původ druhého příjmení se pokusím zjistit.
Ale třeba to bylo jinak.
Základem je sloveso dýchat - dhues. Rovněž slovo duch, dušě (hláskové změny), 2. p. mn. čísla - dúš - uprostřed slova v některých oblastech zůstalo, jinde se změnilo na ů. Takže hláskovými změnami, z nichž některé se promítly, jiné ne, vznikl i slovesný tvar s ů. Rovněž zápis v matrice mohl tvar změnit.
Proto se domnívám, že Nedůchal = Nedúchal = Nedýchal. Připomnám, že využívám původu slovu a uvažuji podle hláskových změn v češtině z hlediska historického vývoje.
Příjmení Mitáš - omlouvám se, nějak se mně nedaří. Je několik možností, ale nějak nezní přesvědčivě. Budu dále pátrat.
Kudrfalec - kudr + falec (falc) - zřejmě vložené e (třeba jako palec).
Slovo falc je německého původu a má význam:
1. opevněné sídlo panovníků, území odtud spravované
2. záhyb, drážka, žlábek, ohyb, přehyb, lom
3. název historického území na březích Rýna, dnes již jen na levém.
4. obecné označení dočasného sídla panovníka s migrující družinou. Neměla stabilně definované ochranné prvky a stavební provedení, mohl jí být jak téměř nebo zcela neopevněný dvorec, tak plně opevněný hrad.
Kudr - staročeský základ pro slovo, dnes nářeční kudra, jinak kudrna - kadeř, chundel vlasů.
Spojení obou slov - slovanského a německého - Kudrfalec. Uvažuji takto: váš předek měl kadeřavé vlasy a pocházel buď z německého Falze, nebo byl v družině panovníka a dočasně s ním sdílel bydliště. Významný falc byl v Chebu.
měl by někdo nějakou teorii pro význam příjmění "Humpola"? Ještě v 19. století snad psáno "Hompula"...ale asi se to špatně vyslovovalo, nebo se písař seknul. Současné ohnisko výskytu (stejně jakov 19. století)- jihovýchodní Morava.
1. Jazykovědci upozorňují na sloveso humplovat, které se vyskytovalo v moravských a východočeských nářečích. Znamenalo něco ničit, kazit a vzniklo z německého Humpler - břídil, ten, kdo všechno zkazil.
2. Jiný názor - původní nositel mohl žít také v Humpolci. Slabiky humpol- již svým zněním jako by připomínaly něco neobratného; snad pomáhala i národní nevraživost na humpolecké Němce, kteříi žili v Humpolci.
Máte na výběr - neshodují se ani jazykovědci.
Podle Naší řeči a ČRo
Nebo od druhy hrušky - z německého Birnbaum, Birne; demin. z hrušě, stsl. gruša pirus. Pěstoval hrušky nebo je měl rád, případně obojí.
Zápisy v matrice, nečitelnost, hláskové obměny atd. Jak to ve skutečnosti bylo, se již nikdy nedovíme.
Etymol. slovník.
Potužák - potuž-ák - přípona -ák vyjadřovala v češtině exppresívní význam (chud-ák, mudr-ák apod.) Staročeské sloveso potúžiti (jazyková obměna -u-) mělo význam postěžovat si, požalovat si, postesknout si (na koho/co). Vzhledek k zakončení -ák - předek byl zřejmě "notorický" stěžovatel.
Mečeti - původní význam - zvuky ovcí, koz apod. Úvaha - dotyčný mohl mít ječivý hlas, nebo choval mečící dobytek ...
Kulíř - musím odejít, takže na původ se podívám později.
Třeba váš předek byl zbožný, měl za vzor sv. Mikuláše...
Příjmení Paroubek je zdrobnělina z nářečného apelativa paruba (tj. paseka).
Dalším původem slova je nadávka sedlákům u obce Městec Králové.
V polštině slovo parobek znamená čeledín). Máte na výběr.
2. Průcha - od osobního jména Prokop Prokeš, Průša, Prošek.
Jinak význam křesního jména Prokop se vykládá buď z řeckého prokoptó, jako cestu razící, průkopník, přeneseně zdárný, prospívající, nebo z řeckého prokópos jako připravený k boji, pohotový.
3. Kovanda - příjmení, které souvisí s povoláním kováře. Je totiž velké množství odvozenin od příjmení Kovář, ať už je to Kovač, Kováček, Kovačič, Kováčík, Kovačka, Kovák, Koval, Kovalčík, Kovařík, Kovanda, Kovánek, Kovanic, Kovarik, Kovarčík, Kovařin atd. Kovanda - jde o expresívní přístup k nositeli.
4. Píča - není to zrovna lichotivé příjmení. Z Naší řeči překopírují původ obecného jména.
O původu slova "píča" se autor knihy, jejíž citaci uvádíme níže, vyjadřuje takto:
Dětský genitál ruské maminky u holčiček označují pisinka, pičuga, pičuška, česky píča, piča, pička, srbochorvatsky pička, u dětí píša. Původ hledejme u řeckých hrdinů, kteří měli akontion - házecí kopí. Kopis znamená nůž, meč i sekeru, je to něco, co může dělat pik, jako je tomu ve slově pikros - bodavý. I latinská malba - pictura má původní význam vypichovat, vyšívat.
Trojúhelník podbřišku tvarem připomíná tyto hrotité nástroje, je tu opět klín na pice, na hrotě kopí, na konci oštěpu je špička. V latinskoamerickém dialektu picare označuje souložení, česky též lze vulgárně mluvit o píchání.
Ve španělštině pica je kopí, pika, picacarne - mlejnek na maso, picaculo - hovnivál, picada - klovnutí, picadero - pajzlík, hodinový hotel, picana - bodec. Sloveso pica - píchnout má na 47 významů.
Nejpravděpodobněji je slovo piča však přece jen příbuzné s močením: pipi, lulu, lulat, rusky pisať, srbochorvatsky pišati, piškiti - to se smočí stéblo - kalamus v kalamáři a po takovém zvlhčení lze psát. Tohoto rodu je i francouzské pissar a pissoire i anglické piss - scanky, nesprávně chcanky.
Pica je straka po latinsku, picus - datel, žlůva, slovo piča by pak mělo souvislost k klepáním špičatým nástrojem. Slovo pica zahnízdilo mezi českými dětmi v době, kdy se hrálo na pikolu a jméno tato hra dostala podle klepání (zapikolování) napodobující datla.
Údaje pochází z publikace:
DOLEŽAL, A. (Ne)pikantní jazykověda. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-333-2.
Zkuste si vybrat.
Moho by to tak, ale třeba i jinak.
Hurbiš. Děkuji předem za odpověď.
Šimčík - s největší pravděpodobností toto příjmení pochází z osobního jména Šimon – Schymon, což je pořečtěná podoba hebrejského Simhón = naslouchající.
Našla jsem jem Urbiš - z latinského pojmenování pro město. Také může být odvozené od křestního jména Urban - stejný význam - městský. Tedy městský člověk, ale s přidáním H jem spekuluji - počeštění příjmení, zápis v matrice, rozlišení jednoho Urbana od druhého.. Písmeno H má v češtině převážně význam onomatopický - zvukomalebný.
rád bych se zeptal na původ příjmení Andraschko.
Děkuji předem za odpověď!
Ondřej je mužské křestní jméno. Jde o variantu křestního jména Andrej. Pochází z řeckého andreas, což znamená „mužný“, „statný“, či „odvážný“.
Mohl bych se Vás ještě zeptat na jméno Gondášová? Nositelka je slovenského původu.
Hodně úspěchů přeji!
vite co znamena prijmeni Padrta???? Dekuji
Základem původního názvu obce Seloutky je slovo "Seljut", což znamenalo "na sebe přísný". Seloutky tak mohly být obcí, kde žili převážně lidé s touto vlastností. Obvykle se ale v názvosloví vyskytovala jména vesnic s opačným významem, například Sedrah, Seslav, Semil, což znamená "ten, kdo je sám sobě drahý, milý, sám se slaví".
Jdu na to. Příjmení Gonda, Gondáš, Gondík (ženská varianta - s příponou -.ová) vznikla z maďarské podoby osobního jména Konrád.
Jak jednoduché, když najdu v knize Naše příjmení.
Od tohoto obecného jména je přidáním koncovky a zřejmě kvůli rozlišení s předmětem vzniklo příjmení Padrta, Paderta.
Zřejmě něco drtil na padrť ...
Váš předek byl zřejmě menšího vzrůstu.
Občas měřil, honil, běhal, ostřil. Těžko říct.
Předem děkuji za odpověď.
Nebo pak kroupa, jazykovými změnami či zápisem v matrice krupa.
Podle knihy Nwše příjmení příjmení Krupa (Kroupa) vzniklo z obecného slova kroupa = mlýnský výrobek, zřejmě přezdívka mlynáři, krupaři apod.
Proto jen úvaha - Matějů bylo víc, proto domácká podoba Mach, mohl být třeba "vymodlené dítě" atd.
Podle knihy Naše příjmení.
Děkuji
Naše příjmení
Zřejmě váš předek byl Hodislav, který píchal (bodal) jehlou, tedy něco šil.
Je to příjmení neobvyklé. Někdy nelze přesný původ zjistit.
Otradovec - autorka Moldanová uvádí původ
z místního jména Otradov nebo Otradovice, nebo přímo z osobního jména Otrad, jemuž odpovídá jméno Nerad - odvozené z příslovce nerad = s nechutí, z přinucení. Nějak tak váš předek k svému příjmení přišel.
Děkuji.
Střídavě.
Naše příjmení.
Zikmund ze Zigmund - germánské osobní jméno složené ze sigu - vítězství a munt = ochrana. Latinizovaná podoba - Sigismundus.
Goldscheider - opět z němčiny - gold - zlatý, scheider - oddělovač. Odhadni sami - něco společného se zlatem - odděloval od něčeho zlato, zlatník? Nebo druh možnost - scheid - er = on rozeznával gold, tedy zlato. Podobný význam.
Vyber si. Jisté je jen to, že nositel příjmení měl něco společného se zlatem...
Neobvyklé příjmení Ustohal je slovesného původu, odvozené od slovesa ustohat, podobně ustohovat = stahovat dohromnady. Původní nositel něco stahoval dohromady.
Doksanský - pocházel z obce Doksan.
Chuchler - zřejmě z obecného jména chuchel - chundel, chuvalec. Nebo pocházel z Chuchle.
Frech - původ z němčiny, z obecného slova - drzá, smělý, nestoudný.
Petrskovský - Petr-skovský - složené z vl. jména Petr /z řeckého petros = skála, jména apoštola Petra) a skovský - od slova - ukovaný, skovaný, kovaný. Petr, který něco koval, kovající Petr, přeneseně kovaný Petr - chytrý ... Těžko říct.
Příjmení mohlo vzniknout tak, že třeba nějaký člověk - Pavel pocházel od malých lidí.
Pak se mu začalo říkat Pavel do Malých, Pavel Malých. Jazykové varianty jsou možné. Nebo třeba zápisem do matriky. To už se dnes nedovíme.
Jakým způsobem vznikl tvar Zimolka lze jen dedukovat. Někdo, komu bylo stále zima, nebo trpěl zimnicí apod.
Několik možností na výběr. Dnes už nezjistíme. Ale spojitost s rýží nebo rýžováním autorka neuvádí.
Předem děkuji za odpověď.
Drastich - zdrobnělé od Drásta - z obecného slova tříska, nebo z místního jména Drásty u Prahy, nebo ze sl. drásat.
Ostatní příjmení se pokusím vyhledat.
Hůlka - z obecného jména houlka - hólka. Někdo, kdo nosil hůlku, podpíral se o ni.
Krhoun - člověk se slzícíma očima.
Šebesta - - z osobního jména Šebestián, latinsky Sebastian = obyvatel města Sebasty
Trojovský - z obecného jména trojan = trojče. Nebo podle domovního znamení - U trojky ...., případně patřil k nějské trojce.
Platzer - z němčiny - platz - místo, er - on. Dotyčný patřil k určitému místu, obecné.
nevíte někdo jak se asi vyklubalo příjmení KOSÍK? Děkuji.
Proč od kosa - chodil v tmavém oděvu, ptáci byli někdy na blízku, chytrý jako kost - lze jen uvažovat.
Ceperko, pravděpodobně původně Čeperko - od slovesa čeperati = pohybovat; hmatat, tápat; plazit se. Těžko říct.
Mataj - pravděpodobně ze slovenštiny - od slovesa matat = hmatat, loudit.
Snkup. Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.
Dekuji
Tulis, Tulej - společný základ z tulej, tulejka - pouzdro, objímka, do níž se nasazuje topůrko na sekeru, násadk lopatě apod. Též dutý hrot kopí nebo šípu. Máte na výběr.
DLouho jsem hledal na internetu ale zaboha nemůžu nic najít.
Děkuji
Bouřil (původně Búřil = hl. změnou Bouřil) - z osobního jména buřič - ten, kdo e proti něčemu stále bouřil.
ráda bych se zeptala na význam příjmení Batelka.
Děkuji.
S pozdravem Jana
Je pravda že miluji řeckou mytologii :-)
Batelka opocházel z obce Batelov (Baattelau). Ale co slovo přesně znamená, jsem nikde nenašla.
prosím vás jak vzniklo přijmení Švančar
odepiěte prosím na tento e-mail svancarova222@seznam.cz
Můžete si vybrat ...
rada bych znala vyznam příjmení Nepožitek.
Děkuji za odpoved. Sarka
ráda bych znala význam příjmení Maléř,Maléřová.
děkuji Marcela
Předem děkuji za odpověď.
Ferda nemá s jidiš názvem(mimo židovských rodin) nic společného. Je to špatně citováno: má jít o Ferda, spisovně Fürtha, jméno, které se vyskytuje u židů v okolí Norimberka.Ferda je spíše z jména Ferdinand. To má původ u Vizigotů ve Španělsku a znělo původně Fer Dyn Handu = daleká je tvoje ruka (ve zbrani).
Ferda nemá s jidiš názvem(mimo židovských rodin) nic společného. Je to špatně citováno: má jít o Ferda, spisovně Fürtha, jméno, které se vyskytuje u židů v okolí Norimberka.Ferda je spíše z jména Ferdinand. To má původ u Vizigotů ve Španělsku a znělo původně Fer Dyn Handu = daleká je tvoje ruka (ve zbrani).
potřeboval bych vědět význam příjmení Kudela.
Děkuji
Příjmení může být odvozené i od křestního jména Ferdinand - z germánského OJ přejatého španělským prostřednictvím = odvážný ochránce míru. Kniha uvádí obě varianty, tu druhou jsem napsala, ale omylem smazala.
Tazatelka svůj dotaz neupřesnila.
Mohl jste uvést, že znáte jiný původ. Uvedla jsem zřejmě .... jsem
Rambousek - z místního jména Rambousy.
Kaňa, Káňa - 1. buď ze slovesa kanit = slintat, žvanit, tlachat. 2. nebo z názvu dravého ptáka. 3. nebo z nářečního obecného jméno kaňa = podnapilost.
Dulaj - více možností - z obecného pojmenování důlek, prohlubeň; snad přezdívka tomu, kdo měl důlek na bradě, podle toho, kde měl dotyčný pole nebo stavení.
Kamenský (česky), Kaminský - vypadá na polský původ - odvozené od obecného poojmenování kamień = kámen.
Tlelka - od slovesa tlieti, tlíti - minulý čas - tlel + ka. Význam podléhající tlení, hnití. Mohl pracovat s něčím, co zapáchalo, nebo sám ... těžko říct.
jak vzniklo příjmení Pipreková
Bonda-ruk - první část z křestního jména Bonifác latinského původu, jeho domácké podoby, tj. člověk dobrého osudu. Druhá část - ruka. Zřejmě tedy - člověk dobrý, který měl třeba velké či silné ruce.. Mohlo by to tak být, možná i jinak.
Homola - původ z názvu míst u homolovitých vrchů (tj. ve tvaru homole).
Fryš(ová) - ženská varianta.
můžete poradit význam příjmení Halaburda, do konce 18.století psáno Haraburda?
Moc děkuji.
můžete mi poradit o významu příjmení MOLČAN? Děkuji
Molčan - Mol-čan. Mol - motýlek; opilec. Čan - ze jména Čáslav nebo Častolov, případně Čan = očekávaný. Další možnost - z nář. sl. čančit = neslušně mluvit, mnoho mluvit.
Zkuste si obě části spojit dohromady. Mohlo to být i jinak.
Třeba to byl opilec, který mnoho mluvil, případně neslušně. Očekávaný opilec atd.
https://www.ontola.com/cs/di/halaburda#last
Možností je mnoho. Dnes se nedá jednoznačně určit.
Jíra, Jirák, Jiran, Jirás, Jirásek - vývoj příjmení.
2. Salač - obecné jméno salač = člen ozbrojené družiny; patrně i z osobního jména Salamon = německé podoba hebrejského jména Š(a)lomá(h) = mírumilovný.
3. Šifta - obecné jméno šifta = násada, pažba (dřevěná část ručnice).
4. Fotr - z něm. Vatter = otec.
Máte na výběr.
2. Další možnosti - Řihák - zhrub., z nářečí jihočeského - říhák = velký kašel; také ze slovesa říhat
Pokud víte, že zmiňované příjmení pochází z němčiny, pak není co řešit. Zápisem do matrik, počešťováním mohlo dojít k různým jazykovým úpravám. Nedá se zjistit. Z významu základního slova si odvoďte, proč dotyčný toto příjmení získal - jsou to někdy opravdu jen úvahy.
I u podobných příjmení se uvádí český původ. Takže víc vám neřeknu.
Vaněk mohl být třeba menšího vzrůstu.
2. Kamenský - podle místního jména bydliště, případně podle řemesla.
Hanvránek (Havránk-ová) - zdrobnělé příjmení podle názvu ptáka; přezdívka člověku, který měl černé vlasy.
Obraťte se na ÚJČAV.
Gottwald(ová) = z německého osobního jména Gott = bůh, walten = vládnout. Poznámka: lidová etymologie "boží les" je mylná.
Hejátko -zatím se mně nepodařilo najít. Ještě se pokusím.
Kohout - od obecného jména kohout. Třeba předek choval kohouty případně se naparoval jako kohout. Další možnost - "uháněl" děvčata.
Heřt - ze staročeského obecného slova heršt = primas; představený. Kde, čeho, v čem - nelze zjistit.
Matula - z osobního jména Matouš a jeho nářeční podoby. Křestní jméno Matouš pochází z hebrejského Mattithjah(u) a znamená "dar boží".
potřebovala bych vědět význam příjmení Hofírek/ová a jeho původ.
Předem děkuji za vyřízení. Odpověd prosím pošlete na meil daniela.hofirkova@gmail.com
Alex, Alexa - zkrácené příjmení zkřestního jména Alexand(e)r, tj. řecké osobní jméno = obránce mužů.
Příjmení Václav odvozené od osobního jména Václav.
jaký význam a vznik příjmení Siegmann
Zkuste si tato dvě slova nějakým způsobem spojit.
Dietl, Dietel, Dyetel z dětel = jetel.
Druhá možnost - zdrobnělý tvar Dietel, Dietl, Dittel, Dytl souvisí s německým osobním jménem Dietrrich, složeném ze slov: diot = lid, rich = vládce.
2. Malínek = z příjmení Malinka z přídavného jména malinký vlivem přirozeného rodu (malinká - ženský rod, malinký - mužský rod). Tomu, kdo je malinký, se říkalo malínek (Malínek).
3. Lohr = z místního jména Loh (v Bavorsku), odvoz. z německého obecného jména Loh = křovinatý les, močál.
4. Máca = domácká podoba křestního jména Matěj (pochází z hebejštiny a překládá se jako Boží dar). Pravopis Matza, později Matca - původní hlásky ve staročeštině, z nichž různými úpravami vznikla podoba Maca. Délku samohlásky á mohla způsobit nepřesnost písaře apod. Nemusí jít o německý původ příjmení.
3. Grepl - podívejte se do odkazu - http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/puvod-prijmeni-15
Velmi děkuji za odpověď.
Kostov - může jít o zkomolený výraz Koštov - ze slovenského koštovať - ochutnávat.
Kostov - nebo základem je kost (ve významu hubený člověk), přípona -ov - není u jmen typicky česká, ale slovanská - např. ruská či bulharská.
rád bych se zeptal na původ a význam příjmení Dorník.
Ŕíkovská - tvar přídavného jména - pocházející z obce Říkov. ale význam slova jsem nikde nenašla.
Podešt - z obecného jména podježď, jihočesky podješť = součást vozu (trámek spojující konce ramen oje).
Darmovzal - složené příjmení - z příslovce darmo = zdarma + minulý čas slovesa vzít = vzal. Tedy zdarma vzal. Co, to se nedovíme.
Dorník - odvozené od ženského jména řeckého původu Dorota, Dorotka =
darovaná bohem. Příjmení získal zřejmě muž, který měl za manželku Dorotku.
Zich, Zyk, Zyka, Zýka - domácká podoba obecného jména Zik(g)mund = domácké osobní jméno germánského původu - složené ze sigü = vátězství a munt = ochrana. Tvrdé y - podle bratrského pravopisu.
Obkráčil - předpona ob a příčestí minulého slovesa kročiti
= udělat krok, šlápnout; vstoupit; vystoupit proti komu, dokročit na někoho. Zápisem v matrice mohlo dojít k přepisu o na a.
Orálek - zdrobnělý tvar k příčestí minulému oral - ze slovenštiny = od slovesa orat.
Bauer - z německého obecného jména sedlák.
Štich-hauer - německého Stich steh, vpích, vpíchnutí, bodnutí, rytina, zdvih. Hauer - havíř. Řekla bych, že havíř, který pracoval u zdvihu.
Karbulka - nevím, zkusím pohledat.
Vejtasa - z slovesa vytasiti, podle předpony vej - zřejmě českého původ, na Moravě nedošlo k změně y v ej. Původní význam - ten, kdo vyrazil, vytasil (meč).
Možnost původu je taková, že určitý jedinec se k nám dostal z Německa (proto změna z na c a využíval oheň (ze slova pak vzniklo i pojmenování zápalky). Dotyčný se mohl přestěhovat na Slovensko apod. Nebo Čech či Slovák mohli odejít do Německa, tam pracovali, získali příjmení a vrátili se zpět.
Šaj - zatím nevím, ale pokusím se.
Anonym300708, zajímalo by mě, odkud jste čerpal.
2. Kuděj - z obecného jméně chuděj = hubený člověk.
3. Kotter-er - ze střhn. obecného jména koter = domkář, tedy přesně domkář on.
4. Kaleja - pravděpodobně z osobního jména Galus - latinský původ - obyvatel Gálie; Kelt, česky Havel, lat. obecné jméno = kohout.
Luňáček - zdrobnělé příjmení odvozené od příjmení Luňák, a to pak z názvu dravého ptáka.
Onodi - zřejmě příjmení maďarské původu - obyvatel obec Onod, ale nenašla jsem význam tohoto slovo.
Skryja - pocházející z obce Skryje - je jich několik v ČR. Jde o malé obce, kde lišky dávaly dobrou noc, takže obyvatelé zde byli skrytí.
Šacl - minulý čas (oceňoval) střehornoněmeckého slovesa schatzen - oceňovat.
2. Marcalík, Marcel -. patrně z osobního jména Marcelus, to odvozené z osobního jména Marcus = Marek = bojovník, zasvěcený bohu Martovi, někdy se uvádí odvození od jména Martin - stejný význam.
3.Hiess - z německého hiess - byl povolaný, byl nazývaný.
Huňka - z obecného nářečního jména huňa = houně.
Dvořák - z obecného jména dvořák = svobodník, velký sedlák, hopodář velké usedlosti; dříve též dvorský služebník.
Podruh = 1. osoba bez vlastní usedlosti bydlící (popř. i zaměstnaná) v něčím domě, pozd. též nájemník. 2. bibl. host, kdo žije jako „podruh“ v cizí zemi. Těžko říct - dvě možnosti.
Sidonia - původ jména je z latinského Sidonius, což znamená pocházející z města Sidonu.
Děkujeme.
Onderka - z osobního jména Ondřej, řecky Andreas = mužný, statný, odvážný.
mě by zase zajímalo, jak vzniklo příjmení Drajsajtl. Přijde mi, že to ani české příjmení není, spíše zkomolenina ze zahraničí...
Děkuji za odpověď
Drajsajtl - počeštěná varianta složeného měmeckého příjmení Drei-Seidel. Drei - tři. Seidel z něm. osobního jména Siegried: sigú = vítězství, frídú = mír, přes domáckou podobu Sitto, zdrobněle Seid-el, hlásková změna d v t.
...a když přišel do hospody, zařval: "Drei Seitl, bitte!"
.
Ad Anonym 304964 - nevíém, čerpala jsem z uvedené kníhy. Klidně by mohlo být. Někdy je možností víc, těžko se dopátrat.
Dreiseitl, Dreiseitel a podobně, takže Drajsajtl je jen počeštěná verze podle výslovnosti.
Dále jsem se slovo prověřovala ve slovníku, ale bohužel už nevím,ve kterém. Reakce na vaši poznámku o možnosti židovství.
Michojn - může být odvozené z křestního jména Michal nebo Mikuláš.
Mandzyneca - slovník neuvádí, takže bohužel neporadím.
Ad oxis - nevím, zda jsem neodpovídala na jiný dotaz, ale pro jistotu jsem se znova dívala do chytré knihy a Hoffer = podruh, nájemce.
Drexler, Draxler - z němčiny = soustružník.
Maša, Máša - z osobních jmen začínajících na M-. Matěj, Mauritius apod.
Horčic - od obecného jména horčicě.
Rád bych Vás požádal o výklad příjmení "Rýsler" .
Děkuji mockrát za Vaši ochotu
J.R.
Kaman, Kamar, Kamaš - pravděpodobně z osobního jména hrdiny rytířské epiky Gahmureta, otce Parsivalova.
jaký významnebo původ mají příjmení Kovář , Šmídek?
Mnohokrát děkuji
Kovář - podle povolání. Šmídek- zdrobnělé příjmení z německého Schmid - kovář.
Tolik D. Moldanová v knize Naše příjmení.
Další možný výklad.
Tvar slova ´egger´ je náreční tvar Němců jižní Evropy a spisovně znamená ´ecker´, tedy ´Koutecký (Koutský)´. Podobně jako u příjmení Honegger, což je zkrácenina slova Hohenegger, spisovně Hohenecker, což by česky znamenalo Horno-koutecký (koutský.)
Prvná varianta výkladu z knihy Naše příjmení, druhá - viz neověřený a neschválený odkaz editorem.
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/schwarzenegger
Určitě příjmení nemá nic společného s negrem.
Tolik Naše příjmení. Možné je i židovský původ, ale zda je tomu tak, jedině podle rodokmenu.
Zkuste se zeptat odborníků v knihovně, mají víc možností, já mám sice knihu o původu příjmení, ale zřejmě nejde o příjmení české, ale slovanské.
Najděte si stránku: Ptejte se knihovny.cz a vložte dotaz.
Zářivý karbunkul měl údajně moc v noci ničit jedovaté plyny a páry, stejně jako chrysolith, kámen jemné světlezelené barvy, ve kterém, držíme-li jej proti slunci, kmitá se zlatá jiskřička, posiluje dýchání. je-li kámen provrtán a vyplněn oslími chlupy a připevněn na levé rámě, zahání vidiny, melancholické hrůzy a hloupost.
To jsou věci, co?
Rokl - pravděpodobně z obecného jméno rokle - ten, kdo bydlel v rokli, roklině.
Sloveso rock je v angličtině.... I když koukám do knihy, vždy nemohu převzít "hotová" příjmení, ale musím sledovat odkazy u podobných příjmení. Často se divím původnímu významu, protože některá příjmení jsou od něj na hony vzdálená. Jenže je pravda, že ani autorka zřejmě nevyčerpala všechny možnosti.
Neuváděla jsem, že rokle vznikla z rochle. Rochle může být zdrobnělina osobního německého jména Roch, ale opět to zakončení...
I když - sukničkář je spíš der Schürzenjäger ..... :-)))))
No, a svým vstupem jsem nereagoval na Tvůj, prostě jsme se potkali v čase, brouci do hlavy nepatří ...... víš v mém povolání mě živí fantazie a tak si i v životě civilním rád hraju, zkouším "co kdyby" :-))))
Takže se zřejmě vrátíme k výkladu v knize Naše příjmení a Staročeskému slovníku - nejblíže je zřejmě rokle, tedy ROKL.
Ad Gandalf - beru Tvoje úvahy, představivost, hravost... Když slyším jiný názor, který vypadá pravděpodobně, přemýšlím, ale stále se mě do palice vkrádaji pravidla. Netvrdím, že "krasopisným" přepisem v matrice nemohlo dojít ke zkomolení tvaru. Nejblíž je ale tvar Rock-er - on sukničkář. Ta "-el" mně nesedí, ale...
Tazatel má aspoň na výběr. Mě naopak zaujala diskuze.
Zkusím ještě jeden zdroj. Vložím, dovím-li se něco víc.
A co ten Lesař? Vysvětlení Amálky se mi zdá až příliš jednoduché. Neboť to vypadá, že se dříve než v 19. stol. u nás nevyskytovalo. Další podobné a velmi málo zastoupené příjmení u nás je Lesage. Nebylo by toto možná souvislost?
P.S. Rocker není sukničkář (sukničkáře správně uvedl Gandalf), rocker jsem byl já před 40 lety :-)
pro 310430: Ten Lesage, jako nějaký zapomenutý Napoleonův bojovník (na Jižní Moravě je jich spousta), ten mě zaujal :-)))) Nabízím i variantu Le Sage :-))
Ad Oxis, Gandalf. Zjistila jsem přímo v Ústavu jazyka českého původ příjmení Rokl. Je zachycený ve slovníku, který vydal otec D. Moldanové. Uvedl další možnost původu tohoto příjmení - opravdu pochází z němčiny -uvedla jsem jednu možnou variantu (i slovo rokle pochází z němčiny).
Tedy starší (další možná) varianta vzniku příjmení - Rokl = české příjmení KABÁT, krejčí, který šil kabáty.
Děkuji za podnětnou diskuzi i za to, že jste mě "přinutili" zjišťovat další informace.
od čeho je prosim vás příjmení Komanová?
rád bych zjistil původ a význam příjmení Kolesa a Rožnovják.Děkuji za odpověď.
děkuji :)
Jediné co se mi podařilo zjistit z rodinných záznamů tak původně tohlepříjmení pochází buďto z itálie nebo germánů.
Předem děkuji za odpověd.
Maňur, Maňura - z osobního jména Emanuel.
Hořanský - varianta příjmení Hoř - to je zkrácené osobní jméno Hořislav, Hořimír; z moravského obecného jména hoř = hoře. Též z MJ Hořanka = Horní Rokytňany u Libáně a Hořovany.
Zeman - mám pocit, že jsem někde odpovídala. Zeman = drobný šlechit s erbem, později svobodný majitel statku zapsaného v zemských deskách
Daďa - z osobního jména začínajícího na Da-; nebo ze slovesa dadat; přezdívka ospalci.
Bous, Bousa - ze stč. OJ Bús, Búslav = Bohuslav.
Rous, Rousa - obecně rous = dlouhé rozcuchané vlasy, nebo z tvaru přídavného jména rusý.
Šplíchal - ze stč. šplíchat (se)
Štursa, Šturza - z nář. šťuřit - vrážet; mor. sl. štuřit se, ščuřit se = cenit zuby, šklebit se, smát se.
Ullrich, Ulrych, Uldrich - z něm. OJ Ulrichc: uodal = dědictví, rich = vládce; vládce nad dědičným statkem. Česká podoba Oldřich.
Kolesa = z oboecného jména kolesa = staročesky vůz.
Kuba - z osobního jména Jakub, to z hebrjeského Jahoqóbh = druhorozený. Také jsem již vysvětlovala.
Zikeš, Zika, Zyka - dom. podoba osobního jména Zikmund.
Rožnovják - obyvatelské jméno, pocházející z Rožnova.
Tomala - varianta od Tomáše = osobní jméno z aramejského théomá = dvojče, blíženec.
Předem vám mockrát děkuji.
Roman Chytil rozený Nevrlý
Chytil - tvar minulého času slovesa; nebo slezské nářeční obecné jméno chytka = fortel.
Krč - nářeční podoba obecného jména krč = pařez, špalek; zákrsek
Kouba - od křestního jména Jakub (z řeckého Jahaqóbh = druhorozen) někde výš jsem původ vysvětlovala.
Machyán - zveličené příjmení má možnosti původu: z osobního jména Matěj (z hebrejštiny = dar boží), Martin (podle římského boha Marta), Mauricius (= Mauretánec), Mařík (z ženského jména Máři).
Vik - z osobního jména latinského původu Viktor.
Předem děkuji za odpověd.
Blecha, Bleha = z názvu hmyzu; přezdívka malému nebo pohyblivému člověku.
Čáslava, Čáslavka - lidová podoba místního jména Čáslav.
Homolka, zdrobnělé = syreček.
Kamler - z němčiny = česač vlny, hřebenář.
Juhaňák - zdrobnělé od Jůha, Juha = zkr. osobního jména Johanes, nářeční změna o v u.
Johanes od Johan = z hebr. Joáchán = bůh je mocný.
Balín - zřejmě od slezského slova balina = mokré, bažinaté místo.
Děkuji
Kalous - z obecného jména názvu sovy; též možné z osobního jména Gallus.
Bitvar - pátrám.
Asi takto : Bitvar → Bitvár (?) → Bitkár (slov.) → Bitkař
Staré slovníky :
bitewnost = vůle náchylná k bití s nepřítelem
bitewný = bojovný
bitewní = k bitvě náležející
bitec = 1.- bitý
2.- práč, rváč, bojowník, bijce
3.- kdo zabil koho
(snažím se uvádět pravopis zdroje – tt – v = w)
(U toho "vdovce" jsem se držel slovníku ....)
Ještě existovalo staročeské podstatné jméno bit = podíl, kořist - původ z němčiny.
Ani vdovec není k zahození.
amálko, mi ti do toho, v dobrém, tak trochu fušujeme, ale na tebe nemáme. :-)
cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%B3b
Ve středověku byli lidé hluboce věřící a biblické názvy přejímali i do všedního života. Job mohli říkat někomu mezi sebou, koho postihla řada neštěstí. Není to nejspíše tak, že by odněkud přišel.
Prameny ke vpádům Bočkajovců na Moravu a k ratifikaci míru vídeňského od zemí koruny
České roku 1605-1606 Stránka monografie
Stránka: 255 (rejstřík)
, pevnost v Uhrách, (Nové zámky), 4, 9, 17, 30, 09, 78 80, 83, 107, 20d, 223, 245, 240. Ulstorfer Václav 136. de U n g h, comitatus Ung., 227. Ungrád v. Ujvar, Nový hrad. Urbanides Pavel, kněz z Rohatce, 240. V. Vacenovice, ves na Moravě, 102. Václav I., císař Německý a král Český, 207
Spíš bych ale řekla, že někdo byl původem Maďar a Němci ho pojmenovali. Podobné příjmení Ungr, Ungar atd. - starší německá podoba národního jména Uher = Maďar.
Děkuji za odpověď .
mělný adj. zř. snadno rozdrobitelný, sypký. Každý člověk zakládá hrad budoucího štěstí na mělné písčině. Tomsa. Hosp. mělná půda která se snadno zpracovává. Horn. mělné uhlí název drťových zemitých druhů hnědého uhlí, obyč. bohatých popelem.
mělné uhlí = mourové uh.
mělutký, mělitký, adj., drobounký, drobňounký, aus sehr kleinen Teilen bestehend; gradace z mělný.
Chápal bych to dnes i jako : melný = způsobilý k mletí, melen = rozemletý.
Slovensky :
mela (zastar.) = mela
melec = mleč
melena = mlýn
melenec = těsto drobené, strouhané (do polívky)
Německy : ???
Vzniklé z místa (obce), např. : .....trojdílný obraz Hanuše z Melen (okolo 1530)......
D. Moldanová uvádí:
Příjmení Melana - nářeční z Berounska. Osobní jméno melana = mlýn.
Příjmení Melan - z latinského osobního jména Melanius = tmavý nebo z hebrejského Melichar = můj král je světlo.
Melen, Melena, Meleš - z hebrejského osbního jména Melichar = můj král je světlo.
Ještě mohl předek pocházet z německého města Melle.
U nás obec Meleny není, ale jen Melany.
Mohlo sice dojít k přepisu a hodně příjmení pochází z osobních jmen. i místních jmen.
Ještě jsem se podívala do slovenského etymologického slovníku. Ten uvádí:
Melen - bretónske melen = žlkavé, st.h.n. ana-mali = škvrna, str.h.n. mal = škvrna, lat. mulleus = červenkavé, lit. mals = hlina, lot. mals = hlina, gr. móron, lat.
Takže babo, raď!!!
Samozřejmě došlo k jazykovým úpravám.
Blízko je Ryčný = hlučný,
ryčný adj. k ryčěti = bujný, prudký, překotný, rychlý, svižný
Některé doklady lze chápat též jako řěčný
R. 1747 učinil Josef František Najer z Najern, radní N. m. P. a vychovatel mladých pánů Dobřenských z Dobřenic, na domě svém (st. č. 966, n. 891)...
Zdroj : Paměti hlavního kostela farního, fary a školy sv. Jindřicha a sv. Kunhuty v Novém městě Pražském
Jiné možnosti (pro úplnost) : najmout - najieti, nebo najiesti - jiesti - jíst
Je to židovské jméno. Vzhledem k tomu, že Židé měli až do 18. století ve svých příjmeních často pravopisné chyby, proto by mě nepřekvapilo, že to bylo vlastně "Mayer" a že původními držiteli byli Židé z východní Evropy (Ruska).
Jinak Moldanová uvádí, že lze mluvit o záměně Majer, Maier, Mayer, Meier za Neier (počeštěním Najer) přepisem v matrice, takže by vaše příjmení mohlo být i židovského původu ve významu = učitel. Další význam slova Meier - vznik z obecného německého jména = původně správce dvora, pak lénní držitel, posléze velký sedlák.
České slovníky :
helm, helmelijn, helmelín = helma, přílba, přílbice; z němč.: střhněm. helm = Helm.
helmík, -a, -u, masc., demin. z helm. — Množstvie… zbroje plechové: lebek, helmikuow, šípuov Lobk.
helmitý, adj., (bojovník) mající helm: osm set helmitých zjímali Kar. 18.
Ještě také : helén = řek
Nic jiného jsem nenašel, a tj. se základem helem.
Pravděpodobně jde o člověka, který nosil helmu. Mohl být menšího vzrůstu, na hlavě měl malou helmu apod.. Původem je příjmení z němčinyz obecného jména), jak uvedl L.Sarb. Helm - pro lepší výslovnost vloženo e - Helem + česká zdrobnělá přípona - ik.
Podoby jména jsou Danila, Danilla, Daniluk, Daniluška, Dan, Danek, Daník, Danouš, Danoušek.
Danilov = jména míst viz. - kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4560837&mcp=&author=&s=djvu&p_ind=620
(mnoho příjmení vzniklo od názvu místa)
Řehoř z řeckého Gregorius,
Řehek, Rehka, Řehák, Řehan atd. mohou se též vykládat slovesem řeh-tati, řeho-liti: jest i pták řehek.
řehole, řehola, řehula, = ustanovení, pravidlo
řehtati (dial. řachtati) ned. (praes. řehtá, zast. řehce) = (o koních) vydávati, vyrážeti táhlý, - -- - nepravidelně článkovaný zvuk, ržáti
- vydávati chrastivý, praskavý zvuk
- (čím) způsobovati, že něco vydává řehtavý zvuk
- Zř. řehtavě zaznívati, zníti
- expr. hlučně, široce, nevázaně se smáti
řehek (řehek domácí a zahradní) = rehek (dnes)
Kasal od kasati
kasati ned. (kasám, zast. kašu), vyhrnovati, podkasávati.
- chystáme se na odpor
- vyhrnovati si šaty, rukávy a p
- chystati se, odvažovati se, hrozivě se chovati
- vychloubati se, chvástati se, domýšlivě hovořiti
Řeháček (zdrobnělý tvar) - z osobního jména Řehoř (Gregórius = bdělý; z osobního jména řeháček = pěnice černohlavá.
Již při prvním příspěvku jsem narazil na rozpor, kdy řehek = Silvia phoenicurus, toto označení dnes neexistuje. Silvia = pěnice, a phoenicurus = rehek.
Pátral jsem a názvem řehek, řeháček, označovali naši předkové, asi i krajově, Rehka zahradního i domácího, Pěnici černohlavou, a Bramborníčka černohlavého. Všichni mají černou hlavu (rehek zahr. krk). To mi přijde poněkud nápadné. :-)
Czarnogardl (pol.) = pokřovka, řeháček (pták)
Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) je druh ptáka z čeledi drozdovití.
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, lidově také "černohlávek") je malý tažný zpěvný pták z čeledi pěnicovití.
Rehek (Phoenicurus) je rod pěvců tradičně řazených do čeledi drozdovitých (Turdidae), v některých moderních systémech však zařazovaný do čeledi lejskovití (Muscicapidae).
Související odkazy.
Na : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3030508 našel jsem toto :
Konšel na Starém městě Pražském - Brikci Řehák (Řeháček) z Kwětnice - 1529
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2032013&mcp=&s=djvu&author=
rehek zahradní = řehák, řeháček, čermák, čermáček, brožek, čančořík, kroník, kominíček, muchálek (muchar) – (to je jak soupis příjmení) :-)
Jenom na okraj : Slované měli světlé vlasy i pleť, a Keltové tmavou pleť a vlasy. Černá je tedy u Slovanů nápadná.
Amálko, dík za toho řeháčka, ten mě k tomu přivedl.
Benisch tedy pravděpodobně vzniklo poněmčením z názvu obce, a od toho i příjmení.
Benešov je místní název vzniklý z latin. jména Benediktus
Doplnění :
Benisch = Horní Benešov (něm. názvy českých obcí jsou jednoznačné)
sv. Benno se překládá jako Zbyněk
Amálka s příponou ejš má určitě pravdu (posměšné či žertovné pojmenování), u toho ševce je to možné, ale i to má nejspíše původ v malý, nízký. Krbce = opánky (nízké boty), a posměšné : "Švec, švec, prťavec. pána Boha nezná, kopytem se žehná". O tom asi také svědčí.
prťavec = jen opravoval boty, nešil je
Zdroj : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945871
(Na přepisování je toho k tomuto příjmení mnoho, pokud nemáte instalované nViev, použijte - Vytvořit PDF str. 45 )
Slovo krpatec se používá dodnes jako hanlivé označení.
krpata postava = www.ontola.com/cs/di/krpata-postava
hevig = násilně, prudce, násilím, náhle, silně
řimek, -mka/-mku m. = světlý kámen podobný křišťálu
ceraror, -a/-u m. sr. střlat. ceraunium = polodrahokam tohoto jména, hromový kámen (lid.), řimek, voščál
voščál, -a/-u m. = žlutý n. nažloutlý kámen připomínající svou barvou i strukturou vosk
Uvádí opět D. Moldanová.
hřímati ned. hřmíti, hřměti (o přírodním úkaze). = vydávati silný zvuk podobný hřmění – láteřít,
hřímat = tlouci, klovat, za/burácet
moc ráda bych se zeptala na původ příjmení Holánek, Kern a Vyhňák.
Předem moc děkuji za Vaši odpověď
Magda
holý = lysý
Z holého vychází i slovo holomek = arch. služebník, sluha, zvl. také veřejné moci policejní a soudní, pomocník katův, pochop.
- Přen. pejor. pomocník, vykonavatel.
- (nadávka) darebák, ničema
holomek, -mka, masc., = mladík, neženatec, služebník, Bursche, lediger Mann, Diener; souvisí s holemý (holemý adj. = velký), v. t., a je přejato do nněmč.: Holunke, Hollunke, Halunke
Z holého vychází i slovo holota -y f. arch. = chudina, chudý lid
- pejorativně (nejčastěji o nižší, chudší společenské vrstvě) cháska, banda, sebranka, pakáž
- Zřídkavě - holost
- archaicky - psovod, psář (psář = kdo se stará o lovecké psy)
Kern = něm. jádro, pecka, podstatná část
Vyhňák se váže ke slovu vyhnat, stejně jako příjmení Vyhnák, Vyhnáček
může znamenat stejně tak někoho vyhnaného jako toho kdo vyhání
A. Kotík jej řadí k příjmením vzniklým z nápadných vlastností, zvláště vad jednotlivých oudů.
Vybulka = vypoulený; Pulda, Poulík, Poulíček atd. od pouliti – osady Poule, Poulice, Pulvice
Děkuji za odpověď.
Pavel
Jan, pochází z hebrejského Jochanan (יוחנן), což znamená „Hospodin je milostivý“.
Chtěl bych se zeptat na původ/význam příjmení "Rada". Děkuji.
Předem děkuji za odpoveď
Denisa
Význam slova : poučení, rádce, zbor rádců, a především titul, hodnost, místo
Hodnosti příslušníků bezpečnostních sborů ČR
• rada – podplukovník nebo plukovník
• vrchní rada – plukovník
• vrchní státní rada – plukovník.
Titul rada náležel i státním úředníkům.
Svak, swak, rusky – swojak = manželčiny sestry muž, pol. – swak = sestřin muž.
- manželstvím příbuzný, konkrétní vztah je různý (historicky bráno), mohl to být i tchán.
Švagr pochází také ze slova svak - svakr.
Je tu i možnost záměny písmen (a, au, ou, o, ú). Asi nejpravděpodobnější je svůj, tedy hospodařící na vlastním. Ti se ovšem nazývali svobodníci. Možná bydlící – zařídil se na svém.
svojitě adv. = svobodně, volně, podle svého
svojiti, -ju, -jíš ned. (koho) pokládat za svého, přivlastňovat si; — svojiti sě spojovat se
svojiti nedok. (koho) = pokládati za svého, přivlastňovati si
osvojiti, -ju, -jí pf. (ipf. osvojovati); k svój, svojiti
co [majetek] („sobě“) osvojit si, přisvojit si, přivlastnit si, získat do svého vlastnictví, zvl. neprávem n. násilím
Za lat. usurpare stč. též osobiti. - woſwogenije
Nejpravděpodobněji se mi jeví dle příbuzenského vztahu a vzhledem k nízkému zastoupení v ČR (10 m. nositelů) i možný původ ve slovanských jazycích.
Příjmení má zápornou předponu ne-, neguje tedy význam slova kuda.
A. Kotík :
Kuda = něco huňatého, chlupatého.
(kořen gun (hun) zmocněný hláskou d. srov. lat. can-is, řec. plur. kyn-es s nem. hund = chlupaté zvíře, a české huňatý a chundelatý - střídání hlásek k místo g, s a ch (Koudela- Chundela) atd.
A. Kotílk
Dustojenstvi a služby 'duchovni i kostelní: Papež, Papežík; Legát; Biskup; Prelát; Opat, Vopat. Opata
Jinak biskup se říká i části husy, kachny a jsou lidé kteří se po tom mohou "utlouci". Cesty vzniku příjmení jsou nevyzpytatelné.
Inozencov – Inocencov – Inocencův (např. syn), příjmení vzniklé ze jména.
Inocenc či Innocent (latinsky nevinný)
Pukan = staročeské osobní jméno rekonstruované ze jména místního
puklař = výrobce okrouhlých štítů a vůbec vypouklých předmětů
pukla = vypouklá ozdoba
pukléř = štít vypouklý a okrouhlý
puklicě = ozdobná, zvl. vypouklá n. okrouhlá spona
puklička, poklička = zdrob. k poklice (vyrábět je taky někdo musel)
puklař =. dial. dudák
pukati (zast. pukati se) ned. dostávati trhlinu n. trhliny, trhati se, praskati
- (o rostlinstvu) rašiti, vyrážeti; (o poupatech) rozvíjeti se
- Expr. vycházeti najevo, prozrazovati se
- Dial. pokuřovati z dýmky (s hlasitým zvukem rtů
- Dial. rachotiti, praskati něčím
pukla = něco odulého, vypouklého, ze dřeva nebo kovu
pukati = vydávat hlasitý zvuk (mimo jiné)
Děkuji
Kříž naši předkové zhusta užívali co jména křestního; "Odtud příjmení: Kříž. Kryž; Křížek, ....
Také vzniklé ze jména místního - Křižanovský ('Křižanov n. Křižanovice). Křižonocký (Kříženec), Křížkovský (Křížek n. Křížky)
Nebudu to sem přepisovat, je těch příjmení, a to vaše, celá stránka :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945873
Kána, Káně, Káník; Luňák, Luňáček; Krahulec. Krahulík; Jestřábek; Poštolka. Postůlka,
Slovníky :
luník, -a, masc., luňák; demin. z luň, stsl. luňь
luňák osobu člověka neſtydateho, lúpežníka a zloděje znamená BřezSnářM 165b (osobu neſtydateho lúpežníka ~S);
luník = klín tesařský Zirnmernagel.
luník = postaru prvek selen; luník jest překlad řeckého Selené, (luna, lunač. měsíc),
Toto je jenom náhodná podobnost. :-) - Já jsem náměsíčník. Luňák.
Tedy někdo bez "kůže", což může být mnoho věcí, neb lidových rčení (metafor a přirovnání) na toto téma je opravdu mnoho. Např. :
Napraviti sobě kůži. = zlepšit svoje obydlí, bydlo. Podle toho by to mohl třeba být někdo bez střechy nad hlavou.
Samozřejmě, toto je jen jedna možnost, jenom příklad.
Zkuste si projít odkaz a heslo koža (i na další straně) :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4553322&mcp=&s=djvu&author=
Jonáš, původu hebrejského; příjmení: Jonáš, Joneš, Jon.
Jonáš je mužské rodné jméno hebrejského původu (hebrejsky יוֹנָה, Jona, „holub“).
Kniha (Bible) : cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Jon%C3%A1%C5%A1
TÍR - am -ati, -AL, -án, -ání = 1) tříti 2) tírati – cválati
tirnu = perem pomáznouti
tirnúti v. trnúti
trnúti, -nu, -neš ned. trnout: chodě sirdcem zavše tirnul trnulo mu srdce; třást se, chvět se
trnúti sě, -nu, -ne ipf.; hnát se; Ojedinělý doklad
strnúti, -nu, -ne pf.; ztrnúti, -nu, -ne pf.; k trnúti
strnout, ztuhnout, pozbýt schopnosti pohybovat se
strnout, znehybnět hrůzou, úžasem, údivem ap.
(o zubech) zatrnout, trnout (ipf.)
Sr. otrnúti, strněti, vztrnúti, ztrněti
otrnúti, -nu, -ne pf., dolož též ottrnúti; k trnúti
1. [o osobě] (z čeho [ran]) otupět, znecitlivět, upadnout do mrákotného stavu nepociťování bolesti: Otrnuw [bitý] z těch ran, je sě boha chváliti a na dřěvním utrpení na ničemž poče proměny nemieti OtcA 92b (~C, ~E, ~F, odtrnvw ~B, ~D). – Srov. otrapa 1
2. neos. komu otrnout, ulevit se znecitlivěním bolestivého místa: proti bolesti zubóv [nadpis]. Vezmi peltram a rozží a jazykem nalož okolo zubuov…a to tak dlúho drž, až ť otrne LékMuz 101b. – Srov. ztrnúti [o zubech]
prosím, jaký má význam příjmení Kareš??
Děkuji za odpověď
Magda
Kareš, ze jména Karel, jméno dle obyčejného výkladu původu německého; ale plete se tu české karel (polské karzel) s významem: malý člověk (viz. Karas)
Karas ve Slezsku jmenuje se neurostlý, křovitý strom, tedy zákrsek. v Čechách pak místy říkají tak malému chlapci (karásek); karas jest také jméno ryby malé (zakrslého kapra); po polsku trpaslík sluje karzct (česky by znělo karel) a české karle, karlátko = nízký strom, zvláště slíva. Neni tedy pochyby, že karas, karach, atd. = krs, kořen kar, kr s významem malý, krátký.
Karel je celoevropsky rozšířené velice oblíbené mužské jméno, používané i hlavami států.
Jméno Karel vzniklo ze staroněmeckého slova karl, což znamená „svobodný muž“. Pod vlivem slávy císaře Karla Velikého se velice rozšířilo a v češtině, polštině, chorvatštině, srbštině a maďarštině zdruhovělo: označuje krále.
A. Kotík :
Stav vojenský :
Buben, Bubínek. Bubiška, Bubík, Bubník, Bubeník, Bubeníček
Kromě hudebního nástroje, tj. vojenského, obecního bubeníka, je to i veliké břicho, bubínek v uchu, u stroje válec, bubnování střevní, atd.
Jdou s bubnem = všem to vyzvoní. Bubeník je tak přeneseně i mluvka.
Řezáč - A. Kotík ho sice uvádí, ale bez bližšího vysvětlení.
Příjmení Řezáč bylo ve většině případů odvozeno ze zaměstnání, které jejich nositel vykonával. Mohlo se jednat o řezání řezanky, slámy, dřeva, o truhláře či řezbáře nebo o osoby, které vyřezávaly (vyklešťovaly) zvířata.
Řezáč je též pojmenování pro ptáka chřástala (dle tohoto ptáka mohl být přezdíván člověk s hlasovými problémy).
www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2010/vyznam-prijmeni-rezac-a-bina
Kryštof (další varianta je Krištof) je mužské jméno, pocházející z řeckého Χριστόφορος (Christoforos), což je složenina slov Christos, 'olejem pomazaný' a ferein, 'nosit'. Jméno bylo v oblibě u prvních křesťanů, neboť vyjadřovalo symbolicky, že 'nosí Krista v srdci'.
Kříse, Křisch, ves u Rokycan. =od názvu obce
Od kžíž nebo Kristus
Krysliti = kresliti (kreslič ???).
Creas (krés, krís), u, m., plátno tkané z příze a bílené. (od tkalce ???)
Kriset, u, m. = látka na sukné a podvlékačky.
Krysař, e, m. = krysák. ???
křístel m. = chřástal
kříš (?), ryba toho jména = parma
křížěl, -i, křížěla, křížala f. křížala (uříznutý kousek, čtvrtka jablka ap.)
Ten Dohnal se dá odvodit, že asi něco furt doháněl ... :)
A. Kotík řadí příjmení Dohnal mezi tato :
Dobíhal, Dočekal a Dočkal, Dodal, Dohnal, Dokonal, Do- koupil, Dokulil, Dokupil.
Dohnal, děj byl ukončen.
Stuchl, Stochl, Stuchlý, Stuchlík. Tamchyna
Stuchlík = skrblík
Staročeské slovníky :
ztuchnúti, stuchnúti, -nu, -neš dok. ztuchnout; zvlhnout; potuchnout, utuchnout; stát se lakomým
stuchnúti sě, -nu, -ne pf.
ztuchnúti sě, -nu, -ne pf.
k stuchnúti, ztuchnúti
ztuchnout, zkazit se nedostatečným větráním
pls poslete ne e-mail mig.fiala@seznem.cz
Příjmení odvozená ze jmen kvétin, bylin: Aloj; Barvínek; Brcal; Fiala, Fialka; Karafiát; Konvalina, Konvalinka; Pivoňka; Rozmarinka
Kottův slovník "necenzurovaně" :
Pekař, e, pekařík, a, pekaříček, čka, m. = Pomocníci pekařovi jsou : pomocník sází těsto, tenčíř dělá housky, předpecký vytápí a vyhrabuje pec, mládek roznáší pečivo. Pt. P. zadělává na chléb (dělá kvas), potom mísí (těsto v díži ko- pisti dřevěnou hněte); potom těsto lopatkou na stůl či desku, moukou dobře posypanou, z díže vyndavá či krají, na stole těsto v pecny (bochníky) válí (opálá, Šp.), pecny do slamě- nek (ošatek) neb na pevný řád (Šp.) dává, aby tam znova zkynuly, přihlíží však k tomu, aby se tam nerozběhly (příliš nerozřídly, ne- překynuly), jinak by se převáleti, převalo- vati (znova váleti) musily ; konečně sází chléb do peci, přesazuje jej, aby se, když pec ne- stejně peče, některý bochník nespálil, líčí, poličuje n. vlaží (Šp.) jej bílkovinou, vodou ? j., aby se leskl, a když jest upečen, vy- sazuje jej (z peci dobývá.
Halter = držitel
Haltung = držení, zachovávání
Soudím, že se to vztahuje k půdě. Nájemce, nebo vlastník, půdy či privilegia, popřípadě postavení. To ve ovšem jen má úvaha.
Mikeš = hloupý člověk. U Kostelce nad Orl.
= slepý
Mikeš, kše, m., Mikuláš. Šklebí se na to, jako Mikeš na jelito. Jg.
Mikešov, a, m., ves v Čechách
Mikeš, kše, m., vz Miček = Mikoláš
Mikuláš = Miček, Miči, Mich, Micha, Mik, Mika, Mikenda, Mikeš, Mikeška, Mikšík, Mikulka, Mikunda, Mikuš.
Na vaši otázku o Rakouském původu : Rakouskouherské mocnářství nebránilo pohybu z důvodu hranic, takže migrace je obousměrná. K výskytu na Kde jsme, tam je třeba si uvědomit, že absolutní počet je poměrně rovnoměrný v celé mapě, ale barvy jsou vytvářeny dle poměrného počtu. Já bych podle toho na nic neusuzoval.
Pán = Pánek, Panec, Pane, Ponec;, Ponc, Panik, Paněra, Paneš, Pones, Panoch, Panocha, Panoš, Panošek, Panuš, Panuška, Paňác, Panáček
Zdroj, A. Kotík.
rád bych se dozvěděl co znamená či jaký je původ příjmení Holemý/Holemá. Hledal jsem ho i naší v kronice, ale nic jsem nenašel.
Děkuji předem za odpověď.
M. Holemý
Podívejte se na můj příspěvek : 01.08.2012 18:48.
Ještě se podívám i po něčem jiném.
Holemý = spousta domů.
Voli nejsú tlusti, než dobře holemi a dobrého masa.
Holemý, veliký, drobet hrubý,
- kameni
- pachole,
Nohy má (pštros) holé a tlusté co holemé pachole v 15 letech.
Přeholemě, převelice, převelmi.
holemost, -i, fem., velikost,
holemý, adj., veliký, gross; stsl. golêmъ
holomek, -mka, masc., mladík, neženatec, služebník; souvisí s holemý,
Příjm.: Jan Holemy (1502), Holememu Janovi (1499). (je to tedy staré příjmení)
M. Holemý
Zaujal mě ten detailní rozbor: ad 4. Píča
Jaká je souvislost s anglickým označením: peach (čti píč) pro broskev - vzhledově není pochyb, že tvarem tu je také podoba, a i v češtině se běžně říká broskvička, akorát nevím zda je to peach s tím českým příbuzné např. přes tu latinu.
viz např.:
messyandpicky.com/wp-content/themes/messy-and-picky/images/YEE_2372_peaches.jpg
Václav, Vácslav, ze staršího Vaceslav. Vz předcház. Váce- a Gb. H. ml. I. 152., Cern. Pŕ. 25. Odvozeniny: Vaca, Vacata, Vacek, Vacena, Vaceta, Vacík, Vacín, Vacka, Václavec, Václavek, Václavíček, Václavík, Va- clík, Vacula, Vaculík, Vačlena, Vách, Vacha, Vácha, Vachal, Váchal, Vachata, Vachek, Vachen, Vachuda, Vachuška, Vachuta, Vam- bera. Van, Váňa, Vaňas, Vaňásek, Vaňata, Vaňátko, Vanča, Vančata, Vanček, Vančura, Vandas, Váné, Vaněček, Vaněk, Vaněra, Va- něrka, Vanes, Vaňha, Vaňhar, Vaniček, Vaník, Vanira, Vanísek, Vanis, Vaňka, Va- ňorný, Vaňour, Vaňourek, Vaňous, Vaňousek, Vaňoušek, Vansa, Vaňura, Vanýsek, Váša, Vašák, Vašata, Vašátko, Vašatý, Vašek, Va- šica, Vašíček, Vašík, Vašil, Vašina, Vaška, Vaško, Vašků, Vašta, Vašulka, Vašuta, Ve- cek, Věčen, Vecka, Vecko, Věch, Vena, Venas, Venca, Venclík, Vencour, Venda, Vendulák, Věnek, Veníš, Venouš, Venuš, Věšín, Vích, Vícha, Víša, Víšek. Kbrl. Sp. 20. Cf. Čern. Př. 26. a další odvozeniny v Kotk. 8. nn.
Ktomě toho : Vác = víc, Na Slov.
chtěla bych se zeptat jaký je původ jména ZOJA.
také bych ctěla vědět původ příjmení VASILIADU.
DĚKUJI PŘEDEM.
Praeceptorský. - P. trestání.
Preceptor, praeceptor, a. m., lat,, učitel; přeceptoříček, čka,, preceptůrek, rka, m.
Přikazatel, praeceptor. r. 1438
Čákorová - nevím, nedaří se nalézt.
Vasiliadu, nejspíše slovanská varianta osobního jména Vasil.
Vasil nebo Vasyl či Vasilij je mužské křestní jméno řeckého původu. Je odvozené od starořeckého slova βασίλειος (basileios) a vykládá se jako „královský“. Varianty : Bazyli, Vasil, Vasile, Vasilij, Vasilije, Vaso, Vassili, Vaszoly, Wasja, Wassili, Wassily, Wassilios, Wassylky
ZOJA, opět slovanská varianta : Zoe je ženské křestní jméno řeckého původu. Vzniklo z řeckého slova zóé a vykládá se jako „život“.
zajímalo by mě, odkud pochází příjmení Alinče a jeho význam.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
mohu se zeptat na význam jména Znoj,Rosenbaum (vím, že je židovské, i že vzniklo za Josefa II., ale neznám jeho původní význam) a Hybler? Děkuji
"Na tomto místě bych připomněl jednu zvyklost z období ranného novověku. Židovské obyvatelstvo se pro potřeby evidence poddaných a hospodářských výkazů přejmenovávalo z původních židovských jmen, mnohdy pro písaře a správce nesrozumitelných na jména nová. Jednak se do nových jmen promítala snaha po zesměšňování (Rosenbaum - ružička, Goldenstein - zlatý kámen, Silberstein - stříbrný kámen, Rosenkranz - růžový věneček), jednak se pojmenovávali podle místa původu, odkud do poddanské obce přišli - Kutnohorský, Hradecký, Třebízský, Týnecký, Netolický ....."
Příjmení "Znoj" vyvolává představu člověka, který se hodně potil znoj - pot.
prosím jaký je význam příjmení Houšť?
Děkuji
Magda
Houština, houšť = mladý les, neprostupný porost/podrost - houština vousů, atd.
Houšť, sr. Húšč.
Houšť = množství
Húšťava, y, f. = houšť, houští, hustý les,
Hustina, huština, houština, y, houšť, i, houště, ě, houšťka, y, f., houští, í, n. (hustý les, hustá porostlina)
húšč m., húščě, húště f. = houští, houština; hustota, tlačenice
Hustý. Je to husté jako kožich.
Hustý, ého, m. = soudce, rychtář, v zlodějské řeči. — H. Tráva hustá jako kožich.
Hustý; komp. hustější, hustší; adv. hustě, hustičký, hustinký, husťounký, dick, dicht. — O tekutinách. H. krev, tma, pára, omáčka, pivo, bláto. V hustých tmách bloudi. V hustie tmie. Hustá smetana (omáčka atd. ) jako kejdy; jako déšť.
— O suchých věcech. H. les, plátno, sukno (nabité, nadělané),hřeben. Husté a tlusté udělati. V. V hustie lese; hustá tráva. Rkk.
— H. = častý.
B. indický (nejpěknější) — Batistový šátek.
Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báťa Slov. baťek, -ťka m. k báťa 1. bratr, sourozenec mužského pohlaví 2. druh, milenec
Pokud ovšem to není z - Baptisté, sekta křesťanská
Baptisteri-um = křestní kaple.
Čekatel, e, m., pl. čekatelé. Č. = kdo čeká; čekanec (čekanka) = koho čekají. Š. a Ž. Vz Čekanec. — Čekatelka, y, f., die Kandidatin; -ství, der Kandidatenstand; -stvo, die Kandidaten. Rk. (zde je ta němčina namístě - kandidát)
Čekanec statku svěřenského. (dědic)
Také místní jméno :
Čekal, a, m., mlýn u Pelhřimova a samota u Rokycan
Čekal, a, m., rybník v Písecku a Mšecku.
Čekal, a, m., rybník na Slan.
Čekal. Nad Čekalem, pastviny u Pacova.
čakanec, -ncě m.
čekanec, -ncě m.
k čakaný, čakati, čekati
1. čekatel, adept, koho něco zaslouženě čeká
2. jur. čeho budoucí dědic, kdo očekává dědictví, které mu má připadnout na základě právního nároku
Sr. čakatel, čekatel, StčS počakatel
Mnohokrát děkuji.
Božetěch je mužské křestní jméno slovanského původu. Vykládá se jako „útěcha Boha, boží“.
Bozděchov je také obec. cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_Bozd%C4%9Bchov
Alespoň to tak odhaduji.
Google :
Häusler = baráčník - Kätner, Häusler, Beisasse
chalupník - Kleinbauer, Häusler, Beisasse, Kätner
domkář - Häusler, Kätner
podruh - Häusler
To je buď chromý, (ochromět)- nejpravděpodobněji, nebo od stejného základu - Ocher, chru, okr, u, m., ochra, y, f., = hlína mnoho vodnatého kysličníku železitého v sobě mající, žlutohnědá; užívá se jí jakožto barvy malířské; pálením červená, okr.
Nebo i od ochraňovat. Příjmení může být i polského původu.
Možné je také ze jména Hofman :
Ohman - od niemieckich nazw osobowych Hofmann, Ofman, te od apelatywu Hofmann ‘dworzanin’; też od niemieckiej nazwy osobowej Ochmann.
Ohmann - od niemieckich nazw osobowych Hofmann, Ofman, te od apelatywu Hofmann ‘dworzanin’; też od niemieckiej nazwy osobowej Ochmann.
Ohme - od niemieckich nazw osobowych Hofmann, Ofman, te od apelatywu Hofmann ‘dworzanin’; też od niemieckiej nazwy osobowej Ochmann.
Děkuji
Joklík, nevím, ale je zmiňováno r. 1391 Joklík, měšťan v Jílovém. To by odpovídalo vzniku z osobního jména. Varianty : Jokl, Jokel, Joklín.
Poslední sloupek : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4139169
PS : Jokelsdorf, Jakubovice na Mor. Podle toho by Jokl byl Jakub.
Polština, příjmení na Jok- :
Jok Joka Jokajta Jokajtis Jokajty Jokała Jokansson Jokasz Jokel Jokiej Jokiel Jokieła Jokiełek Jokimczuk Jokisz Jokoszewski Jokoś Jokowczyk Jokowiak Jokóbczyk Jokóbik Joks Joksa Joksch Jokst Joksz Jokszewski Jokś Jokubik Jokus Jokusz Jokuś Jokwik
Joko, a, n. = oko. Slov.
Šimon (také Simon nebo Simeon) je mužské rodné jméno hebrejského původu, (hebrejsky שִׁמְעוֹן, Šim'on). Jeho význam je obvykle vykládán jako „naslouchající“.
Šimon
Šimon, a, m. odtud: Šich, Šicha, Sícha, Šichan, Šimáček, Šimák, Šiman, Šimáně, Šimánek, Šimandl, Šimanko, Šimbera, Šimeček, Šimčík, Šimek, Šimič, Šimíček, Šmík, Šimka, Šimonek, Šimonik, Šimoš, Šimoušek, Šimůnek, Šimsa, Šimša, Šimetka
Simoník, u, m., druh hoblíku.
můžete mi prosím poradit význam a původ příjmení-Trummer,Stachura,Sikora a Czepiec.Děkuji moc za odpověd.
Stáchu, zastr. = stáli.
Stach = Stanislav, Stašek.
Síkora = Sýkora (dříve čj, neodlišovala i/y)
Síkora = policajt. V zloděj. ml. Čes.
— S. = desetník. Ve šviháčině.
Černohlavý, schwarzköpfig. Č. člověk, síkora (černohlávek).
Czepiec pol. = čepice Viz. i : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2753337
léno, lejno, -a, neutr., Lehen; z němč.: stněm. lêhen, lên
Lejna, y, f., die Giesserei. (slévárna) přípona -er = povolání - slévač ? ( záměna e-a ? )
Lejno, a, n., kal, trus, výkal, hovno člověčí.
Vaněrka z Václav.
Meluzína (Větrnice), y, f. = divá žena, bílá paní s rozpuštěnými vlasy a bosýma nohama. Jí se připisuje hučení větru. M. pláče.
Meluzína = meduňka libovonná; báječná osoba.
Meluzina, y, f., příšera báječná, kteréž se hučení a fičení větru připisovalo, pročež jí mouku a sůl za okna sypávali. M. upí (říká se, kdykoli vichřice zvuky pískavé vydává). S M-nou sůl lízati (= zemřelým býti, ješto dle pověry trochu mouky n. soli M-ně za okno dávali). Co bychom se už dnes k tomu chystali? Do té doby, kdo ví kde budeme s M-nou sůl lízati!
Větrnice, e, f. = Meluzína.
Meluzína (či Medulína) byla panna báječná, která se každého pátku kou- pala a tu se proměnila dolejší části svého těla v rybu.
Medulina, y, f. = lesní ženka bíle oděná, bledých, vážných lící.
Šianská, tady je třeba uvést nepřechýlený tvar. Šian = Chien fr. - pes; chiens = psi.
zajímalo by mě, odkud pochází příjmení Alinče a jeho význam.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Alina, y, f., jm. myslivecké feny.
Aleňák, a, m., os. jm. na Vsacku.
Alena, y, f., os. jm. = Helena.
Alena je ženské jméno, o jehož původ se vedou spory. Bývá považováno za odvozeninu z ženských jmen Helena (Světlo v temnotách, Pochodeň) či Magdaléna (Magdalská, nebo Věž), nebo za poženštění mužského jméne Alan (Svornost).
Alan je mužské jméno keltského původu a vykládá se jako svornost, soulad. Jméno Alena je podle některých výkladů jeho ženskou odvozeninou.
Alfons je mužské jméno německého původu. Další variantou jména je Alfonz. Vzniklo ze staroněmeckého slova adalfuns a vykládá se jako ušlechtilý, vznešený, připravený k boji.
Alan Alda, vlastním jménem Alphonso
Obec Číš-e jsem nenalezl, může to i místní jméno, nebo jiný tvar slova (Čisovice), či místo Číš - Číž.
man = něm zájmeno, vy, si, ty, atd.
mann = muž, člověk
(z toho se vyráběli i čepice, ?)
Kejda, y, f., obyč. kejdy. Vz toto. — K., něco hustého, kaše, huspenina, Brei. Ros. — K., tlustá ženšká, machną. (kejda = močuvka)
Kejdař, kejdýř, na Slov.: gajdoš, kejdoš, e, m. i= dudař
Kejc = kec, keď, když. Slov.
Cykasovitý. C. rostliny, cieadeae : cykas, keják, píchoš.
něm. keule = palice, kyj
- 4) kyj, kej, kejík
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3427883
Rücker - od niemieckich nazw osobowych Rücker, Ricker, te od średniowysokoniemieckiego imienia złożonego Rich , Ric heri.
Ruc - od ruta ‘roślina używana dawniej na wianki ślubne’, może też od imienia Ruta.
Ruca - od ruta ‘roślina używana dawniej na wianki ślubne’, może też od imienia Ruta.
Rucaj - od ruczaj ‘potok, struga’.
Rucek - 1265 od ruta ‘roślina używana dawniej na wianki ślubne’, może też od imienia Ruta.
Rucel - od ruta ‘roślina używana dawniej na wianki ślubne’, może też od imienia Ruta.
Rucewicz - od ruta ‘roślina używana dawniej na wianki ślubne’, może też od imienia Ruta.
Ric - od niemieckiej nazwy osobowej Ritz, ta os starowysokoniemieckiego Richizo, od imion złożonych na Rich , też od ukraińskiego Hryć, ta od Hryhor (= Grzegorz).
Ricer - od rycerz ‘członek uprzywilejowanej warstwy wojowników’, z niemieckiego Ritter; od niemieckiej nazwy osobowej Ryter; od rycerzyk.
Richa - od niemieckiej nazwy osobowej Reich, ta od średniowysokoniemieckiego riche, rich ‘wysoko urodzony, dostojny, szlachetny’.
Rickowski - od nazwy miejscowej Ryków (płockie, gmina Kutno).
Že příjmení Ricerk míří do němčiny je asi nepochybné, ještě je možnost ric/ryc (ryk, ř(r)ičet), se používalo ve spojení : "Vezmeme to rycem" Tedy rychle, silou, pořádně zabereme, přímo, trhem.
Ric-pic-bum. (to není jenom zvukomalebný výraz, ale děj) :-)
zajímá mě význam těchto příjmení: Marcaník, Suchánek, Ruman, Zetík a Šilc ¨¨
Předem děkuji
Marek je mužské křestní jméno latinského původu, které je odvozené ze jména Martius, tj. „zasvěcený bohu války“ Martovi.
Marcius = jm. římské.
Marcipán, u, m., z střlat. Marci panis prý, it. marzapane = chléb Marka, jenž jej vynalezl, z mouky, medu a mandlí.
Suchánek, nka, osob. jm. Suchar, suchár, u, suchárek, rku, m. = něco sušeného, jako suché ovoce, gedörrtes; S. masový, Fleischzwieback,
Na Moravě = třešně na stromě uschlé.
— S. = dvakrát pečený chléb
— S. — suchá větev, suchý strom
— S. na Mor. = vřed suchý, netekoucí
— S., a, m. = suchán. Ty s-re! Mor.
Suchánek. - Pan S. z Chudobic (o vychrtlém hrdopýšku).
Suchar = člověk bez smyslu pro humor.
U Suchánků = nepijí/nemají, tak nám nenalijí (budeme "sušit hubu")
Rmen rolní,Ruman roľný
heřmánek pravý / rumanček pravý
Rumáceti, rumácívati = rum, pokřik dělati, unmässig schreien, weinen. Slov.
Rumař, e, m., der Schuttführer.
Rumák, a, m. = nějaký kůň.
rum = kamení, suť, trosky
Těžko od - Zetít = Stít.
Šilc - Schilz
Schil něm. = kůra, slupka
Pro srovnání - Schild = štít (prvotní význam), atd.
Měňavosť = Schiller.
Predem dekuji
Okyptěnec, nce, m., člověk okyptený, kyptavý, kypta, kaleka, mrzák.
Okyptený, kyptavý, zkomolený, zmrzačený. Naráží na velikonočního beránka, jenž musil býti bez úhony a bez poskvrny, neslep, nechromý, bezvadný, ne-okyptěný, vůbec dokonalý.
Baltazar: Balač, Baláček, Balada, Balák, Balan, Balaš, Baleár i Barcal, Balcárek, Ba- lek a Bálek, Balíček, Balík, Bališ, Balíšek, Baloun, Balounek. Kotk.
Baltazar je mužské jméno babylónského původu. Další variantou jména je Baltazár. Vykládá se jako ochraňuj život králi, popřípadě jako Bůh ať ochraňuje krále.
Ballada. Vz Balada a přidej: B. jest název cizokrajné písně národní, název pů- vodu romanského; označovaloť italské bal- lata ve 12. stol. drobnejší básně sonettové a madrigalové. Za název epické písně ná- rodní užito nejprve v Anglicku a Skotsku slova toho ve 14. stol. B. jest báseň více lyrická, ve které nálada citu a zpěvná forma převládá. Děj b-dy rozplývá se v náladu citu, rovnaje se účinem svým účinu tragoedie. Co do výpravy básnické b. vyniká úsečnou stručností, více naznačujíc než vypravujíc. B-dami považovati můžeme z našich písní národních a básní umělých ony básně ob- sahu tragického s temným pozadím báje, pověsti duchův a strašidel v podobách svůd- ných i děsných, jako jsou národní: Rubáš, Svatební košile, Č. Toman a lesní panna atd.
Čada, čáda, y, f. = holka, děvče. Slov.
Čaďa, dle Bača = očadlý, černý chlap. Mor.
Čáda, y, f. = stará, dětinská žena.
Čad, čiad, a, m., kindischer (dětinský). Slov. — Č., u, m., vz Čada, der Qualm (kouř, dým).
čada, čáda, -y, fem., holka, děvče, Mädchen; vlastně ženské díle, z čęd-. Srov. stsl. čędo infans, filius, srbch. čedo, rus. čado, pak stč. masc. čad, čád = hoch atd., a neutr. sčědie = pokolení, stsl. ištędije progenies; přejato do psl. z germ.: kinda-, sthněm. chind, nhněm. kind, toto pak je z pův. gen-to-, z koř. gen- gignere, z něhož jest i stprus. gena = slov. žena. Czada; — Čistá čada mor., = čistá roba Blah. 174. Říkáme o ženě »čistá čada« a o muži »čistý čad«…; staří předkové říkali »starý čád« to jest staré dítě, chtíce tím pověděti, že starý člověk po druhé dítětem bývá — příjm. mužské.
původ význam těchto příjmení:
Ulman, Horníček, Obdržálek, Grebeníček
Mnohokráte děkuji
Paikrt, nedaří se nic nalézt. Ani k Pajkrt, Paykrt, není ani jisté zda souvisí s Paukrt, Paukert, Poukrt, Poukert (pouk je konec, u vejce ten špičatý).
Paikrt je asi z němčiny.
Korgól - od niemieckiego apelatywu karg, średnioniemieckiego karc ‘mądry, chytry, przebiegły, skąpy’ lub od niemieckich nazw osobowych Karge, Kargel.
Korgół - od niemieckiego apelatywu karg, średnioniemieckiego karc ‘mądry, chytry, przebiegły, skąpy’ lub od niemieckich nazw osobowych Karge, Kargel.
Korgul - od niemieckiego apelatywu karg, średnioniemieckiego karc ‘mądry, chytry, przebiegły, skąpy’ lub od niemieckich nazw osobowych Karge, Kargel.
www.kdejsme.cz/prijmeni/Korgo/hustota/
latinsky corgo = jistě; galicijsky = rokle
Mrázek, zka, m., pták. Vz Mandelík.
Mandelík = Hlídač, Holomrázek, Mrázek, Modračka, Modrák - pták -
cs.wikipedia.org/wiki/Mandel%C3%ADk_hajn%C3%AD
Mrazkovitý kůň = mrazek.
Ostruszka - od ostróżka ‘toślina kwiatowa’. ( Ostrožka ? )
Polský text - Janus Stankiewicz
zavaditi, -z’u, -díš dok. zavázat, právně zatížit závazkem
Zavaditi se s kým = znesnadniti, pohádati se
Rozsáhlý odkaz :
kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=vadil&idHeslo=410169&zpusob=heslo&Zvyraznit=vadil&hledat=fulltext&popis=&heslo=
Vojáček, čka, m. = malý voják.
Wojaček, samota u Berouna.
Kadlec, m. = tkadlec.
Tk. Této skupeniny souhlásek Čechové rádi se zbavují zamlčujíce často prvý živel její: kanice, kadlec m. tkanice, tkadlec.
Turyna .
Turyně, ě, f. = dvůr, stateček, chalupa, die Hütte, das Landgut. Viece chváliti veselú turyňku (tugurium) nežli smutný palác. Zrc. moudr. Také i jiné země má a drží a jimi vládne, všemi kraji, turyněmi, městečky, vesnicemi.
— T., město v Prusích, Thorn, lat. Thorunum.
Turyně, ě, f. = řípa.
Turynský v. duriňský, durynský
durinský adj.
durynský adj.
k Durink
„země durinská“, „země durynská“ Durynsko
Zorav, a, m. = jeřáb, der Kranich. V. Z. obecný, grus cynerea.
Jeřáb = pták bahení, grus, der Kranich.
Maroušek = Martin.
Maroušek, ška, m. = Marie.
Korenc
Korencovati = koramustyrovati. U Ronova.
Koramustyrovati koho = někoho přísně držeti, kuranzen. = bičovati kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5116473
Nic jiného nenalezeno ke Korenc.
Mockrát Vám děkuji za odpověď!
Raganova
Ragadia, e, f. = rozsedlina, rozpukání rtů. U Místka.
Šel chudý, měl dudy, on si na ně pískal. Šel ragan, měl čagan, všecko mu to ztřískal.
Ragan, ?, ?., = nezvedenec, ničema. Val.
Rag, Raga, Ragala - od raga ‘szkapa; odnoga rózgi weselnej’ lub od niemieckiej nazwy osobowej Rag.
Rag = hadr (něm.) - zda je tam ještě jiný význam nevím
PS : Je někdy dobré být za rabiáta, neb o dobrákovi si mají lidé tendenci myslet, že je to blbec. O raubíři ostatně také, ale neříkají to aspoň nahlas. :-)
Také krajově = hlupák; Mikula = vadivá žena (jako u některých jiných jmen).
Golasz, možná jde o zveličený výraz z góľa.
Golaz = Holas
Góľa, y, m. = bogdál, čáp. Slov. Rr. Sb., Ssk. — G., os. jm. Slez.
Gola = holub kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3888313
Pro srovnání :
kolč, golč, -ě, masc., tkaná látka, obyčejně s modrými pruhy; stněm. kölsch, golsch, goltsch atd., vše z kölnisch t.j. z Kolína n. R , a z toho dále střlat. calcia, golcia atp.
calcia = obuv, lat.
Janus Stankiewicz uvádí pouze výčet, bez výkladu :
Gol Gola Golab Golabek Golabińska Golach Golachowicz Golachowski Golaciak Golacik Golacińska Golacka Golacz Golaczek Golaczewska Golaczyk Golaczyński Goladziewska Golajczyk Golak Golakiewicz Golakow Golakowicz Golakowski Golał Golan Golanczyk Golanek Golania Golaniak Golaniec Golanik Golanka Golankiewicz Golanko Golankowicz Golankowski Golanowski Golanski Golant Golanta Golanty Golań Golańczyk Golański Golar Golara Golarc Golarczyk Golarka Golarowski Golarska Golarz Golas Golasa Golasiak Golasiewicz Golasik Golasiński Golaska Golasowicz Golasowski Golasów Golasz Golasza Golaszczyk Golaszek Golaszewicz Golaszewski Golaszowska Golaś Golat Golata Golatowski Golatycka Golatzka Golau Golawiec Golawski Golazka
gola, z maď. v. bocian = čáp golier, límec gomba, veliký kulatý knoflík kovový, jaký vidíme u cikánských kotlářů; gombík, gombička = malá gomba nebo knoflík vůbec; gombačka, jehlice (s kouličkou); gombovaný, vygom-bičkovaný = gombami ozdobený
Gola = ital. hrdlo, hrdelní hlas
Gola = emberiza hortulana, strnad zahradní kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2526407
Gola = gula, koule
Gola = holá (hlava) pol.
Místní jména ve slezku : Gola, Golasovice
Může to být něm. Halb počeštěné koncovkou.
Nebo je to i něm., ich = já; tedy asi polovičník.
Halb = polovina; a to by mohla znamenat půlláník/pololáník, sedlák hospodařící na polovině lánu
halb = polo (např. pololáník / halbbauer, halblehner)
chci se zeptat na význam příjmení Klouda a Nevěčný. Děkuji za odpověď.
Klouditi, il, ěn, éní. — co: čistě pracovati, sauber, nett machen. — Ironicky = daremně, nehezky dělati, křesati, verwerfen. Ten to kloudí! na Mor.
Kloudný = kalý, hodný, způsobilý, hübsch, sauber, artig. K. vec, šat, člověk, dílo, jídlo.
Kloudnosť, i, f., hodnosť, způsobnosť, Hübschheit, Nettheit.
Nevěčný, zeitlich, nicht ewig. (časově, není věčný)
Veceti, zastr. = praviti, říci, sagen, sprechen. Z toho slovesa užívali staří : vecech (1. os. sg. ), vece (3. os. sg. ), vecechu (3. os. pl. ), vecesta (dual); my užíváme toliko tvaru: vece = pravil, a, o, řekl, a, o. Vece je 3. os. sg. aor. II. od vecati n. veceti, kmen vět.
Več = obec, www.mapy.cz/#q=Ve%25C4%258D&t=s&x=21.834935&y=48.410290&z=12
Nevěčný může být i zkomolené nevecný = nemluva. (Proč by měl mít někdo příjmení ve významu smrtelný ?)
Z něm. Schultheisz, Schulze = rychtář
A. Kotík :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945955
Rychtář :
cs.wikipedia.org/wiki/Rycht%C3%A1%C5%99
Jako jméno to může být i zdrobnělina od jména Fridolín.
zajímá mě význam příjmení Bartošík, Lukáš, Zelníček, Bouža
Předem děkuji
Lukáš = z osobního jména; Jméno pochází z latinského názvu oblasti Lukánie a označuje jejího obyvatele.
Zelníček, čku, m., der Sprossenkohl : bruselský, vysoký, nízký. — Z. = zelník, vdolek zelný. — Z., čka, m., osob jm. Šd.
Zelníček, čka, m., peritelus, brouk.
Zelňák, u, zelňáček, zelníček, čku, m. = zelník, vdolek zelím naditý, der Krautkuchen. Na Mor.
Kapusta růžičková (pupenatá, zelníček)
Bouša, dle Bača, Bouše, os. jm., z Boleslav (osobní jméno)
Bouša, e, m., nadávka
Boleslav - Odtud: Bolech, Boleška, Bolek, Bolka, Bolen, Bolín, Bolina; Bouša, Bouše; Boch?, Bošina?
chci se zeptat na význam a původ příjmení Amler,
děkuji.
Kinder = dítě; mann = muž, človek.
Amme = chůva, kojná, odchovatelkyně.
Ammer = strnad
Machyłov, a, m., mlýn u Vilměřic.
Machynovati, machiniren. (F. Š. Kott)
Pliska, y, f. = sýkora lužní. Šír. Pt. — P. = konipásek pták.
Pastýrka (pastýřka) = pastrka, pliska.
Hvízděk, ďka, m., třasořítek, pliska.
Martinák, u, m. = hrozen dozrávající k sv. Martinu.
Martin. Odtud: Martínek, Martiník, Martinka, Martinec, Martinák, Martinů; Marta, Martan, Martilík, Martys, Martoch. — Od jmen Martin, nebo Marek nebo Mauritius pocházejí obměny tyto: Mareš, Mareška, Ma- ryška, Maršík, Maršíček, Marša, Maršák, Maršal?, Maršálek?, Maršan, Maršat, Mar- šata, Maršoun; Mářa, Marák, Maralík, Ma- rušek, Maraška, Marat, Marát, Mariska, Maroch, Maroš, Marousek, Maroušek, Ma- runa, Marsa; Márold.
Možno i od jména místa, obce.
chci se zeptat na význam příjmení Barek - Barková. Děkuji za odpověď.
Barkář, e, m. = lovec barek, koroptví.
Barka, y, f. = koroptev (u pytláků). — B., baruška = jehniatka,
púzalky, kočičky, květné puky rokyty.
alter lat. = 1)jeden (ze dvou), druhý
2)druhý, jiný
3) protivný (oporující), alter factio - druhá, protivná strana (protistrana)
Z lat. do němčiny, kde alter = starý; altera = proměnlivý.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3761618&mcp=80779&s=djvu&author=
Neustálený zápis :
Ketzel (Kezel, Kötzel) Jakub z Rottendorfu Ked (Ketzel) z Rottendorťu; Ketzel (Kezel, Kótzel), Jakub z Rottendorfu; z Rottendorfu Jakub Kezl; Kecl Hradecký Matěj; Kezelius Jiří Bydžovský;
Nejspíše jde o příjmení odvozené od jména místního Kožlí, nebo něm. Ketz, v Dol. Rak.
Půjde o německý původ, buď od slova Ketze = kacíř, nebo Kotze = houně
hurt = kvap, postrk, rychlosť, kvapná síla, hřmot,
Hurtaj, hurtoš, e, m. = člověk basového hlasu a rychle mluvící.
Hurtoš, e, m. = sprosťák. Slov.
Hurtasit = zhurta volati, naléhati, lát (hartusit, hurtusit)
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945937
Opršalý, v již. Čech. = sešlý
Opršalka, y, f. = věc opršelá, opadaná
Opršek, šku, m. = opršalka ku př. ovoce, květ, růže oprchané.
Ovesný = planý, jalový. Mluvil o-né řeči. Laš.
Ovesný. O. fara (nevýnosná).
Ovesný, ovesní, co z ovsa, na oves n. v ovse jest. O. mouka, kaše, role (ovesniště), strniště, červ, myš, sláma, kroupy, plat, chléb
Ovesný. Ku pšeničnému chlebu třeba máslo a ku o-nému hľad.
Ovesný. O. slavnosť (svěcení ovsa).
zajímal by mě význam přijmení Rábek, Sitta.
Předem děkuji za odpověď.
Slovo robota bylo známo již v 17. století, ve významu otrocká práce poddaných. Mírně pozměněné jej poprvé ve významu stroj použil český spisovatel Karel Čapek v divadelní hře R.U.R. Slovo mu poradil jeho bratr Josef Čapek, když se ho Karel ptal, jak umělou bytost pojmenovat. Původně zamýšlený labor zněl autorovi příliš papírově.[1][2]
V češtině bylo původně slovo robot výhradně neživotné (podle vzoru les; množné číslo roboty). Pro inteligentní roboty (podobné člověku) se (obvykle ve vědeckofantastické literatuře) dnes běžně používá životné skloňování podle vzoru pán (množné číslo roboti). Neživotné skloňování se stále používá pro průmyslové a jiné člověku nepodobné roboty (příkladem je tzv. „kuchyňský robot“). cs.wikipedia.org/wiki/Robot
„Jsi šlechtic, anebo rab?" „Rab, moji pánové — bídaý mrzák; chodím po žebrotě."
Rabek, bku, m., v Krknš. = polička na stěně.
Rabák, a, m. = darebák. U N. Brodu.
— R. = kdo při hře v karty raboval.
— R. u, m. = rabovaná karta
Rabák, u, m., drsnící rám, v souken., der Rauchback.
Rabach, rebach, u, m. = rabati, užitek. Žid má při tom r. (dnes rabat)
Raba, y, Rabice, e, f., řeka ve Štýrsku a Uhřích, der Raabfluss; řeka v Krakovsku. — R., v pol. - roba, nevolnice
Raba, y, f =: stará kráva. Hluboká.
rabbi, židovský učenec a učitel, mistr
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3762345&mcp=80796&s=djvu&author=
Votoš = veteš. Slov.
Votoch, u, m. = poslední čtvrť měsíce.
Votovati = hlasovati, hlas odevzdati; o něco se usnésti, abstimmen, votiren (votieren), beschliessen.
zajímá mě význam přijmení Nárožný
Děkuji
— N., hřebík do krovu. I chytá se nárožníků stěny (v po- vodni).
— N., a, m., snad poddaný, který za půdu sobě postoupenou nárožné platil.
— N., vlastník nárožního domu.
mám vzkaz pro tyto dva tazatele:
Anonym 278509 - 16. 8. 2011 - 16:11: Příjmení MATAJ
Anonym 258870 - 5. 4. 2011 - 19:46: Příjmení MOTTL
Ohledně příjmení Mataj je tu již odpověď, že se jedná o slovenské příjmení. Ale je klidně možné, že je, do této slovenské podoby, odvozeno stejně jako příjmení Mottl, tedy z hebrejštiny přes němčinu.
Ohledně příjmení Mataj to nevím jistě, ale mám ten pocit.
Každopádně pojednání o příjmení Mottl najdete na tomto odkazu - na stránkách Ptejte se knihovny: www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/prijmeni-mottl
Mějte se oba/ obě hezky.
Jana
máte někdo představu o významu jména Kundra
díky
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945875
nemá jméno KUNDRA původ z Indie?
Hettner - od niemieckiej nazwy osobowej Het (t)ner, ta od Hettler, Hettner ‘ten, co pasie kozy’.
Hettman - od hetman, ze staropolskiego etman, hetman, hertman ‘wódz, dowódca’, też od niemieckich nazw osobowych Hertmann, Erdmann.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=776 (podobných příjmení je tam vícero)
U slova Hetman = hejtman (heitman), se uvádí původ z polštiny, a hejtman z němčiny. ???
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3445 (poslední věta)
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8211 (druhý dotaz)
Děkuji.
...jeden lán v Malících. V listině píše se „in Malich"...
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4290190
A. Kotík :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945870&mcp=&s=djvu&author=
Małoch - XIII w. w grupie nazwisk pochodzących od mały, także od imion złożonych typu Małomir.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=812
Málo pravděpodobné je od vázat (něco, nebo být vázán k někomu - vazal). To samé platí o vozher, vozhr, ozhr = usmrkanec (odvozeno od vozhřivky), a vážit či vozit.
Sufix -eň. V tomto užití je to pro češtinu nezvyklé, tady by bylo spíše na místě -on (takové slovo v češtině není). Kloním se k tomu, že to je z jiné slovanské řeči (přesněji to nejde).
Sluga = sluha (ve většině slov. ř.)
Slug = slimák, praštit, rozdat (si); (to i v jiných řeč.)
Polština :
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=825
pera = ústa, rty, pysky (mimoto i peří)
pera = plněný knedlík
šiš = plněný knedlík
Perlík, u, m., veliká železná palice. U ko- vářů veliké kladivo; též kovářské kladivo, jímž se díry probíjejí
Pemrlice, e, f., perlík, kladivo zubaté, kterým kámen mlýnský se křesá
per = uhoď
Šišpořec, řce, m., aldetum (inter herbas). Rostl. šišvorec = puškvorec
Šišák = lebka, přílbice chocholem zdobená,
Kalaba = řídké bláto. U Turn. — K. = mrzutosť. Val.
Kalaba - Budeš v pěknej k-bě (ostudě a p. ).
Kalaba = žváč, Na Mor. - pleskač, žváč, darmotlach
Kalaba = močál. U Smidar.
Kalabina, y, f. = močál. Vz Kalaba. U Nepoměřic. — K-ny = dve asi po metre dlhé drevá pri vrchu spolu sbité a na vrch strechy tak položené, že jedno jednou, druhé druhou stranou strechy dolu visí, aby vrch (kalenice) slamenej strechy pevnejší bol.
kale- nec (došek, obalený v kalu)
kalaba (bláto a dešt)
Kalába, opletačka, nepříjemnost: Ty bys ňa do pěknéj kataby přived (val.). Kalabusovat, klábositi (Jevíčko); kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4118700
A. Kotík :
kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=monograph&text=kal%C3%A1b+monographId%3A%2822709%29+
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ale%C5%A1
Vaněk = od osobního jména Václav
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945836&mcp=&s=djvu&author=
frazém
poradit se s Vaňkem − dát se na útěk, zejména ze strachu, (zbaběle) utéct
Klesniti, il, ěn, ění = klestiti (stromy). V Opav. Pk. Také na Slov. a na Mor.
Klesnič, e, m. = klestitel, der Baumab- schneider. Slov.
Chronúti, zastr., zasténati, myslí kles- nouti. Jir. — čím. Ježíš chronul duchem a zamútil sě sám. — Opět chronuv sám v sobě přišel k rovu. Živ. Jež.
Dekadence, e, f. = klesnutí (o 1/2 tonu v hudbě); mravní d. = zpustlosť.
Jungman : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4553235&mcp=99218&s=djvu&author=
Ctibor Šifalda
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945940
Šifalda = Šivalda : kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3946009
Počínaje šif (z něm. Schiff) loď, a s tím spojená řemesla/povolání, až po perníkáře : šiflík = perník.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4555633&mcp=99227&s=djvu&author=
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD
Janusz Stankiewicz :
Krais - od niemieckich nazw osobowych Kreis, Kreisch, te od średniowysokoniemieckiego krei? ‘linia w kształcie koła’ lub od średniowysokoniemieckiego krei?, kreisch ‘krzyk przerażenia’.
Kraisel - od niemieckich nazw osobowych Kreis, Kreisch, te od średniowysokoniemieckiego krei? ‘linia w kształcie koła’ lub od średniowysokoniemieckiego krei?, kreisch ‘krzyk przerażenia’.
Atd. :
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=810
amálka2
28.12.2011 08:37 (a následující diskuze)
Anonym304954
29.12.2011 13:58
Posker - od niemieckiej nazwy osobowej Posekardt, ta od nazwy osobowej Boshar(d)t.
Remtiti = drkotati jazykem.
A. Kotík :
Ze jména Remsa utvořeno sloveso remsati, remzati, obyč. s přídechem h (hremzati) = hrýzti.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945920
77. k poznámce 7. dodej: V jižních Čechách a na Slovensku remsati (remcati, remzati) -= štěbetati, tlachati.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3946012
Remstati = remtati, hrýzti
Remsati = remtati. — U Kr. Hrad. Kšt. — R. = hubovati, bručeti.
Remtiti = drkotati jazykem.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5123362
Amrosz - od imienia Ambroży, z łacińskiego Ambrosius, a to z greckiego Ambrósios, od przymiotnika ambrósios ‘nieśmiertelny’. W Polsce imię notowane od XII wieku jako Ambroż, Ambroży, Jambroży.
Nedaleko Tripolisu leží vesnice obývaná výhradně židovskými kováři. Jmenuje se Amruz. - Židovské zprávy Stránka periodika; Výtisk: 28.9.1928
Amrhele, e, f., amarelle, amarelka, ha- mrale, hamrhle, hamrně. - z ital. amarella a to z lat. cerasum armeniacum.
Zimandl Janů (r. 1635, str. 31; 1638, str. 43; 1640, str. 49); druhý z nich je psán na str. 166 (běží podle všeho o padesátá léta 17. století) Simandl Jany, a je to skutečně asi táž osoba.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3902
Šimon, a, m. odtud: Šich, Šicha, Sícha, Šichan, Šimáček, Šimák, Šiman, Šimáně, Šimánek, Šimandl,
ziermann ?????
PS : K úvaze je i zima a zem (slovanské jazyky), a něm. osobní jména.
Stejně jako odpověď 05.10.2010 09:42
Havel, vla, Havlík, a, Havlíček, čka, m., Gallus.
Havel = české křestní jméno latinského původu
Svatý Havel byl irský mnich, misionář, který působil v oblasti Bodamského jezera.
Mužské křestní jméno Havel má latinský původ. Jde o počeštěnou podobu maďarského jména Gál. Pochází z latinského označení Gallus s významem „Gal, obyvatel Galie“. Latinské slovo „gallus“ se přitom překládá jako „kohout“ (Galie je tedy zemí kohouta).
http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne-svatky/havel-289/
Nápravník také = nájemník od XVII. století. Čes.
Nápravník, a, m. = kdo dělal nápravy.
Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Nepravník, a, m. = nápravník n. svobodník, protože nápravníci nižádnému soudu, kromě králově, poddáni nebyli.Vasall. - nápravník, lat. vasallus.
nápravník m. držitel léna, „nápravy“
— Vladař, úředník, Amtmann: lékaři, hvezdáři, naprawniczi zemščí i všicni úředníci prefecti, officiales
— Kolář, Wagner
náprava f. náprava, napravení, opravení; odškodné, náhrada; nemovitost nebo různé výhody poskytované lenním pánem za prokazované služby; prostředek, pomůcka, zařízení, nástroj
náprava f. = dostiučinění, odvolání; náhrada; mzda; — úřad, prefektura; — ves nebo polnosti propůjčované za služby někomu
Náprava :
1. (čeho[poškozeného]) oprava, opravení, uvedení do náležitého stavu
2. med. (čeho [vykloubené, zlomené kosti ap.]) narovnání, srovnání, napravení
3. (čeho [nesprávného]) náprava, napravení, uvedení na správnou míru
4. jur. náhrada škody
5. jur. náhrada za lenní službu poskytovaná od lenního pána (zvl. nešlechtici) propůjčením nemovitosti, ochranou, popř. jinými výhodami
6. jur. nemovitost poskytovaná lenním pánem vazalovi v lenním poměru (zvl. nešlechtici) za prokazovanou službu, lenní nemovitost
7. (k čemu) prostředek, zařízení, nástroj
8. náprava, část vozu nesoucí kola
Ad 5: za lat. provisio stč. též opatřenie; za praefectura též panstvie. – Ad 7: za lat. instrumentum stč. též náčinie, nádoba, nástroj, oružie, příprava, stroj
http://vokabular.ujc.cas.cz
Bulko, a, n. — B. = jablko. Oko samo je buľko, na tom buľku je bielka a na tej bielke je krúžik lebo čierny, lebo sivý atd. Slov.
bulko = bulva
Opršalka, y, f. = věc opršelá, opadaná
Oprščený = opařitý. O. slunko = ohnivé, žluté, sálající. Laš.
Oprščený čím. Stěna krvú o-ná (postříkana).
Oščádati, na Mor., sparen, geizen. - lakomec, skrblík
— U Přerova a Kobylí o. se = ostýchati se, sich scheuen. Neoščádej se a vezmi si chleba. Neoščádej se vzíti cep do ruky (= neleň, nezdráhej se, neošklivuj si). Odtud nadávka: oščádal = lenoch.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945934
Mozga - od mózg ‘zespół najwyższych ośrodków czuciowych; umysł, rozum’.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=814
Ono se nechá užít v různém kontextu. I v otázce pro naše předky tak důležité, jako je víra. pak to znamená jiné víry.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2753869
Samozřejmě je možné i dle nějaké příhody z níž vznikla přezdívka, to je ale méně pravděpodobné.
Manďavý = levák, manďák. Na Mor. a Slov.
Krchňák = manďák, mahdák, galák; Levák, Levoručka.
Záleží i na tom jaké jaký je původní polský tvar.
Např .
Madał - w grupie nazwisk pochodzących od imienia żeńskiego Magdalena. Imię to zostało utworzone od biblijnej Marii z Magdali. Nazwa miejscowa Magdala jest pochodzenia aramejskiego. W Polsce imię znane od XIII wieku. Notowane było w formach Magdalena, Magdalana, Magdalina, Mandalena, Madlen.
Madał - w grupie nazwisk pochodzących od podstawy mad-, por. mada ‘bloto’, madać ‘majdać, bawić się’, imię Magdalena, Amadeusz.
Alternativou je Dydymus (Didymus) = dvojče, z lat.;
Didimus = sv. Tomáš,
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3206155
Základem mužského křestního jména Tomáš je aramejské תום Tóm, resp. se členem תומא Tómá (dříve teómá), které v překladu znamená „dvojče“. Toto označení dostal jeden z apoštolů, který šířil víru v božství Ježíše („nevěřící Tomáš“).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1
Je možné i z Daddy = tatínek; a pod.
Diddy (vlastním jménem Sean Combs nebo také známý jako Puff Daddy)
Vzhledem k tomu, že v Česku je příjmení Dyda (4x), a to je zřejmě původem z Haliče (Polsko/Ukrajina) tak je relevantní toto :
Dedyło - 1484 (KrW) od różnych podstaw na dyd-, por. gwarowe dydać ‘dyndać, ssać z piersi’, od ukraińskiego did, didko ‘dziad’.
Dedyński - 1491 od nazwy miejscowej Dydnia, dawniej Dednia (krośnieńskie, gmina Dydnia).
Dydych - od różnych podstaw na dyd-, por. gwarowe dydać ‘dyndać, ssać z piersi’, od ukraińskiego did, didko ‘dziad’.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=769
Elvan = Elvangen -> Ellwangen / město - http://cs.wikipedia.org/wiki/Ellwangen
Gofroň
Kofroň, ě, kofroun, a, m., zub z pořádku vyvstávající,
Kofroň = člověk, jenž rád mluví i o věcech, jimž nerozumí. U Úpice.
Kofroj, e, kofroň, ě, m., zubáč,
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945878
Kupec, z germ., got. kaupôn, sthněm. choufôn.
Od prvku ne, ale je možnost (malá) od kuplovat. Kuplovna = slévací, rozpouštěcí pec. Německá přípona ale českému slovo nepřísluší, stejně tak jako kupa = hromada.
A. Kotík řadí k příjmením vzniklým z národnosti :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945961&mcp=&s=djvu&author=
J. Jungman; národnost a němý (předkové také jinak skloňovali - šel do Němec, místo do Německa, tak to může být i Čech co se vrátil z Němec, tedy zcestovalý) :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4553842
Nu a potom máme přejatá posměšná označení : Němec = Alzheimer (dnes); průjem, běhavka (dříve). Nebo němkyně, to je zkrácené označení německé myši (potkana).
Fr. Št. Kott :
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=N%ECmec&idHeslo=174378&zpusob=heslo&Zvyraznit=N%ECmec&hledat=fulltext&popis=&heslo=
Různý zápis příjmení Němec :
Niemecz; Nyemczo 1380; Nyemczonis 1398; Nyemecz; Nyempczowe; Nemczonis
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx
A v polštině je to obdobné.
Zajímalo by mne, co dcera tvrdí.
Poura, púra, y, f., hrdost, der Hochmuth, zast.; Cf. Vzpoura.
Půra, y, f., v horn., náčiní k vození rudy, kolečko, der Schubkarren. Vz Purník. Běhati na půře.
Půra, y, f. = vrtací rourka ? knoflíkářů.
Půra v horn. z něm. Bahre. - nosítka, máry
Kotschy - od staropolskiego kotczy ‘powóz’ lub od staropolskiego koczy ‘koci’.
Tak to vypadá, že oba něco převáželi. Na první pohled by to člověk neřekl. :-)
Dvojhláska ou se zapisovala dříve jako au, a také se proměnila v ú (ů). (auplněk, austí - úplněk, ústí)
Goltz
Golčův Jeníkov = Gotsch-Jelnikau
Martin Maxmilián, svobodný pán z Goltze. Ačkoliv přídomek z Goltze svádí k domněnce, že se jednalo o německého šlechtice, ve skutečnosti rod pocházel z polského Golczewa. (patří k Golčův Jeníkov)
Ještě to doplním později.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=772
Godard - od niemieckich nazw osobowych Gothard, Godhard.
Golcz - od staropolskiego golc ‘golec’ lub od niemieckiej nazwy osobowej Goltz, ta od słowiańskiego rdzenia gol- ‘goły’.
Takže buď od některého německého osobního jména, nebo od holý (buď lysý, nebo nemajetný), případně i od místa (obce).
Zich = Sigismundus
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4556700&mcp=99233&s=djvu&author=
Zmut = Betrübniss (zármutek, žal, lítost, smutek)
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5123941
Zrun = Zruta ??? (zdůda ???) - něco velkého, ohromného (monstrum)
Zrutina = zřícenina
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4556799&mcp=&s=djvu&author=
Zrůn (Zrün) = zürn ??? durdit se, vztekat se, mít zlost
Zrun není, s velkou pravděpodobností tvar slova zřít. I slovenština pod pojmem zrut uvádí - žrout, případně v jiném tvaru - zrýt.
http://slovniky.korpus.sk/?w=zrut&s=exact&c=9dec&d=kssj4&d=psp&d=scs&d=sss&d=peciar&d=ma&d=hssjV&d=bernolak&d=obce&d=priezviska&d=un&d=locutio&d=pskcs&d=psken&ie=utf-8&oe=utf-8
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=808
Klor může být i Klar, němčina = jasný, čistý, atd. http://translate.google.cz/?hl=cs&tab=wT#de/cs/klar
Viz 12 řádek odspodu :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=940814
Kotaliti, kutaliti, kotouliti, kutouliti, 3. pl. -li, il, en, ení; kotáleti, kotouleti, kutá- leti, kutouleti, 3. pl. -lejí, el, en, ení; kotá- lívati, kotoulívati, kutalívati, kutulívati = váleti, kouleti, wälzen, rollen. — co kudy: soudek po pokoji. Us. — kam: soudek do domu. K. v kuželky. Da. - - čím, s čím. Kutalil tím sudem, s tím sudem. Jg. — se odkud: s vrchu. — se s čím. Ten sud se kutalil i s pivem. Jg. — se kde: na posteli. Ros.
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=Kotaliti&idHeslo=115678&zpusob=heslo&Zvyraznit=Kotaliti&hledat=fulltext&popis=&heslo=
Buchholz = bukové dřevo
Pravděpodobně dle jména obce
http://www.mapy.cz/#!q=Buchholz&t=s&x=12.962352&y=54.159193&z=12
2) dítě
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2753307
Beba (bebati = dětsky žvatlat, brečet, atd.) :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5121290
bebe, bebi, bobo, atd = dětská řeč.
Bebi, Bebe, atd., os. jména :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5121291&mcp=&s=djvu&author=
Přidám odkazy ne domácké jména - Bebinka (Bedřich), Bonda, Bondík (Bohuš)...
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2368
A moravské varianty :
S těmito příponami se setkáváme na př. v mor. blafúňat (štěkati), ve frenštátském blavonit (tlachati) a v českém žadonit, žebronit. Slovesa, která sem patří, jsou: mor. babúňat (hřmotiti), babóňat (kutiti, choditi bezúčelně sem a tam), bobóňat (přehledávati), s.-charv. boboniti (hřmotiti) a dial. ukrajinské babonyty (čarovati). Podstatná jména: stč. bobonek, pobonek (Příruční slovník uvádí tvary: poboněk, pobuněk, paboněk, pobuňka, poboňka, paboňka, pabuňka) s významem „pověra, čáry“ a odvozeniny: bobonkář, pobonkář, „člověk pověrčivý“, slovenské bobonar, bubonec „člověk bigotní“, poboňkovati [uvádí Jungmann] „namluviti někomu, aby věřil“. Základem všech těchto slov je zvukodobná představa „hřmotně si vésti, sem tam choditi a něco kutiti za mechanického odříkávání, mumlání“. Babuni - bogomilové jsou tedy lidé, kteří „věří v domněle správné odchylky od pravé víry a se zvláštní horlivostí je vyznávají atp.“.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3744
PS : Na Krameriovi je toho hodně a člověk si na to nedokonalé (pomocí OCR) hledání musí zvyknout. Chce to více variant slova a velkém výskytu hledat pouze v dané monografii, v krajním případě i podle hesel fyzicky (Jungman - jiná abeceda; Thám - švabach).
chtěla bych se Vás zeptat na původ a význam příjmení "Sykáček".
Děkuji
Sykač = sykající, der Zischer. — S. = stříkač, der Spritzer. Slov.
Sykačka = která syká, die Zischerin. — S., na Slov. = stříkačka, die Spritze. Sykačkami na dřevo hořící stříkati.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945900
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945864
Zikmund. Odtud: Zich, Zicha, Zicháček, Zika, Zika, Zikán, Zikeš, Zikuda, Zikula, Zyka, Žíha, Žicháček, Žižek a Žížek, Žižka, Žižulík, Sigmund, Sika, Sikan, Sikeš, Sikmund, Sikyta, Syka, Sykyta. Kbrl. Sp. 9., 12., 20. Cf. Odvozeniny v Kotk. 36.
Zikmund, lépe: Sigmund ze Siegmund, Sigismundus.
Lazec, zce = lezec.
- L., Laas, ves u Mor. Budějovic; Lasetz, ves u Příbramě; Losnitz, ves u Chvalšin.
- L. = vrch u Plánice.
Lazec = forficula auricularia - škvor obecný
Laz = lesnatá, jednotvárná, dlouhá rovina sklonná horní. V jihozáp. Čech. láz, pl. lázy i láze. Lazy, na Mor. paseky, kopanice = u prostried hôr vyklučované, vyortované pole, lúky, pastvy, zahrady a uprostried týchto domy i hospodárske stavby jednotlivých majitelóv a rodin. Slov. Lúky na menších vrchách, na úbočiach menujeme lazy. L = zoraný sklon, svah vrchu. — L = novale, novina, role posud neorané. — L = pole o samotě živým plotem ohrazené. — L. = otvor v plotě. Slov. — L. = les ve Přečkovicích u Luhačovic. Na Lazích = les a louky mírného svahu u Dalečína. — L, sam. u Hrozenkova; Laas, ves u Strakonic a u Stříbra: L. Horní, Ober-Laas, ves u Březnice; L. Dolní, Unrer-Laas, ves u Příbramě. V Lazu u Příbramě mají mašinu na knedlíky; odtud mají název: Mouka z Lazu.
můžete mi prosím zkusit zjistit, jaký význam má jméno Kadoch? Mělo by být z němčiny.
děkuji
Podívejte se na tenhle odkaz, je tam záměna é, ie, za ý, í, případně y, i.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4118535
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4118416
dénko n. (demin. z dno) dýnko
dno : http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=dno
dynko = víko -Ostrava
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=541
Pokud je to z němčiny, tak je to značně zkomolené (nebo profesní žargon). Spíše je to však čeština, augmentativum. Nejspíše od kada = káď
Kadář, bečvář, Böttcher. Na Slov.
Ono může být základem i to co se nabízí = kaditi.
Od kádě to může být v jirchařství (nelibě vonící práce). Nebo zase rybníkářství. Odkazy na nositele toho jména z obou oborů.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4212398
Obchodník v kůžích :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4338425
https://www.ontola.com/cs/di/puvod-a-vyznam-prijmeni-4
Olenočinová
- od imion na Ol-, typu staropolskiego Olena (= Helena), Oleksander, Oleksy lub od wschodniosłowiańskiego oleń ‘jeleń’, prasłowiańskiego olen?.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=547
http://genealogie.taby.cz/viewtopic.php?f=16&t=6330
Seidel = žejdlík
Žejdlík; Střhněm. sídelín sídel = seidel a to z lat. situla.
Ž. = míra sutých i tekutých věcí. Osm ž-ků = 4 masy = 2 pintě. V. 24/5 žej- dlíku = litr. Vz Máz, Litr. Dle míry Přemysla Otakara z r. 1268. ž. = dvě půlky, půlka = 2 čtvrtky (hrstky), tedy žejdlík = 4 čtvrtky, odtud slul kvarta, kvaretka, das Quart; ve Slez. posud kvaretka. — Ž. = tolik nápoje, co se do žejdlíka vejde.
Richter = soudce.
odtud rychtář = městský soudce (původně, již za Otakara II.), později pověřený soudce, vlastně vykonavatel moci, vrchnostenské/královské (do r. 1848). Zast. a lid. představený obce, starosta (po r. 1848).
- rada, -y m. člen nějakého sboru, svazku, sdružení, korporace; hodnost n. titul laika zasedajícího v jistém sboru veřejném.
- rada = arch., vyšší úředník, zpravidla vysokoškolsky vzdělaný, v rozmanitých oborech veřejné správy; jeho hodnost, titul; čestný titul, hodnost zasloužilých osobností, vysokých hodnostářů.
Váš děda si si příjmení počeštil, nikoli změnil, ten rozdíl ve významu není zase tak veliký, zejména v chápání významu Richter té doby (po r. 1848).
Chaloupka, zdrobnělina, chalupník. Pro naše předky vlastnictví nemovitosti a k ní náležejících polí znamenalo společenské postavení.
Chalupa, y, chalup, i, chaloupka (str. chalúpka), chaloupečka, chaloupčička, y, f. = chatrný domek, chatrč, chýše, chata; malá.
Mikan = Mikuláš
Jandík = Jan
Hořínek, nka = hořavka, ryba. Č. Třeb.
nebo od místa Hořín
Hořinka = conringia adans, rostl.
Besedič, koncovka vypadá jako jihoslovanská. Význam je v češtině podobný, slovinsky Gogle udává význam slovo.
Podle výskytu v ČR by to mohlo být ( mužských nositelů). http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Besedi%C4%8D/hustota/
Besediti = mluviti, hovořit — s kým o čem.
Paseka = několik o samotě stojících chalup od osady vzdálených. Val.
Mýť = paseka
Paseka = tŕňová ohrada. — P. = mlýn u Nošovic na Frýdecku.
Paseka, y, f. (zastr. pasek), od posekati, zde se starší pa místo novějšího po udrželo, vz a se střídá s o. — P., co po sekání zůstalo; tak slove p. částka prkna na konci, která nejsouc pilou dořezána dosekati n. ulomiti se musí. — P., na Mor. polévka z jitrnic. — P., klesť. — P., hromada, kupa. Ležeti pasekou (vedle sebe, hromadně). — P., les posekaný n. k posekání určený, mýtný les, myt. P. tmavá, světlá, vyholená. Les na paseky dělati. Náčinu pasek. — P., vůbec co bývá posečeno, také tráva, louka, pastvina. — P., háj (zastr.). — Paseky máselné, vz Podsedník. — Paseky, m. rolí na Zlínsku. — Paseka, Paseky, jména mnohých vesnic.
Podsedník = podsedek, 1. (má asi 25 měřic polí). Mor.
Podsedník, a, m., vlastník podsedku. Ros. P-ci a) rustikalní, měli 2 dni pěší roboty; b) dominikalní, také dva dni a od Jana do Václava po třech dnech týhodně. Tito měli 5—10 měřic pasek, z nichž pánu máslo (od- tud : máselné paseky) po žejdlíku z měřice odváděli. Na Mor. Brt. — P., lépe: podsedlník.
Tak bych viděl význam příjmení Paseka, jako podsedník, obzvláště, pokud je lokalitou Morava. Majetek dělal postavení ve společnosti.
Jinak paseku dělá ten, kdo tropí škodu, a paseka je také zásek v kmeni při kácení stromu.
Potřetí za sebou :
Příjmení uvádějte ve tvaru pro mužského nositele, v prvním pádě čísla jednotného.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945962&mcp=&s=djvu&author=
Dub nebo Dubá :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945964
Ječmínek, zdrobnělina od ječmeně :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945983
Král Ječmínek se podle pověsti narodil v ječmeni, když se jeho matka snažila prchnout před vojáky svého zhýralého manžela, moravského knížete z Chropyně, jenž jí chtěl v náhlém záchvatu hněvu nechat popravit.
Tedy proč někdo toto příjmení dostal, vztah k plodině po které je pojmenován, dnes těžko dohledáte.
stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=778
Koptich, koptík, a, m. = koptuch.
Kopťuch = der Aschenbrödel (popelka, popelák).
Kopt = saze, jichž se užívá za černou barvu. (dým, kouř) - koptíš = prášíš (při úklidu)
Kopták, a, m., druh holubů.
Koptář. Mluví jako k. (= mluvka): Vy- padá jako k. (= je umouněný).
(Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta)
kopt, -u m. (6. j. -u) poněk. zast. saze, jemné černidlo z nich: do zeleně sadů mísilo se trochu koptu (Pujm.); černidlo z koptu (Rais); černý jako k. (Jir.); výr. saze získávané spalováním smolného dřeva, dehtu ap. (jako surovina pro výrobu tuší, tiskařské černě ap.)
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=kopt&sti=28748&where=hesla&hsubstr=no
Voženílek = ženáč (vožení je ovšem také voziti něco něčím)
Jelínek i Králík jsou od příslušného zvířete. kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945985
Jelínek, ves u Poličky. — hra v karty. - sam. u Pelhři- mova
Králík = malý, nepatrný král. Králík, a, m. = nezdařené house. Litom. Králík, U, m. = kožešinový okraj čapky. Ve Slez. - pták, králíček
Krčma = hospoda; buď v ní často seděl, nebo ji vlastnil.
Němeček = Němec, od národnosti, stejně jako Polák, těžko od němý.
Komárek = hmyz; asi od tělesné konstituce, případně od jiného znaku (bzukot).
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945989
Loskot = loštění, das Geprassel. praskání, praskot. — L., sam. u Něm. Brodu.
Spiklenec :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945929
A více vysvětlení je zde :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2055003
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4572176
V češtině jména začínající na Bart-, mají původ ve jménu Bartoloměj.
Bartoloměj je mužské biblické jméno aramejského původu. Další variantou jména je Bartolomej. Vzniklo z bar Talmai a vykládá se jako syn Talmajův, syn zbrázděného, oráč, někdy také jako bojovný syn.
Maďarsky: Bertalan
cs.wikipedia.org/wiki/Bartolom%C4%9Bj
Kresan, tady bude záležet zda je to českého původu. Pak to vzdáleně připomíná i křesťana.
Kresa slovinsky = táborák
Kresanice, pl. = otesky. Slov.
Kresan - Crescens ? lat. = pěstování
Creas (krés, krís), u, m., plátno tkané z příze a bílené.
Křesal, a, m., Pfuscher. = hudlař, fušer, packal, břídil.
líska v podobě roštu, košík (?)
rošt², -a/-u m.; rešt², -a/-u m. sr. něm. Ressbaums = základní příčný trám (součást krovu)
rošt³, -a/-u m. = škrabadlo, struhadlo
Rošt, u, roštec, štce, roštík, u, roští- ček, čku, m., z něm. Rost, železná mřížovina do kamen a pecí, aby k hořícímu palivu vzduch zezpod přicházeti a oheň rozněcovati mohl — R., nástroj, na němž se něco suší neb peče.
Napadá mě jediná celkem schůdná cesta, jak mohl k takovému příjmení přijít, a to je hornictví. Vstupem do cechu ztrácel jméno a dostal nové, zpravidla dle nějaké činnosti nebo zařízení v dole. Toto zakázal až Josef II. Rošty se používali v hornictví jako síta k třídění.
Kramoliš
Skramužský
— K., gramoliti = nohama i rukama lézti.
Kramolín, a, m. = vsi u Třeboně, u Čechtic, u Nepomuk a Náměště; ves u Hostouně v Plzeň.; ves u Ronšperka; K. Horní, ves u Teplé
Kraval, u, m., kramola, šrůtka, šarvátka.
Kramol, u, m., kramola = různice, svár, bouře, nepokoj v národu,
Skramužský, nejspíše obyvatel místa, přípona -ský, nikoli složené slovo
Skramouš, e, m., něm. Skramousch, ves u Mšena.
http://www.mapy.cz/#!q=Skramou%25C5%25A1&t=s&x=14.690493&y=50.445040&z=12
Skramiti, il, en, ení = krotiti.
Škramlík = škatulka, die Schachtel. — Š., a, m., nadávka.
Děkuji
amálka2 11.10.2011 08:40
Děkuji
Mulář, e, m. = zedník. U Místka. Mulare, mulare, pytam vas pre Boha, spravcež mi okenko do mileho dvora.
Mula = na Slov., bahno
Múlať = mouliti, den Mund kaum be- wegen. Slov.
Mouliti, il, en, ení; žmouliti, jísti podlo, v ústech něco převalovati, muffeln.
děkuji
Děkuji
Arnošt = Ernest.
Souček, zdrobnělina, jíž sem např. odlišoval otec od syna.
Suk = Expr. silný, zpr. menší, houževnatý člověk.
http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=suk&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no¬_initial=1
řekl bych že je to němčina ,ale nemůžu najít co je to 'rum' (?) a 'zeiz' (zeigen ?)
http://kott.ujc.cas.cz/obrazek.php?soubor=03/03-0216.jpg&procento=25
PS : Opraven odkaz.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD
Cejt, u, m., z něm. Zeit, něm. Mut, Sitz-zeit = doba, kterou musil tovaryš i po vandru oseděti, doma pracovati, než se stal mistrem.
Cajthaml
Z německého slova Zeithammel - zubák, zubatec
http://lec.webz.cz/historie.php?id_cl=13
jaký má význam příjmení Pekárková.
Děkuji
Pekárek = Zwieback - suchar
Pekar, pekárek. = pekáč, pekáček. U Zborovic na Mor.
— P. = mlýn u Zbraslavy
Barta, y, m., Bartoň, Bartoš, Bartouš, Bar- tošek, Bartoněk = Bartholomaeus (Bartoloměj).
Bárta, samota u Budějovic, u Vltavotýna, u Lomnice v Budějov., u Sedlčan a u Zalužan.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945838
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3945934&mcp=&s=djvu&author=
Neduchati. Ticho, ani neduchejte (ne- dýchejte).
Neduchovní = světský
Neduh = nemoc, nedostatek (spodoba znělosti h - ch)
Dúbrava = míst. jm. na Slov.
Usvadlý = uvadlý, suchý.
Zajímalo by mne jak vzniklo příjmení KRÝŽE.
Díky
Kríž slov. = kříž.
http://slovniky.korpus.sk/?w=kr%C3%AD%C5%BE&s=exact&c=fdd1&d=kssj4&d=psp&d=scs&d=sss&d=peciar&d=ma&d=hssjV&d=bernolak&d=obce&d=priezviska&d=un&d=locutio&d=pskcs&d=psken&ie=utf-8&oe=utf-8
Krž je také přehrádka (příčka ?), křížem, napříč položený. Kržmo = křižmo.
Dobrý den, otázka už tu jednou padla, odpověď ale ne. Odkud pochází původ jména Mitáček. Může to Metoděj nebo Mittag ?
Pojednání v poznámce, bez závěru. A. Kotík :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3946007
Čeština nerozlišovala i/y, navíc zapisovatelé byli něm, národnosti :
Myták = mýtnik.
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=Myt%E1k&idHeslo=161234&zpusob=heslo&Zvyraznit=Myt%E1k&hledat=fulltext&popis=&heslo=
Mýceti, el, en, ení = házeti; z mik-. — se = toulati se, choditi. Sem i tam se mycím.
Mítati = metati.
Vymítati = vyhazovati (při hře v karty). Mítati, Mítka.
Mýtěl, mejtcl = koupel. Krkonš. (a další tvary od koupele, nebo mýcení lesa, či výstního názvu, Vysoké Mýto)
Miček, čka, m. = Mikuláš i Michal.
Děkuji
Dekuji
Kulantně:
Paclíř = kdo se pokouší dělati lecjaké věci z rozličných řemesel, bratr všeuměl.
Normálně:
Packal, patlal = nešikovně něco dělat.