Jak to, že se světlo laseru nerozbíhá?

Anonym Javohol15.05.2014 21:30 Nahlásit
Dokázal by to někdo srozumitelně vysvětlit fyzikálnímu laikovi?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Sajinoq15.05.2014 21:33 Nahlásit
Ale tam se podle mě ani nemá co rozbíhat, když se jedná o světlo, které vychází z jednoho konkretního a ještě navíc bodového zdroje a navíc se jedná o monochromatické (monofrekvenční) světlo. To znamená, že je složeno jenom z jednoho vlnění o určité frekvenci.
Anonym Sajinoq15.05.2014 21:37 Nahlásit
Když máš bílé světlo, které se skládá z "více světel (frekvencí)", tak například při lomu na trojbokém hranolu dojde k tomu, že se ty paprsky rozbíhají, protože index lomu (a proto i úhel lomu) závisí na frekvenci (kterou má každá barva jinou)
Anonym Xewerob15.05.2014 23:35 Nahlásit
Sajinoq, ono právě kdyby to světlo vycházelo z bodového zdroje, tak se bude rozbíhat naprosto dokonale, tj. do celého prostoru okolo toho bodu :-) (viz třeba slunce). S monochromatičností to nemá nic společného, monochromatické světlo jen nebude "trpět" disperzí při lomu na hranolu, jak zmiňuješ, ale v homogenním prostředí ta barva na rozptyl žádný vliv mít nebude.

Z laséru se paprsek nerozbíhá proto, že stimulovaná emise fotonů probíhá podél osy nějaké té laserové trubice nebo krystalu, kde se fotony několikrát odrážejí tam a a zpět, přitom vyvolávají "řetězovou reakci" vzniku dalších fotonů a pak podél osy, všechny ve stejné fázi, vyletí ven.

Není to tedy bodový zdroj, ale něco jako "úsečkový" zdroj, který září jen ve směru té úsečky, všechno letí velmi přesně jedním směrem a důvod k rozptylu prostě není.
Anonym Sajinoq16.05.2014 06:31 Nahlásit
Ok, díky za upřesnění, vlnovou optiku jsem nikdy moc nemusel...akorát teda Slunce je plošný zdroj
Anonym Tacigiq16.05.2014 08:14 Nahlásit
U laseru se uvádí vlastnosti světla jako koherentní, monochromatické a směrové.
I laserové světlo se rozbíhá (rozptyluje), zejména na dlouhé vzdálenosti, není ideální. Rozptyl bude záviset na zdroji, dokonalosti koherence, prostředí kterým prochází, a na vzdálenosti od zdroje.
Anonym Xaxexys16.05.2014 10:17 Nahlásit
Je to tak. Na Zemi je Slunce bodový zdroj. Kdybychom byli v jeho blízkosti, tak by to byl plošný zdroj. Plošný zdroj je ale na Zemi třeba obloha.
Anonym Wiqahor16.05.2014 11:07 Nahlásit
Nejde o to, jak je ten zdroj velký v absolutních velikostech, ale jak se jeví v daném místě. Takže třeba displej mobilu může být plošný zdroj, když jím osvěcujeme mravenečka ze vzdálenosti 2cm, ale je bodový, když je třeba 10m daleko. Slunce je tedy pro pozorovatele na zemi zcela jednoznačně bodový zdroj. To ví každý fotograf - přímé slunce dává tvrdé stíny. Softbox dává měkké stíny (není skokový přechod mezi osvětlenou a zastíněnou částí nasvěcované scény), přitom je menší než Slunce. Ale záleží, jak je softbox daleko - vzdálený softbox může být bodový zdroj.
Anonym Xewerob16.05.2014 13:23 Nahlásit
Ano, přesně tak to je - ten údaj v učebním textu je zavádějící a špatně vysvětlený - typická ukázka špatného pedagogického přístupu.
BTW, celý ten text působí dost amatérsky - je doslova prošpikován typografickými a občas i gramatickými chybami; to nedělá dobrou vizitku ani obsahu...
Anonym Sajinoq16.05.2014 13:45 Nahlásit
já nevím, já to nečetl, jen jsem hodil odkaz z googlu... mám nějaké jiné "offline" materiály, kde jsem měl Slunce jako plošný zdroj... ok, díky
Anonym Nyhanoz18.05.2014 22:35 Nahlásit
"všechno letí velmi přesně jedním směrem a důvod k rozptylu prostě není"
V opticky čistém prostředí. Při látkovém rozptylu v pravém smyslu se samozřejmě paprsek za vhodných podmínek stane viditelný.
Anonym Xewerob19.05.2014 02:11 Nahlásit
Přesně tak, ten ne-důvod k rozptylu jsem myslel s ohledem na vlastnosti samotného paprsku, spíš měl asi zaznít pojem rozbíhavost paprsku... Když to vletí do nějakého "svinstva", tak samozřejmě rozptyl ochotně nastane, laser nelaser :-)
Anonym Podubyq19.05.2014 11:46 Nahlásit
Jestliže zdroj může být v závislosti na vzdálenosti jak plošný, tak bodový, kdy se při pohybu k němu nebo od něj jeden typ změní v druhý? Je Slunce bodový zdroj i pro hypotetického obyvatele Venuše nebo Merkura?
Anonym Xewerob19.05.2014 12:44 Nahlásit
To se nedá brát tak striktně - ideální bodový zdroj stejně neexistuje...

Bude se to měnit plynule a poznenáhlu - jako když na prázdný dvůr přihazuješ po zrníčku písku - z něčeho, co není hromada písku, nevznikne hromada přihozením žádného jednoho zrnka. Když to ale budeš dělat dost dlouho, ta hromada tam jednoho dne bude. Kdy přesně vznikla?? Nelze říci.

Tak je to i s tím Sluncem - jak se budeš přibližovat, bude to pořád horší a horší bodový zdroj a pořád lepší a lepší plošný zdroj - ostrou hranici tam nenajdeš. Stejně je to i s žárovkou - z 10 metrů se to vlákno už asi bude dost dobře jevit jako bod, z 10 mm už jako docela rozlehlý objekt. Ostrá hranice mezi tím není...
Anonym Podubyq19.05.2014 14:20 Nahlásit
Pokud je tomu tak, pak měl ovšem Sajinoq 16.5. 06:31 svým způsobem pravdu - i na Zemi tedy lze Slunce do jisté míry (sice menší než na Merkuru, ale zase větší než třeba na Marsu) považovat za plošný zdroj. Zase až tak bodový vzhled přece Slunce na naší obloze nemá.
Anonym Tehasil09.11.2014 14:16 Nahlásit
Bodový a plošný zdroj světla se rozlišují podle jejich rozměrů vůči vzdálenosi, ve které se od pozorovale nachází. Bodový zdroj má rozměry vzhledem ke vzdálenosti zanedbatelné, ale plošný již ne.
Plošný zroj světla je pro Zemi Slunce a bodový zdroj světla je pro Zemi jakákoli jiná hvězda.
Přidat komentář do diskuze ▾