jak funguje dynamo

Anonym Hukurah21.07.2014 22:10 Nahlásit
Ahoj.
Snažím se pochopit, jak vzniká magnetické pole Země.
Všude je však řečeno, že funguje jako malé dynamo. Na tom končím. Nemůžu najít článek, který by mi jednoduše vysvětlil, jak dynamo dokáže převádět pohybovou energii na elektrickou.

Prosím, pokusíte se mi to vysvětlit, nebo mě odkážete na vhodný odkaz?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.22.07.2014 00:26 (Upr. 22.07.2014 00:29) Nahlásit
S tím dynamem je to taková nadsázka... Nikdo s jistotou neví jak to přesně funguje. Předpokládá se že jádro je železo-niklové. Pokud rotuje kovový prstenec nebo kotouč či koule tak v něm/v ní vznikají tzv. vířivé proudy. V jádru bude koule, ale bude to železo-niklová tavenina. Tím jak se pohybuje spolu se Zemskou rotací tak by mělo vznikat magnetické pole, ale přesný mechanismus neznám.

V Zemi nebude "malé", ale gigantické dynamo. Převod mechanické energie na elektrickou je používán u jízdního kola. A když dynamo vytvoří elektřinu, může vytvořit i magnetické pole.
Anonym Hukurah22.07.2014 14:26 Nahlásit
Ale jejich teplota je už přes Curiovu. Magnetické vlastnosti by se měly vytrácet, ne?
Anonym Newitoz22.07.2014 20:16 Nahlásit
O to nejde. Pokud by v tavenině nebyly atomy neutrální, ale například přišly o některé své elektrony, pak by rotační pohyb taveniny představoval něco jako elektrický proud v jednom závitu elektromagnetu a vytvářel by magnetické pole. Elektrický proud totiž není nic jiného, než uspořádaný pohyb částic, které nejsou elektricky neutrální.
Je zřejmé, že někde by zase měly být ony poztrácené elektrony, ty by se ale mohly pohybovat jinde a jinou rychlostí a vytvářet své pole. Zemské magnetické pole by pak bylo rozdílem obou polí.
Nazývat to dynamem je jen taková nepřesná metafora, dynamo funguje poněkud odlišně - měnící se magnetické pole od rotujícího (elektro)magnetu vyvolává v cívce elektrické napětí/proud, které se následně usměrňuje komutátorem. U kola není dynamo, ale alternátor, není důvod proud usměrňovat.
Qixeze(petr)23.07.2014 00:41 Nahlásit
Dynamo funguje tak, že jinak než jako Země.

Uvnitř Zeměkoule je určitě ještě jedna koule, která je větší, než ta vnější. (Švejk)

Přiznávám se, že o magnetickém poli Země nic nevím, ale pochybuji, že tomu někdo může opravdu rozumět:
Nezvratnou jistotu mám pouze v tom, že Země magnetické pole má a že se časem pomalu mění. Představa, že by uvnitř pláště Země rotovalo tekuté jádro, mi připadá praštěná. Pokud by se rychlosti někdy byly lišily, časem by se srovnaly.
Přirovnání Země k dynamu se mi jeví jako ne moc šťastné (už to tu bylo řečeno).
U dynama nevytváříme magnetické pole, ale naopak. Magnetické pole je v dynamu dáno (alespoň zbytkové). Dynamo je nevytváří. V magnetickém poli statoru se otáčí cívka, v jejíchž závitech se indukuje elektromotorická síla E=B*L*v. Jelikož je střídavá, usměrňuje se pomocí komutátoru. Odebíráme-li proud, rotor je bržděn silou F=B*I*L.
Ani alternátor mi nepřipadá jako dobré přirovnání.
Kde je v případě Země ta vyrobená elektřina? Teče někde v hlubinách? Bez komutátoru je střídavá. Naměřil ji někdo? Kde a jak se projevuje brzdná síla?
V každém případě se u dynama či alternátoru vždy pohybuje vodič v magnetickém poli, nebo naopak. V případě Země nevidím, co by se pohybovalo proti čemu. Vyjma pohybu Země oproti kosmickým vlivům.
Pokud by Země byla elektromagnetem, nemohly by magnetické póly ležet na pólech rotace, ale spíš na rovníku (když tak mě opravte).
Možná, že elektromagnetická indukce u magnetického pole Země nějak ve hře je, (nabízí se to, už proto,že jiný princip asi ani neznáme), ale pak bych prosil o vysvětlení, které bych byl schopen pochopit i já.
Napadá mě už jen Rowlandův pokus. Kdyby východní polokoule nesla řekněme kladný elektrostatický náboj, a západní záporný, zemskou rotací by tento náboj vytvořil elktrický proud ve směru rovnoběžek, což by zapříčinilo vznik magnetického pole s póly na pólech. Ale takovou blbost jsem ještě jakživ neslyšel, protože Země by musela být nevodivá, a jak by se ten náboj asi vytvořil.
Jak vzniklo magnetické pole Země a proč se poznenáhlu mění, to budou asi muset řešit následující generace, (pokud nevyhynou ve svaté válce za lidská práva západních těžařů zpeněžit sibiřské zdroje).

Pochybuji i o středu Země z železa a niklu. Nikdy jsem tam sice nebyl, ale přijde mi to divné. Marx říká, že kritériem pravdivosti je praxe. Tuto poučku (byť žádnou informaci nepřináší) vyznávám.
Neberte mé námitky vážně, protože možná jsou hloupé, ale pamatujte, že pouze znalost osvědčených pohádek z učebnic vám může ve škole vynést samé jedničky, a tak se pilně učte.
Cenobita.23.07.2014 00:59 Nahlásit
Na tom článku na wikipedii se píše:

Magnetické pole se vytváří elektrickým proudem vznikajícím třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra nacházejícího se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Tento proces funguje jako obrovské hydrodynamické dynamo.
Mezek23.07.2014 06:54 (Upr. 23.07.2014 06:57) Nahlásit
Jen několik malých poznámek: Máme ideální alternátor (pro zjednodušení). Ideální v tom smyslu, že nemá ztráty třením ani jiné ztráty. Stator je permanentní magnet. Teď alternátor roztočíme. Bude se točit bez tření a ztrát, tedy konstantní rychlostí. Nyní k výstupním svorkám připojíme žárovku a budeme odebírat elektrickou energii. Podle zákona zachování energie to musí být energie na úkor setrvačnosti rotoru, jiná k dispozici není. Jediné, co za této situace může brzdit rotor, je magnetické pole, které vzniká průtokem proudu v závitech rotoru a interaguje s magnetickým polem statoru. Podobně vzniká magnetické pole i vířivými proudy a dokonce se i technicky využívá jako brzda, třeba v některých rotopedech. Ostatně je využívají i motory na střídavý proud s kotvou nakrátko. Jejich stator vytváří točivé magnetické pole, které indukuje ve statoru vířivé proudy a jimy způsobený magnetizmus interaguje s magnetickým polem statoru.
Běžné dynamo nebo alternátor využívá na počátku zbytkové magnetické pole statoru. Slabý proud který se při roztočení vytvoří, se použije k "buzení" - ke zvýšení intenzity magnetického pole v generátoru. Pak teprve začne generátor dodávat proud.
Nechci se vyjadřovat k problematice magnetického pole země. Jen bych upozornil, že vedle vlastního magnetického pole se země pohybuje v magnetickém poli slunce. To může plnit stejnou funkci, jako zbytkový magnetizmus při roztočení generátoru.
A konečně - myslím, že chování prvků za podmínek v zemském jádru (teplota, tlak) není natolik prozkoumáno, aby umožňovalo jednoznačné závěry.
Anonym Nosozer23.07.2014 18:26 Nahlásit
K tomu blábolu na Wikipedii. Nevím, kdo vymyslel pojem "hydrodynamické dynamo". Známe zařízení, které nazýváme Magnetohydrodynamický generátor, MHD. Funguje tak, že zionizovaný plyn (nejsou tam neutrální částice, ale atomy rozdělené na elektrony a kladné ionty) ženeme pod tlakem vekou rychlostí silným, kolmým, mg. polem. Kladně nabité částice se zatočí na jednu, záporné na druhou stranu. Tam jsou sběrné elektrody, na kterých vzniká napětí. Kam dopadají elektrony, je záporný pól a naopak. V MHD rozhodně nevzniká elektřina třením.
Na Wikipedii také nepíší jen samé hvězdy a nejspíš i opisují od různých rádobypopularizátorů.
Cenobita.23.07.2014 18:55 (Upr. 23.07.2014 19:08) Nahlásit
Já bych tak kritický k tomu tření nebyl, je to chování tekuté hmoty pod vysokým tlakem. Ještě za 4 miliardy let tato hmota nevychladla a neztuhla, to samo o sobě je pozoruhodné, třeba tam vznikají proudy hmoty o různých rychlostech a tyto proudy generují elektrický proud podobně jako vznikají vířivé proudy v kotoučích. Na wikipedii je to nazváno třením, ale spíš bych to viděl na posuny vrstev po sobě při rotaci slupek v nitru Země. Tyto slupky (vrstvy) vznikají například i v proudící vodě, kdy je rychlost u dna a u břehů nižší než v hlavním proudu (ve středu) vzniká gradient. A tam kde je nestejnoměrné proudění gradient, vznikají i ty "hydrodynamické" efekty.

Něco podobného je na anglické wikipedii:

http://en.wikipedia.org/wiki/Differential_rotation
Anonym Nosozer24.07.2014 08:15 Nahlásit
Možná, že by se hodilo takový jev nazvat klouzáním vrstev po sobě, nebo něco podobného. Termín vznik elektřiny třením máme už vyhrazeno pro docela jiný děj. Popis skutečného mechanismu bude ale asi docela složitý, budou nejspíš třeba konvekční proudy (ve směru napříč vrstvami), zakřivování Coriolisem, vznik vířivých proudů a pod. Nemůže ovšem jít o vířivé proudy mezi slupkami, jednak by tato pole působila proti zemskému mg. poli a druhak by si už dávno slupky sesynchronizovaly rychlost. Pokud tam existují konvekční proudy, pak jsou zřejmě buzeny přenosem tepla v kapalné fázi mezi pevným jádrem a pevnou kůrou. Jinými slovy, v jádru vzniká teplo (radioaktivní rozpad?), oteplené proudy lávy pak stoupají vzhůru a po ochlazení o kůru zase klesají jinde zpět. Přenos tepla bude tedy zřejmě motorem magnetizmu.
Nepřesné pojmenování dynamo asi vymyslel někdo, když se přecházelo od teorie remanentního magnetismu k teorii elektromagnetického původu.
Pokud někdo napíše: "Tento proces funguje jako obrovské hydrodynamické dynamo" pak je to asi stejně přínosné, jako když někdo napíše, že země má tvar geoidu. Nic to sice nevysvětluje, ale zní to učeně.
Cenobita.24.07.2014 09:54 Nahlásit
Samo slovo dynamo je odvozeno od slova dynamický, což se zcela jistě o konvenčních proudech magmatu jistě říci dá, takže nazývat to dynamem není zase tak špatně, nesmíme ve slově dynamo vidět pouze lidský výtvor pro výrobu stejnosměrné elektřiny.
Přidat komentář do diskuze ▾