V téhle souvislosti mě napadá: zemský poloměr se uvádí 6378 km ("šetři se, osle"). Země jak známo nemá tvar koule, je zploštělá - ke kterému směru se tedy to číslo 6378 vztahuje? Nebo jde o nějakou střední hodnotu? A odkud kam se to počítá? Od středu Země k hladině moře?
Když se podíváš do tabulek, nebo do encyklopedie, tak najdeš pomalu tolik údajů, kolik pramenů. My se taky učili 6 378, ale nejfrekventovanější údaj je pravděpodobně 6 371. Jinak, připadalo by mi to poměrně rozumné, brát jako měrnou úroveň hladinu moře, protože ostatní míry zemského povrchu dost kolísají a vzhledem k tomu, že plocha moří a oceánů zabírá většinou zemského povrchu, tak by asi zprůměrované převýšení příliš rozdílu nevyrobilo. A zeměkoule dokonce není pouze zploštělá, ale je to prý jakási "hruškoid", takže pro výpočty bude asi rozumné ji stylizovat do koule :-)))))))))))
jak silnou stěnu ze železa (7,8g/cm3) by měla mít koule o průměru 100cm, aby se po ponoření do vody potopila pouze do poloviny??? Mne vychází obsah na 523,598 litru, tedy dm3 a neumím spočítat sílu stěny ze železa, Podle výsledku v knize by to mělo být kolem 1,1 cm, Poraďte
Objem koule: (4/3)*Pí*R^3
Objem koule o průměru 100cm:
V = (4/3)*Pí*(100/2)^3 = 523 599 cm^3
V/2 = (2/3)*Pí*50^3
Voda má hustotu 1000 kg/m^3 = 1 g/cm^3
Váha vytlačené vody je: 261 799 g (koule ponořená z poloviny).
Stejnou váhu musí koule o vnitřním poloměru R ze železa.
Hustota železa je: 7,8 g/cm^3
Objem kulové vrstvy je: (4/3)*Pí*(50^3 – R^3)
Váha kulové vrstvy je: ((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))*7,8
Řešíme rovnici:
(2/3)*Pí*(100/2)^3 = 7,8*((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))
Po násobení obou stran rovnice výrazem (3/(2*Pí))
Nechápu Tě. Správnou odpověď máš hned v prvním vstupu a ve třetím vstupu je potvrzená s odsouzením té odpovědi, kterou napadáš. Někdo si prostě spletl obvod s průměrem.
pro 282587: prosím, nepleť tazatele, tak velká Zeměkoule není, pokud bys to chtěl přesněji, tak délka rovníku činí 40 075 km a délka poledníkové kružnice je 40 008 km, protože geoid není koule.
díky pomohli jste mi při dů! jsem v 6. a taky(mimochodem k vašemu dilema) trklo to '' šetři se osle'', protože mně to taky učej a učili no, tak nevim jestli sem blbá já nebo úča
Když se definoval metr, rozdělili poledník Země na 4 části a jedné s těchto částí se říká kvadrant. Pak si řekli jak by měl být asi ten metr dlouhý a rozhodli se, že to bude 1/10.000.000 tedy jedna desetimiliontina kvadrantu Země. To se dobře pamatuje, a není to ani moc ani málo, metr je tak akorát dobře do ruky. Takže pokud vezmu čtyři kvadranty 4x10.000.000 - mám obvod poledníku Země v metrech, v km je to: 40.000 km (cca).
Ahoj Obvod se vypočítat ze vztahu k poloměru, který zní: O=2*PI*R ...(O=obvod,R=poloměr Země,PI je konstanta). Poloměr Země byl zjištěn R=6,378·10^6 m. Takže namačkat do kalkulačky a je to :D
jo já si teda myslím že to bude opravdu hodně ale určitě to nebude 6378km páč do chorvatska to mám cca 1200km a nezdá se mi že by obvod zěměkoule bylo jako dvakrát až třikrát do chorvatska a zpátky :) realita bude někde kolem 40.000km jestli 40 anějaký drobný nebo 42tisíc je už celkem jedno když to půjdeš pěšky zprůměrnou rychlosti cca 5km/h a denně půjdeš celkem 11-12h tak máš minimálně 2roky co dělat :) (pouze teorie špatně se půjde přez oceány
Velavoz - ne, tak to není, správně to tady uvedla Leda v hned první odpovědi na tento dotaz asi před 8 lety. tak proč to tady krmíš svýma nepřesnostma?
Tento úkol je snadný pouze zdánlivě a hloubaví lidé ví, že odpověď neexistuje. Pokud bychom si vzali třeba metrovou tyč a postupně ji přikládali k povrchu (a dělali si čárky), dospěli bychom k jinému výsledku, než pokud bude mít tyč třeba 1cm, nebo dokonce 0,1mm. I kdybychom šli přesně po úplně stejné dráze.
Čím kratší tyčí měříme, tím delší obvod Země naměříme. Docela o dost. U kratinkých tyčí budeme obcházet každý kamínek a hrbolek na hlíně. Podobně nejde stanovit třeba jak dlouhé je pobřeží Kréty. Prostě zadání nedává smysl. Můžeme se zeptat například, jak velký má obvod rotační elipsoid, s takovými poloosami. Nebo jak velký obvod má jiný model. Ale je nesmysl se ptát na obvod země, byť bychom upřesnili, že míníme obvod třeba přesně na rovníku.
Šedivá je každá teorie, ale zelený je strom života.
Obvod zemškoule je vyždy odvozen... 360° * 60´. Jedna minuta = 1 námořní míle.
Dále vkládám kopírované.
Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně zeměpisné šířky (případně z délky rovníku) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už Babyloňané. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – zeměpisné, poledníkové – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).[9]
Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1 minuta zeměpisné šířky by tak měla délku
Geoid ale není přesná koule, takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. britská i americká námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4 cm – britská námořní míle byla definována jako 6 080 stop, zatímco americká jako 1 853,248 m.[9]
Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce 1929 na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci v Monaku, kde byla přijata definice mezinárodní námořní míle o délce přesně 1 852 m.[1] Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce 1954[9]).
