Ontola > Zeměpis > diskuze
| Nahlásit

Jaký obvod v km má zeměkoule?

Témata: zeměpis

48 reakcí

| Nahlásit
40 076 km
| Nahlásit
Jak se může spočítat obvod Zeměkoule?
| Nahlásit
Autor zjevně myslel obvod rovníku :)což už uvedla Leda
| Nahlásit
V téhle souvislosti mě napadá: zemský poloměr se uvádí 6378 km ("šetři se, osle"). Země jak známo nemá tvar koule, je zploštělá - ke kterému směru se tedy to číslo 6378 vztahuje? Nebo jde o nějakou střední hodnotu? A odkud kam se to počítá? Od středu Země k hladině moře?
| Nahlásit
Když se podíváš do tabulek, nebo do encyklopedie, tak najdeš pomalu tolik údajů, kolik pramenů. My se taky učili 6 378, ale nejfrekventovanější údaj je pravděpodobně 6 371. Jinak, připadalo by mi to poměrně rozumné, brát jako měrnou úroveň hladinu moře, protože ostatní míry zemského povrchu dost kolísají a vzhledem k tomu, že plocha moří a oceánů zabírá většinou zemského povrchu, tak by asi zprůměrované převýšení příliš rozdílu nevyrobilo. A zeměkoule dokonce není pouze zploštělá, ale je to prý jakási "hruškoid", takže pro výpočty bude asi rozumné ji stylizovat do koule :-)))))))))))
| Nahlásit
Zeměkoule má tvar geoidu, což přeloženo do češtiny znamená, že Země má tvar Země - šalamounské řešení, že? :-))
| Nahlásit
nevíte teda ten obvod Země??Děkujíí
| Nahlásit
Vždyť je to napsané hned v první odpovědi.
| Nahlásit
lol:D,a nevíte někdo náhodou obsah?
| Nahlásit
Obsah čeho? Nechtěl jsi napsat objem?
| Nahlásit
jak silnou stěnu ze železa (7,8g/cm3) by měla mít koule o průměru 100cm, aby se po ponoření do vody potopila pouze do poloviny??? Mne vychází obsah na 523,598 litru, tedy dm3 a neumím spočítat sílu stěny ze železa, Podle výsledku v knize by to mělo být kolem 1,1 cm, Poraďte
| Nahlásit
Objem koule: (4/3)*Pí*R^3
Objem koule o průměru 100cm:
V = (4/3)*Pí*(100/2)^3 = 523 599 cm^3
V/2 = (2/3)*Pí*50^3
Voda má hustotu 1000 kg/m^3 = 1 g/cm^3
Váha vytlačené vody je: 261 799 g (koule ponořená z poloviny).
Stejnou váhu musí koule o vnitřním poloměru R ze železa.
Hustota železa je: 7,8 g/cm^3

Objem kulové vrstvy je: (4/3)*Pí*(50^3 – R^3)
Váha kulové vrstvy je: ((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))*7,8

Řešíme rovnici:
(2/3)*Pí*(100/2)^3 = 7,8*((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))
Po násobení obou stran rovnice výrazem (3/(2*Pí))

50^3 = 7,8*2*(50^3 – R^3)
50^3 = 15,6*50^3 – 15,6*R^3
R^3 = (14,6/15,6)*50^3
R^3 = 116 987 cm^3
R = 48,91 cm

Síla stěny je asi (50-48,91)= 1,1 cm.
| Nahlásit
já sem čtvrťák a potřebuji prověrku a nemůžu si vybrat ale to 13.000 km je "BLBOST"!!!!!!!!!
| Nahlásit
Nechápu Tě. Správnou odpověď máš hned v prvním vstupu a ve třetím vstupu je potvrzená s odsouzením té odpovědi, kterou napadáš. Někdo si prostě spletl obvod s průměrem.
| Nahlásit
no tak potřebujem rychle odpověd pls..
| Nahlásit
Jaký je obvod zemněkoule?
| Nahlásit
cca 40 000 km
| Nahlásit
je to 42 658 327 km
| Nahlásit
pro 282587: prosím, nepleť tazatele, tak velká Zeměkoule není, pokud bys to chtěl přesněji, tak délka rovníku činí 40 075 km a délka poledníkové kružnice je 40 008 km, protože geoid není koule.
| Nahlásit
díky pomohli jste mi při dů! jsem v 6. a taky(mimochodem k vašemu dilema) trklo to '' šetři se osle'', protože mně to taky učej a učili no, tak nevim jestli sem blbá já nebo úča
| Nahlásit
já abych pravdu řekl,tak nevím
| Nahlásit
netrapte mě se zeměpisem, zejtra píšu písemku!! :(
| Nahlásit
6 378 km
| Nahlásit
2 krát pí krát 6371
| Nahlásit
Sám som to meral,bolo to presne 365 tisíc kilometrov a 436 metrov.Zodral som pri meraní 1548 murárskych metrov.
| Nahlásit
To je vzdálenost ze Země na Měsíc a nikoliv obvod Zeměkoule .... :-(((((
| Nahlásit
No jasně, že obvod Země je snad 6378 km2 :D :D :D :))
| Nahlásit
458932: Obvod v km2? Ty jsi rád vtipný, že? Kdyby aspoň to číslo bylo správné... :(
| Nahlásit
Já teda věřim Ledě...pro mě za mě (hádáme se tu jak maly dětska) :D
| Nahlásit
Děcka, když už teda...
| Nahlásit
Můžete se na něčem shodnout
| Nahlásit
tahle konverzace me pobavila jako jeste nikdy nic! :oD
(Upr. 19.11.2012 18:28) | Nahlásit
Pro ty co si to chtějí dobře zapamatovat:

Když se definoval metr, rozdělili poledník Země na 4 části a jedné s těchto částí se říká kvadrant. Pak si řekli jak by měl být asi ten metr dlouhý a rozhodli se, že to bude 1/10.000.000 tedy jedna desetimiliontina kvadrantu Země. To se dobře pamatuje, a není to ani moc ani málo, metr je tak akorát dobře do ruky. Takže pokud vezmu čtyři kvadranty 4x10.000.000 - mám obvod poledníku Země v metrech, v km je to: 40.000 km (cca).

Tak doufám, že je to k zapamatování nadosmrti :-)
| Nahlásit
Vy jste chytrý jak moje babička .! :D
| Nahlásit
okolo 40 000km
| Nahlásit
Takých 40 078 km.
| Nahlásit
Ahoj Obvod se vypočítat ze vztahu k poloměru, který zní: O=2*PI*R ...(O=obvod,R=poloměr Země,PI je konstanta). Poloměr Země byl zjištěn R=6,378·10^6 m. Takže namačkat do kalkulačky a je to :D
| Nahlásit
pokud chcete výsledek přesnější, tak si zjistěte přesnější poloměr.
| Nahlásit
Obvod země rovníkový = 40075704 m a poledníkový = 40008548 m.
| Nahlásit
Je tady tolik odlisnys odpovedi ze by se z toho jeden posral fakt. Jdu se projit a zmerim to sam, krokomerem trapaci ;-) tak zatim ...
| Nahlásit
Šimon
40 000km.Teda aspoň podle mě:-D
| Nahlásit
jo já si teda myslím že to bude opravdu hodně ale určitě to nebude 6378km páč do chorvatska to mám cca 1200km a nezdá se mi že by obvod zěměkoule bylo jako dvakrát až třikrát do chorvatska a zpátky :) realita bude někde kolem 40.000km jestli 40 anějaký drobný nebo 42tisíc je už celkem jedno když to půjdeš pěšky zprůměrnou rychlosti cca 5km/h a denně půjdeš celkem 11-12h tak máš minimálně 2roky co dělat :) (pouze teorie špatně se půjde přez oceány
| Nahlásit
6378 km se uvádí jako poloměr Země měřený na rovníku (šetři se osle - pomůcka ze školních let).
| Nahlásit
bude to cca 42000km
| Nahlásit
Velavoz - ne, tak to není, správně to tady uvedla Leda v hned první odpovědi na tento dotaz asi před 8 lety. tak proč to tady krmíš svýma nepřesnostma?
| Nahlásit
Tento úkol je snadný pouze zdánlivě a hloubaví lidé ví, že odpověď neexistuje. Pokud bychom si vzali třeba metrovou tyč a postupně ji přikládali k povrchu (a dělali si čárky), dospěli bychom k jinému výsledku, než pokud bude mít tyč třeba 1cm, nebo dokonce 0,1mm. I kdybychom šli přesně po úplně stejné dráze.

Čím kratší tyčí měříme, tím delší obvod Země naměříme. Docela o dost. U kratinkých tyčí budeme obcházet každý kamínek a hrbolek na hlíně. Podobně nejde stanovit třeba jak dlouhé je pobřeží Kréty. Prostě zadání nedává smysl. Můžeme se zeptat například, jak velký má obvod rotační elipsoid, s takovými poloosami. Nebo jak velký obvod má jiný model. Ale je nesmysl se ptát na obvod země, byť bychom upřesnili, že míníme obvod třeba přesně na rovníku.

Šedivá je každá teorie, ale zelený je strom života.
| Nahlásit
epic
| Nahlásit
Obvod zemškoule je vyždy odvozen... 360° * 60´. Jedna minuta = 1 námořní míle.

Dále vkládám kopírované.

Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně zeměpisné šířky (případně z délky rovníku) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už Babyloňané. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – zeměpisné, poledníkové – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).[9]

Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1 minuta zeměpisné šířky by tak měla délku

10 000 000 90 ⋅ 60 = 50 000 27 = 1851 , 851 ¯ m {\displaystyle {\frac {10~000~000}{90\cdot 60}}={\frac {50~000}{27}}=1851{,}{\overline {851}}~\mathrm {m} } {\displaystyle {\frac {10~000~000}{90\cdot 60}}={\frac {50~000}{27}}=1851{,}{\overline {851}}~\mathrm {m} }

Geoid ale není přesná koule, takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. britská i americká námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4 cm – britská námořní míle byla definována jako 6 080 stop, zatímco americká jako 1 853,248 m.[9]

Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce 1929 na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci v Monaku, kde byla přijata definice mezinárodní námořní míle o délce přesně 1 852 m.[1] Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce 1954[9]).
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek