Jaký obvod v km má zeměkoule?
Odpovědi
Diskuze
Objem koule o průměru 100cm:
V = (4/3)*Pí*(100/2)^3 = 523 599 cm^3
V/2 = (2/3)*Pí*50^3
Voda má hustotu 1000 kg/m^3 = 1 g/cm^3
Váha vytlačené vody je: 261 799 g (koule ponořená z poloviny).
Stejnou váhu musí koule o vnitřním poloměru R ze železa.
Hustota železa je: 7,8 g/cm^3
Objem kulové vrstvy je: (4/3)*Pí*(50^3 – R^3)
Váha kulové vrstvy je: ((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))*7,8
Řešíme rovnici:
(2/3)*Pí*(100/2)^3 = 7,8*((4/3)*Pí*(50^3 – R^3))
Po násobení obou stran rovnice výrazem (3/(2*Pí))
50^3 = 7,8*2*(50^3 – R^3)
50^3 = 15,6*50^3 – 15,6*R^3
R^3 = (14,6/15,6)*50^3
R^3 = 116 987 cm^3
R = 48,91 cm
Síla stěny je asi (50-48,91)= 1,1 cm.
Když se definoval metr, rozdělili poledník Země na 4 části a jedné s těchto částí se říká kvadrant. Pak si řekli jak by měl být asi ten metr dlouhý a rozhodli se, že to bude 1/10.000.000 tedy jedna desetimiliontina kvadrantu Země. To se dobře pamatuje, a není to ani moc ani málo, metr je tak akorát dobře do ruky. Takže pokud vezmu čtyři kvadranty 4x10.000.000 - mám obvod poledníku Země v metrech, v km je to: 40.000 km (cca).
Tak doufám, že je to k zapamatování nadosmrti :-)
40 000km.Teda aspoň podle mě:-D
Čím kratší tyčí měříme, tím delší obvod Země naměříme. Docela o dost. U kratinkých tyčí budeme obcházet každý kamínek a hrbolek na hlíně. Podobně nejde stanovit třeba jak dlouhé je pobřeží Kréty. Prostě zadání nedává smysl. Můžeme se zeptat například, jak velký má obvod rotační elipsoid, s takovými poloosami. Nebo jak velký obvod má jiný model. Ale je nesmysl se ptát na obvod země, byť bychom upřesnili, že míníme obvod třeba přesně na rovníku.
Šedivá je každá teorie, ale zelený je strom života.
Dále vkládám kopírované.
Myšlenka délkové jednotky odvozené z délky jednoho stupně zeměpisné šířky (případně z délky rovníku) je velmi stará, takovou jednotku patrně stanovili už Babyloňané. Takto definované jednotky používaly různé přívlastky – zeměpisné, poledníkové – zejména se však značně lišily velikostí, která byla definována jako 1, 4, 5 či 6 úhlových minut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 či 1/10 stupně).[9]
Metr byl historicky definován tak, aby byl roven desetimiliontině délky kvadrantu zemského poledníku, námořní míle definovaná jako 1 minuta zeměpisné šířky by tak měla délku
10 000 000 90 ⋅ 60 = 50 000 27 = 1851 , 851 ¯ m {\displaystyle {\frac {10~000~000}{90\cdot 60}}={\frac {50~000}{27}}=1851{,}{\overline {851}}~\mathrm {m} } {\displaystyle {\frac {10~000~000}{90\cdot 60}}={\frac {50~000}{27}}=1851{,}{\overline {851}}~\mathrm {m} }
Geoid ale není přesná koule, takže jeden úhlový stupeň má na každém místě jinou velikost (byť rozdíly nejsou velké). Různé státy proto používaly různě dlouhé námořní míle. Byť byly např. britská i americká námořní míle založeny na délce jedné minuty podél poledníku, lišily se o 6,4 cm – britská námořní míle byla definována jako 6 080 stop, zatímco americká jako 1 853,248 m.[9]
Sjednotit různé námořní míle se podařilo v roce 1929 na První mezinárodní mimořádné hydrografické konferenci v Monaku, kde byla přijata definice mezinárodní námořní míle o délce přesně 1 852 m.[1] Tuto definici postupně akceptovaly všechny země (Spojené státy v roce 1954[9]).
Italsky se tisíc řekne mille... a to je ta míle.
:-)
Čistě mechanicky dvojkroků. Tedy jak daleko jsou od sebe dva otisky levé (nebo pravé) nohy za sebou.