Proč můžeme Zemi považovat za "kosmickou loď"?
Proč můžeme Zemi považovat za "kosmickou loď"?
Odpovědi
Diskuze
nejsou tam životní síly, které by tvořily, pokud se neponičí,
nevyčerpatelně samy neuvěřitelné množství rostlinných, zvířecích i lidských exemplářů,
v kosmické lodi je uměle vytvořené prostředí, aby živý tvor mohl krátkou dobu vegetovat...
@L.Sarb - a jak definuješ kosmickou loď?
A tedy, z mého pohledu se dá Země považovat za jakýsi případ kosmické lodi. Pohybuje se vesmírem a to stačí: Klasická loď (plachetnice) se pohybuje po moři. Kosmická loď se pohybuje vesmírem. Země se pohybuje vesmírem. Tak proč ne?
cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_lo%C4%8F
Důležité je to slůvko "umělé". A podle mě, kosmická loď disponuje i vlastním pohonem. Na velikosti a ostatních věcech nezáleží.
Napsat : "Země je jako kosmická loď". To je o něčem jiném, to je přirovnání, nikoli terminus technicus.
Ale jinak máš pravdu.
Můžeme Zemi imaginárně považovat za "kosmickou loď"? Ano, či ne ? A proč ?
Podle mne, jak už jsem se vyjádřil. Imaginárně ano, reálně ne.
@Gandalf Co se týká řízení, tak Zemi je možné řídit, už díky tomu, jakým způsobem se pohybuje. Je možné výchýlit vlastní osu rotace, dokonce je možné vychýlit i její pohyb okolo slunce. Lze její rotaci zpomalit, zrychlit...
Nicméně, i přes nejasnost výkladu jsou oddělena "nebeská tělesa" (přirozeně vzniklé objekty), a "kosmické objekty" (uměle vzniklé).
Kosmické těleso (též vesmírné těleso) je objekt nacházející se ve vesmírném prostoru. Kosmická tělesa mohou být přirozená nebo umělá (tj. vyrobená člověkem).
Zdroj a rozdělení viz. :
cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A9_t%C4%9Bleso
Čili, země a kosmická loď, patří technicky a významově každá do jiné kategorie.
K tomu co píšeš Gandalfovi. On už někdo našel ten pevný bod, co chtěl ten pán, když tvrdil, dejte mi ho a já pohnu zemí ? Teď vážně, ani jednu z tebou vyjmenovaných možností řízení lidstvo neovládá, a v dohledné době ani umět nebude. Patří to do sféry scifi. Tedy do sféry ryze imaginární, proti které nic nemám. A i pak by bylo lepší hovořit o "orbitální stanici na oběžné dráze okolo slunce", nežli o kosmické lodi. Žel, i ta stanice má korekční motory.
Podobná situace je i s rychlostí rotace - opět, země je jakýsi setrvačník, který má jistou rotační energii a změnou momentu setrvačnosti změníme i rychlost otáčení - a moment hybnosti závisí na rozložení hmoty.
Vzhledem k tomu, že při pohybu okolo slunce musíme uvažovat soustavu [slunce] - [země + měsíc], tak máme možnost ovlivňit i tento pohyb. Kromě toho, pokud ze země vystřelíme něco dostatečně objemného o rozumné rychlosti, tak udělíme zemi rychlost v opačném směru (zákon zachování hybnosti) - stejně tak jako, když střílíme třeba z pušky (kopne to).
Takže možnosti - a velice reálné - máme. To, že jsou destruktivní je druhá věc, ale i umělá kosmická tělesa se pohybují na úkor vlastní hmoty; pokud vím, tak každý známý pohon je reaktivní.
(A těším se, jak budu kamenován za navržené ovládací mechanismy.)
Ne, mezi zemí a kosmickou lodí je takový rozdíl jako mezi přírodním kamenem a kusem betonu. Na rozdíl přijdeš určitě sám. :-)
Je to závislé na definicích - co je to vesmírné těleso? Je kosmická loď vesmírné těleso? Jak se liší vesmírná loď od odstatních těles ve vesmíru? Jaké vlastnosti musí mít vesmírné těleso, aby bylo vesmírným tělesem? Jaké schopnosti musí mít kosmická loď? Je možno definovat rozdíly mezi vesmírným tělesem a kosmickou lodí? Není pouze jedno nadřazeným (podřazenbým) pojmem druhého?
To je ovšem odbočení od otázky. I když úvodní otázka není otázkou, ale převlečené tvrzení.
Tedy zpět. Země sice má, bráno s nadsázkou, "posádku a vedení" (na které radši nesahat), ale nemá pohon ani manipulační motory, takže je to opravdu matení pojmů uvádět možnosti řízení, tak jak jsi to udělal. To že si někdo vlastní blbostí amputuje část svého těla, z něho ještě automaticky nedělá chirurga. I když s nadsázkou to o něm můžeš prohlásit. Stejně tak se ale nechá o něm prohlásit, že je to kat samouk.
První z argumentů proti byl, že na nějaké kosmické lodi nemůže probíhat koloběh života, něco o životních silách a tom, že v nějaké lodi je umělé prostředí. Tento argument se opírá o to, že kosmická loď je umělý a nedokonalý konstrukt, pravděpodobně vytvořený člověkem, kdežto Země je jakási složitá věc, kterou stvořila vyšší síla nebo vznikla sama. Druhý (a třetí) argument se už opírá o definici toho, co kosmická loď je - co může zahrnovat, jak se liší od planety a že jsou to úplně rozdílné pojmy. Čtvrtý je opět umělost, pátý (ne)možnost řízení planety.
U problémů s definicí L.Sarb přišel s rozdělením na umělá a neumělá tělesa. Ptám se, jak by kategorizoval hybridní zařízení - když dáme přirozenému objektu možnost řízení, modifikujeme jej tak, aby měl vlastnosti umělého tělesa. Co pak?
Pokud použijeme méně abstraktní příklad, bude lépe. Dřevo plave, kmen plave. Je kmen lodí? Asi ne. Co když k němu přidělám nějakou stabilizaci - aby se neotáčel? Je lodí? Mohu k němu přidělat nějaký motor. Teď už mám kmen, který se může pohybovat sám, řízeně. Je lodí? Já nevím, ale řekl bych, že už se lodi blíží. A co když vezmu takových kmenů několik a spojím je? Mám vor. To už je přeci loď. A jak se liší od předešlého? Nijak. Jak se liší od kmenu? Má motor, může plout, můžeme ji řídit. (A motorem nechť je cokoliv od otroků u pádla, přes plachtu až po koleso.)
Dávám jen odpovědi (a otázky). Čekám na nějaký argument. Nepřichází. Jen nepodložené osočování, že si pletu pojmy s dojmy.
A k rozdílu mezi betonem a kamenem. Beton je směs písku/štěrku a nějakého pojiva (cementu), který se vyrábí z jiných kamenů, prožene pecí... Takže rozdíl mezi kamenem betonem je v tom, že beton je směsí kamenů. Které spolu drží. Můžeme se na něj tedy dívat jinak; na úrovni hmoty jsou identické, skládají se ze stejných "součástek". Liší se až na úrovni atomů a molekul, což definuje jejich další vlastnosti. Pokud má být argument v tom, že kámen vznikl sám a beton vyrobil nějaký člověk, tak je to pořád stejný problém. Vzali jsme něco přírodního a změnili tomu vlastnosti...
Úvodní otázka vsugerovává tvrzení, že země je kosmická loď. Já s tímto tvrzením nesouhlasím, technicky a pojmově je mylné. Užít ho lze pouze jako přirovnání nebo metaforu, proti tomu nic nemám. Jde mě tedy o princip, odlišit skutečnost od fikce.
Všechny definice které jsou užívány, se vztahují k pojmu vesmírná loď, odrážejí součastný právní a technologický stav. Např., protože za základ pojmů je brána Země, tak vesmírná loď je definována : Kosmická loď je umělé kosmické těleso, které slouží ve vesmíru jako dopravní prostředek pro dopravování živých organismů nebo nákladu. Pohybuje se vně zemské atmosféry ve vesmírném vakuu, kam se dopravuje vlastními prostředky nebo kam ji vynesly nosné rakety. ( cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_lo%C4%8F )
ni, můžeš si všimnout, že tato definice nebere v úvahu připojení motorů k "asteroidu", sestrojení lodi z kosmických surovin, a dokonce ani sestrojení lodi na oběžné dráze z dílů vynesených ze Země. Bere v úvahu pouze současný technologický stav. Cokoliv jiného patří do sféry reálných (uskutečnitelných) úvah, pouhých úvah, imaginace a také fikce.
Mimochodem, odnáším si z této debaty poznatek, že technické a právní pojmy nejsou dostatečně definovány. To na základě tvých připomínek ni. A také pár zajímavých technických postřehů od Gandalfa.
(Ano, rozdíl mezi kamenem a betonem, je především způsobem vzniku. Přírodní materiál jsme přizpůsobili co do vlastností a účelu, svým potřebám. A nikdy a u ničeho to nebude principiálně jinak. )
K definicím, opět je definice kosmické lodi problematická. S umělostí je problém v tom, že vlastně nevíme, co činí věc umělou. Tedy, jak veliký zásah člověka, protože člověk obvykle jen přetváří existující věci - z tohoto pohledu věci přírodní. Další vlastností je to, že slouží k přepravě (různých věcí) - i naše planeta prostorem přepravuje ony věci. Dá se tedy říci, že k tomu účelu slouží (a dobře). Jistý problém může být v určení toho, kde se pohybuje. Mimo zemskou atmosféru. Ale i tento problém lze vyvrátit jednoduchou úvahou - víme, že od určitého místa už nemluvíme o atmosféře. Nechť je tedy prostor zemské atmosféry vymezuje koule o poloměru K, se středem S v těžišti planety. Uvažujme druhou kouli, se stejným středem S a poloměru dvojnásobném (dvě K). Tato koule obsauhe naši planetu i s atmosférou a obsahuje i prostor bez planety, bez atmosféry. Nechť se planeta pohne libovolným směrem. Pokud se pohne, původní koule se přemístí a v rámci druhé bude jinde; ovšem překryje prostor, který není tvořen atmosférou. Ajta, právě se naše Země dostala do prostoru, který jsme vymezili jako prostor pro kosmické lodě. Ajta-krajta. Protože se může pohybovat vlastními prostředky - což gravitační působení a počáteční rotace je, tak splňujeme všechny podmínky. A sakra. Planeta je kosmickou lodí. To rozhodně není dobré.
Co se týká interpretace, tak každá věc ve vesmíru, která splní tyto podmínky, se stává kosmickou lodí. Vznikne-li nějaká s techto vlastností uměle, tak i celý objekt je umělý. Tedy, neměl-li třeba asteorid možnost nějakým způsobem převážet náklad a někdo k němu přidělá "kapsli" s hromadou nějakých buněk, tak se v tomto ohledu stává umělým. Pokud se modifikace týká regulace pohybu, opět je tento aspekt umělým, protože nebyl přírodou daný. Ouha.
Pokud tedy na planetě implementujeme mechanismy, které umožní změnu jejího pohybu - v našem případě je to existence nukleárních zbraní, které mají dostatečnou sílu (energii) pohyb ovlivnit - byť za využití samotných vlastností planety - tak jsme získali umělý prostředek k manipulaci pohybu; celá planeta se stává umělým zařízením. A celá planeta je tedy kosmická loď. Ouha. To bolelo.
(Doufám, že jsem se nikde nedopustil nějaké závažnější chyby. Jen ukazuji, že ona definice je nebezpečná.)
Mimochodem, přečetl jsem dost scifi, ale nevzpomínám si, že by někdo přirovnával planetu ke kosmické lodi. Obráceně ano.